Dobrodružství poznávání

Představte si, že si v duchu řeknete slabiku, ale nevydáte ani hlásku. Dokáže počítač poznat, co jste si chtěli říct? Nový výzkum ukazuje, že za určitých laboratorních podmínek překvapivě dobře.

Vědci využili vysokohustotní elektrokortikografii (ECoG) u devíti pacientů podstupujících operaci mozkového nádoru. Elektrody umístěné přímo na povrchu mozku jim umožnily velmi přesně sledovat aktivitu oblastí zapojených do řeči.

Ukázalo se, že skutečně vyslovená a pouze představovaná řeč mají část nervových procesů společnou. Ze zaznamenané mozkové aktivity pak výzkumníci pomocí počítačového modelu zkoušeli určit, kterou slabiku si člověk představoval.

Výsledek? Mediánová přesnost dosáhla 80,4 %, zatímco při náhodném hádání by činila pouze 16,7 %.

Nejde ale o univerzální „čtečku myšlenek“. Studie zahrnovala jen devět lidí, elektrody byly umístěny přímo na mozku a model rozpoznával omezený soubor předem určených řečových jednotek. Z výsledku tedy nelze usuzovat, že technologie dokáže odposlouchávat libovolné myšlenky člověka.

Výzkum je přesto důležitý. Lepší pochopení toho, jak mozek vytváří vnitřní řeč, může v budoucnu pomoci při vývoji mozkových rozhraní pro lidi, kteří kvůli ochrnutí nebo neurologickému onemocnění ztratili schopnost mluvit.

Ne čtení myšlenek, ale další krok k tomu, aby jednou mohl promluvit i člověk, jehož hlas už tělo nedokáže vytvořit.

https://www.nature.com/articles/s41593-026-02456-0

Music: ‘Moving Through The Portal’ by ENDELØS on Uppbeat

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Článek na blogu XDA se zaměřuje na aplikaci zvanou Voicebox, která umožňuje klonování hlasu pouze na základě krátkého zvukového vzorku, což může být velmi znepokojující. Autor popisuje, jak snadné je tuto aplikaci nainstalovat a používat, a že stačí jen pár sekund audiozáznamu, aby bylo možné vytvořit věrohodnou kopii hlasu.

Voicebox je bezplatná a otevřená aplikace, která běží na počítačích s Windows, Linuxem a macOS. Uživatelé mohou nahrávat svůj hlas pomocí mikrofonu nebo nahrávat audio přímo z počítače, například z YouTube nebo Spotify. Aplikace pak dokáže přečíst jakýkoli text v klonovaném hlasu v několika různých jazycích.

I když existují legitimní důvody pro používání této technologie, jako je produkce audioknih nebo podcastů, existuje také riziko zneužití. Aplikace neprovádí žádné kontroly identity, což znamená, že někdo by mohl klonovat hlas jiné osoby a použít ho k podvodným účelům.

Celkově je Voicebox velmi snadno použitelná, což zvyšuje obavy o bezpečnost a ochranu soukromí, protože klonování hlasu je nyní dostupné pro širokou veřejnost bez jakýchkoli složitých požadavků na hardware.

Další informace v článku na našem blogu.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Využití chatbotů ve formativním hodnocení

Host: Michaela Bezděková ze ZŠ a MŠ Čechy pod Kosířem

Moderátorka: Eva Nečasová z AI dětem

Poděkování neziskové organizaci AI dětem za možnost publikování jejich nahrávky v našem podcastu.

AI dětem je nezisková organizace, která od března 2022 pomáhá zlepšovat vzdělávání tak, aby drželo krok s rychle se měnícím světem. AI dětem je partnerem pedagogů, vedení škol i žáků na jejich cestě k porozumění technologiím a pomáhá jim tyto technologie smysluplně využívat pro rozvoj člověka i společnosti.

AI dětem tvoří srozumitelné materiály pro dospělé, AI kurikulum pro základní a střední školy a pořádá workshopy, webináře, letní kempy i další vzdělávací akce. Vyvíjí praktická technologická řešení pro školy a spolupracuje s univerzitami, školami a organizacemi v Česku i na Slovensku. Důraz klade na kritické myšlení, kreativitu a společenskou odpovědnost, aby vzdělávání připravovalo děti nejen na budoucí povolání, ale i na život v digitální éře.

