Záznam veřejné debaty cyklu AI horizonty. AI horizonty pořádá AI dětem, TAH, Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové.

AI a válka (anglicky)

Umělá inteligence zásadně proměňuje podobu současných válečných konfliktů – od používání autonomních zbraní přes informační válku až po kybernetické útoky. Jaké jsou etické a bezpečnostní výzvy spojené s využíváním AI ve vojenských strategiích? A jak se proměňuje role člověka ve světě, kde rozhodování o životech může být delegováno na algoritmy? Debata se zaměří nejen na technologické a geopolitické aspekty AI ve válce, ale i na širší dopady na společnost, etiku a budoucnost konfliktů v digitálním věku.

Mluvčí:

Moderátorka:

Záznam byl pořízen 15. 4. 2025 v Kampusu Hybernská se souhlasem pořadatele AI dětem.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Záznam veřejné debaty cyklu AI horizonty.

Mluvčí: Tomáš Protivínský, Juraj Hvorecký, Tomáš Čech

Je umělá inteligence nehmotná věc plující v cloudu nebo hromada kovu a plastu, kvůli níž devastujeme naši planetu? Jak velké zdroje stojí její provoz? Existují cesty, jak AI optimalizovat a využít k optimalizaci? ​

Veřejná debata se uskutečnila 25. 3. 2025 v Kampusu Hybernská v HYB4CITY.

Za možnost natáčení a šíření nahrávky děkujeme AI dětem, z.s.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

AI a kyberbezpečnost

Záznam veřejné debaty cyklu AI horizonty.

Mluvčí: Lucie Kosová, Petr Jirásek

AI systémy svou autonomií vybízejí k tomu, aby převzaly část rozhodovacích procesů za lidi. Jenže co když jsou tyto systémy záměrně narušeny tak, aby škodily? Jak se proměňují způsoby hackingu? Jak zabezpečit kritickou infrastrukturu a kdo se tím zabývá?

Veřejná debata se uskutečnila 10. 2. 2025 v Kampusu Hybernská v HYB4CITY.

Za možnost natáčení a šíření nahrávky děkujeme AI dětem, z.s.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Třetí díl dokumentu Fenomén outsider s podtitulem Dokumenty o párení.

Pavel Hrúz sa narodil v rodine krajčíra a vzdelanie získaval v Banskej Bystrici (1955-1959, elektrotechnická a spojárska priemyslovka) a v Bratislave (Elektrotechnická fakulta SVŠT v Bratislave). V roku 1964-1968 pracoval ako elektroinštalatér v Banskej Bystrici, robotník v pivovare v Rimavskej Sobote, technik vysielača na Kráľovej Holi. Od roku 1968 sa stal redaktorom v Matičnom čítaní, odkiaľ ho v roku 1971 prepustili. 1971-1974 bez zamestnania, 1974-1975 správca tenisových kurtov v Banskej Bystrici, 1975-1990 robotník, neskôr energetik v Stavoindustrii v Banskej Bystrici. Od roku 1990 pracoval v literárnej redakcii Slovenského rozhlasu v Banskej Bystrici.

Svoje prvé diela začal uverejňovať už počas stredoškolských štúdií v denníku Smer a neskôr aj v Mladej tvorbe. Debutoval knihou poviedkových čŕt zo študentského prostredia Dokumenty o výhľadoch (1966). Po roku 1972 publikoval len v samizdate (zbierku poviedok Zvuky ticha (1976), poviedky v samizdatovom zborníku Československý fejeton (1977)), na Slovensku mu znovu vychádzali knihy až po roku 1989, keď mu okrem nových prác vyšli i diela napísané a vydané ako samizdaty. V roku 1998 získal literárnu Cenu Dominika Tatarku. Je spoluautorom bedekru Banská Bystrica a okolie.

Vo svojich prózach sa sústredil na detail, rozprávanie o zdanlivo bezvýznamných témach, ale i ľuďoch, ktorí sú mimo “veľkého” spoločenského diania, spravidla na pokraji spoločnosti, s úsilím o autentickosť prostredia a života, čomu podriaďoval aj výrazové prostriedky.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Fenomén outsider, část druhá, podtitul: Dych lukavických zápiskov. Kompozice o návratu z ústraní slovenské spisovatelky Hany Ponické.

Hana Ponická byla v roce 1968 redaktorkou deníku Smena, odkud byla pro nesouhlas s okupací Československa v roce 1972 vyhozena. Žila pak v obci Lukavice, v roce 1977 vystoupila kriticky proti kulturní politice tehdejšího státu, jako jedna z mála slovenských spisovatelů podepsala Chartu 77 a byla i její mluvčí. Její Lukavické zápisky, v nichž jsou zachycena její setkání s pronásledovanými lidmi, vyšly nejprve v nakladatelství 68 Publishers v Torontu, v roce 1991 i u nás. V témže roce napsala i monografii o Milanu Rastislavu Štefánikovi Hrdina sa vracia.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Trojportrét slovenských spisovatelů střední generace. Ivan Kadlečík, Stanislav Rakús a Pavel Vilikovský, tři výrazná jména moderní slovenské literatury. Vyrobil Klub Rodinné striebro v roce 2009.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Ukázka z knihy Jak chutná moc nejpřekládanějšího slovenského spisovatele. Vášnivá obžaloba zbytnělé, zaslepené, maniakální mocichtivosti, již lze bez nesnází aplikovat téměř v každé době, a v dnešní české společnosti a politice obzvláště. Čte Jaroslav Someš.

Ladislav Mňačko se narodil ve Valašských Kloboukách na Moravě ale dětství a mládí prožil v Martině, kde jeho otec dostal místo poštmistra. Aktivně se účastnil druhé světové války v řadách partyzánů. Časově však nestihl povstání na Slovensku, a proto se připojil k partyzánskému hnutí na východní Moravě, k ploštinské skupině. Na začátku 50. let patřil jako jeden z oddaných komunistickému režimu k nejprominentnějším novinářům. S postupem času však nejen ztratil nadšení pro komunismus, přiřadil se dokonce k jeho nekompromisním odpůrcům.

V roce 1961 se v Izraeli jako novinář zúčastnil soudu s Adolfem Eichmannem; proces zpracoval v reportážní knize Já, Adolf Eichmann (1961).[1]ánii (1949), Čínu a Mongolsko (1957), Zakarpatskou Ukrajinu (1956), Maďarsko (1957), SSSR (1960), Francii (1963), Itálii (1964, 1965, 1968), NSR (1964), NDR (1965), Rakousko (1965, 1968), Vietnam (1966). V roce 1959 s výrazným úspěchem vydal autobiografický román Smrt si říká Engelchen (zfilmováno v roce 1960 Ivanem Balaďou a v roce 1963 Jánem Kadárem). Známá je též novela Jak chutná moc z roku 1967 – otřesné podobenství, jak hypnotizující moc může mít totalitní režim. Na počátku 60. let popsal zákulisí politických procesů 50. let v knize Opožděné reportáže, jejíž význam bývá srovnáván dokonce s pracemi Alexandra Solženicyna. V roce 1961 se v Izraeli jako novinář zúčastnil soudu s Adolfem Eichmannem; proces zpracoval v reportážní knize Já, Adolf Eichmann (1961).

Na podzim roku 1967 odešel do emigrace v Izraeli na protest proti postoji Československa v izraelsko-arabské válce, odkud se však po několika měsících vrátil, jeho první manželka - židovského původu ale v Izraeli zůstala natrvalo. Druhá emigrace, tentokrát podstatně delší, následovola hned po srpnové intervenci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, po které se usadil v Rakousku u Eisenstadtu. V exilu se pak věnoval intenzivně psaní. Vznikla zde řada scénářů pro televizi, z nichž devět bylo realizováno, a osm prozaických knih, mj. politické eseje Agresoři a Sedmá noc a satirický román s orwellovským nádechem Soudruh Münchhausen, vydaný v exilovém nakladatelství Index.

V roce 1966 byl jmenován zasloužilým umělcem - za výrazný podíl na rozvoji slovenské kultury. V prosinci roku 1969 byl vyloučen ze svazu spisovatelů za “zradu socialistických spisovatelů a za politický avanturizmus”. V exilu pobýval v Izraeli, Mnichově, Vídni a nakonec se usadil nedaleko rakouského Eisenstadtu ve vesnici Großhöflein.

V roce 1989 se vrátil do Československa. Vystupoval rozhodně proti rozdělení společného státu a po jeho rozpadu v roce 1993 si za své bydliště zvolil Prahu. Zemřel v roce 1994 v Bratislavě. Pohřben je v slovenské obci Lukovištia v okrese Rimavská Sobota.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

31. července 1944 zmizel ve Středozemním moři spisovatel a velký básník Antoine de Saint-Exupéry. Fiktivní příběh posledního letu autora Malého prince z pera Karla Moudrého.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Arcívní nahrávka silvestrovského pořadu Slovenské redakce RFE/RL. Pořad připravil Gabriel Sedlák.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Pásmo Petera Gabaľa o básníku, zpěvákovi, redaktorovi Svobodné Evropy, ale hlavně člověku Karlovi Krylovi. Pořad připravila Slovenská Redakce RFE/RL.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.