AI dětem usiluje o dlouhodobou proměnu vzdělávání v reakci na rozvoj digitálních technologií, zejména umělé inteligence. Cílem je zvyšovat digitálně-pedagogickou gramotnost pedagogů, odbřemenit je od rutinních činností a vytvořit jim prostor pro kvalitní výuku, profesní rozvoj a práci se žáky.

Činnost organizace stojí na třech vzájemně propojených pilířích: tvorbě vzdělávacích a metodických materiálů, realizaci školení a vzdělávacích programů pro pedagogy i žáky a vývoji technologických řešení pro školy. Tyto pilíře jsou integrovány do AI akcelerátoru, který představuje ucelený rámec podpory škol při řízení změny.

AI akcelerátor se zaměřuje na systémovou proměnu školy s využitím technologií – od rozvoje pedagogického sboru přes kulturu školy a proměnu výuky až po řízení procesů a strategické vedení. Technologie zde slouží jako nástroj podpory, nikoli zátěže, a pomáhají školám fungovat smysluplně, efektivně a s jasnou vizí.

AI dětem staví na pracovitosti, upřímnosti a odpovědnosti. Usiluje o lepší svět prostřednictvím kvalitního vzdělávání. Děti staví na první místo, váží si práce pedagogů. Technologie navrhuje a používá tak, aby sloužily člověku a podporovaly jeho rozvoj.

Music: ‘Our Place’ by Konstantin Garbuzyuk on Uppbeat

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Ukázka z knihy Jak chutná moc nejpřekládanějšího slovenského spisovatele. Vášnivá obžaloba zbytnělé, zaslepené, maniakální mocichtivosti, již lze bez nesnází aplikovat téměř v každé době, a v dnešní české společnosti a politice obzvláště. Čte Jaroslav Someš.

Ladislav Mňačko se narodil ve Valašských Kloboukách na Moravě ale dětství a mládí prožil v Martině, kde jeho otec dostal místo poštmistra. Aktivně se účastnil druhé světové války v řadách partyzánů. Časově však nestihl povstání na Slovensku, a proto se připojil k partyzánskému hnutí na východní Moravě, k ploštinské skupině. Na začátku 50. let patřil jako jeden z oddaných komunistickému režimu k nejprominentnějším novinářům. S postupem času však nejen ztratil nadšení pro komunismus, přiřadil se dokonce k jeho nekompromisním odpůrcům.

V roce 1961 se v Izraeli jako novinář zúčastnil soudu s Adolfem Eichmannem; proces zpracoval v reportážní knize Já, Adolf Eichmann (1961).[1]ánii (1949), Čínu a Mongolsko (1957), Zakarpatskou Ukrajinu (1956), Maďarsko (1957), SSSR (1960), Francii (1963), Itálii (1964, 1965, 1968), NSR (1964), NDR (1965), Rakousko (1965, 1968), Vietnam (1966). V roce 1959 s výrazným úspěchem vydal autobiografický román Smrt si říká Engelchen (zfilmováno v roce 1960 Ivanem Balaďou a v roce 1963 Jánem Kadárem). Známá je též novela Jak chutná moc z roku 1967 – otřesné podobenství, jak hypnotizující moc může mít totalitní režim. Na počátku 60. let popsal zákulisí politických procesů 50. let v knize Opožděné reportáže, jejíž význam bývá srovnáván dokonce s pracemi Alexandra Solženicyna. V roce 1961 se v Izraeli jako novinář zúčastnil soudu s Adolfem Eichmannem; proces zpracoval v reportážní knize Já, Adolf Eichmann (1961).

Na podzim roku 1967 odešel do emigrace v Izraeli na protest proti postoji Československa v izraelsko-arabské válce, odkud se však po několika měsících vrátil, jeho první manželka - židovského původu ale v Izraeli zůstala natrvalo. Druhá emigrace, tentokrát podstatně delší, následovola hned po srpnové intervenci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, po které se usadil v Rakousku u Eisenstadtu. V exilu se pak věnoval intenzivně psaní. Vznikla zde řada scénářů pro televizi, z nichž devět bylo realizováno, a osm prozaických knih, mj. politické eseje Agresoři a Sedmá noc a satirický román s orwellovským nádechem Soudruh Münchhausen, vydaný v exilovém nakladatelství Index.

V roce 1966 byl jmenován zasloužilým umělcem - za výrazný podíl na rozvoji slovenské kultury. V prosinci roku 1969 byl vyloučen ze svazu spisovatelů za “zradu socialistických spisovatelů a za politický avanturizmus”. V exilu pobýval v Izraeli, Mnichově, Vídni a nakonec se usadil nedaleko rakouského Eisenstadtu ve vesnici Großhöflein.

V roce 1989 se vrátil do Československa. Vystupoval rozhodně proti rozdělení společného státu a po jeho rozpadu v roce 1993 si za své bydliště zvolil Prahu. Zemřel v roce 1994 v Bratislavě. Pohřben je v slovenské obci Lukovištia v okrese Rimavská Sobota.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Vědci se opět přiblížili odpovědi na jednu z nejzásadnějších otázek vědy: jak vznikl život na Zemi. Nový experiment ukazuje, že i velmi jednoduché RNA molekuly mohou mít schopnost téměř se samy kopírovat, což posiluje teorii tzv. RNA světa.

🧬 RNA svět a vznik života

🔬 Průlom v laboratoři

🌍 Co to znamená pro vědu

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Případ francouzského muže, který žil téměř běžný život i přes extrémní poškození mozku, patří k nejpozoruhodnějším medicínským záhadám posledních desetiletí. Tento příběh, popsaný v článku na ScienceAlert, zásadně zpochybňuje naše dosavadní představy o tom, co je vědomí a kde v mozku vlastně vzniká.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Extrémní projevy počasí, jako jsou vlny veder, sucha, přívalové deště a povodně, jsou vlivem změny klimatu stále častější a intenzivnější. Sucho představuje velkou výzvu pro zemědělství, lesnictví i vodní hospodářství. Do jaké míry je Česko a Německo ohroženo suchem? Jaké ekonomické škody má sucho na svědomí? Jaký vývoj můžeme očekávat v nejbližších letech? Jaká opatření zvyšují odolnost krajiny vůči suchu? Jaké technické inovace můžou pomoct zpřesnit monitoring a předpověď sucha?

O tom diskutovali přední odborníci z Česka a Německa v Kampusu Hybernská 12. května 2026.

Dr. Andreas Marx je vedoucím Klimatické kanceláře pro střední Německo a Německého monitoru sucha při Helmholtzově centru pro výzkum životního prostředí (UFZ) v Lipsku. Ve své práci se zabývá regionálními dopady globální změny klimatu. Ve spolupráci s politiky, státními agenturami a soukromým sektorem pak připravuje lokální adaptační strategie.

Prof. Miroslav Trnka je vedoucím týmu projektu Intersucho. Ve svém výzkumu zkoumá vývoj sucha v minulosti a vytváří i projekce budoucího vývoje sucha s ohledem na postupující klimatickou změnu. Prof. Trnka je seniorní výzkumník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), zároveň působí jako profesor na Mendelově Univerzitě v Brně.

Diskuzi moderovala Dr. Magdalena Davis, ředitelka českých klimatických programů v organizaci Člověk v tísni.

Akce byla součástí česko-německého klimatického dialogu iniciovaného Velvyslanectvím SRN v Praze.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Četba z knihy Markéty Křížové “Inkové: Nejmocnější indiánský stát”. Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka knihy dále až do konce 20. století.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Konzumentům severské stravy se prokazatelně často vyhýbají nádorové nebo kardiovaskulární nemoci. Tato strava přitom sází na známá pravidla na omezení spotřeby masa a cukrů, zvýšení příjmu celozrnných a nízkotučných produktů, zeleniny, ovoce a ryb. Více v článku Českého rozhlasu Severský jídelníček prodlužuje život a chrání planetu, ukazuje dlouhodobá studie.

Ve speciálu Laboratoře ke Dni Země v Kampusu Hybernská účinkovaly nutriční epidemioložka Eliška Selinger, analytička AMO zaměřená na udržitelné stravování Michaela Kožmínová a studentka oboru výživa a zdraví Klára Čížková. Moderuje Martina Mašková.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Před sto lety byla očekávání vůči učitelské profesi jiná než dnes. V době informačního nedostatku tvořily jádro učitelské expertízy oborové znalosti. Dnes žijeme v informačním nadbytku, informací máme více než potřebujeme. Role učitelů se tedy nevyhnutelně proměňuje. Jak se ohledně své role v dnešní dynamické době cítí učitelé samotní? Vnímají AI jako partnera či spíše jako protivníka? V této debatě otevřeme témata, která se týkají základů učitelské identity.

Vystoupí: Pavel Hodál, Pavlína Jurzykowská, Martin Lána, Lucie Myšková, Jiří Ptáčník

Moderuje: Klára Pirklová

AI horizonty - cyklus debat o umělé inteligenci

AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. Debaty se odehrávají v Kampusu Hybernská.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.