Dobrodružství poznávání

BRYAN SYKES, profesor Lidské genetiky na univerzitě v Oxfordu, má za sebou pozoruhodnou vědeckou dráhu: jako první získal z archeologického nálezu kosterních pozůstatků prastarou DNA, zkoumal muže z ledovce, cheddarského muže i ostatky carské rodiny. Na základě výzkumu mito-chondriální DNA vytvořil zatím nejúplnější rodokmen našeho druhu. O svých výzkumech napsal knihu Sedm dcer Eviných (The Seven Daughters ofEve) a Adam’s Curse.

V knize Sedm dcer Eviných (2004), která se čte téměř jako detektivka, seznamuje Bryan Sykes čtenáře s nejnovějšími objevy vycházejícími ze studia lidské mitochondriální DNA. Čtenář se tak dočte o metodách studia DNA ve fosilním materiálu, o genetice “ledovcového muže”, o případu “muže z Cheddaru”, identifikaci ostatků carské rodiny, vyřešení záhady původu Polynésanů, problému jednoty a stáří lidstva a osídlení Evropy. Na základě svých výzkumů lidské mitochondriální DNA, předávané pouze na děti ženského pohlaví, dospívá autor k názoru, že všichni Evropané pocházejí ze sedmi žen, sedmi pramatek, které přišly do Evropy v různých dobách v průběhu uplynulých 45 000 let. Tento objev také významně podpořil teorii, podle níž je třeba kolébku dnešních lidí hledat v Africe. Genetický výzkum tak vnáší nové světlo do lidské historie.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (v originále The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers) je kniha Daniela L. Schactera. Předkládá v ní sedm problematických faktorů paměti: zapomínání, roztržitost, paměťový blok, záměnu, sugestibilitu, zkreslování a přetrvávání.

Hříchy paměti

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Smysl pro humor včetně humoru černého je patrně základním předpokladem pro přežití v lékařském světě, natož jde-li o práci venkovského lékaře, který nikdy neví, kdy, kam a k čemu bude povolán a kdo vstoupí do jeho ordinace. Autor během své pětadvacetileté praxe shromáždil pravdivé příběhy líčící zábavné, výstřední, hrůzostrašné i tragické události, které se sice přiházejí každému lékaři, ale které se zdály předurčeny právě pro něj. Odehrály se převážně na britském venkově, částečně však i v exotickém prostředí.

Autor knihy Michael Sparrow se narodil v roce 1957 ve střední Anglii. Po maturitě a roční práci u účetnické firmy studoval v letech 1977-1981 na Lékařské fakultě při nemocnici Panny Marie v Paddingtonu. Po roční nemocniční praxi a šesti letech strávených u Královského vojenského letectva zakotvil v Devonu jako praktický lékař. Působil rovněž v Jižní Africe, Belize, Kosovu a Etiopii.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Daniel L. Schacter - Sedm hříchů paměti - Jak si pamatujeme a zapomínáme, Kapitoly 5 a 6.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Daniel L. Schacter - Sedm hříchů paměti - Jak si pamatujeme a zapomínáme, kapitola devátá.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Ukázka z knihy Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (v originále The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers) Daniela L. Schactera. Předkládá v ní sedm problematických faktorů paměti: zapomínání, roztržitost, paměťový blok, záměnu, sugestibilitu, zkreslování a přetrvávání. Daniel Lawrence Schacter (narozen 17. června 1952) je americký psycholog. Je profesorem psychologie na Harvardově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na psychologické a biologické aspekty lidské paměti a amnézie, se zvláštním důrazem na rozlišení mezi vědomými a nevědomými formami paměti a v poslední době na mozkové mechanismy paměti a zkreslení mozku a na paměť a simulaci budoucnosti. Schacter získal bakalářský titul na University of North Carolina at Chapel Hill v roce 1974, magisterský a doktorský titul na University of Toronto v roce 1977 a 1981. Jeho doktorskou práci vedl Endel Tulving. V roce 1978 působil jako hostující výzkumný pracovník na katedře experimentální psychologie Oxfordské univerzity. Zabýval se také vlivem stárnutí na paměť. Profesor Schacter ve svém výzkumu využívá jak kognitivní testy, tak zobrazovací techniky mozku, jako je pozitronová emisní tomografie a funkční magnetická rezonance. Schacter napsal tři knihy, vydal sedm svazků a publikoval více než 200 vědeckých článků a kapitol. Mezi jeho knihy patří např: Searching for Memory: The Brain, the Mind, and the Past (1996); Forgotten ideas, neglected pioneers: Richard Semon and the story of memory (2001); [1] The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers (2001). Kromě svých knih Schacter pravidelně publikuje ve vědeckých časopisech. Mezi témata, kterými se zabýval, patří např: Alzheimerova choroba, neurověda paměti, age-related memory effects, otázky spojené s falešnou pamětí, paměť a simulace. V roce 2012 v rozhovoru pro časopis American Psychologist uvedl, že náš mozek je jako stroj času, přesněji řečeno funguje jako simulátor virtuální reality.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Četba sestavená z ukázek z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“.

Kniha vypráví příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) a ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.

Henry Hobhouse (24. prosince 1924 – 5. března 2016) byl anglický námořník, redaktor americké tv CBS, novinář, farmář, spisovatel a politik.

Autor: Henry Hobhouse | Nakladatelství: Academia (2004) | Překlad Zuzana Šťastná | Načetli herci: Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Četba sestavená z ukázek z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“.

Kniha vypráví příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) a ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.

Henry Hobhouse (24. prosince 1924 – 5. března 2016) byl anglický námořník, redaktor americké tv CBS, novinář, farmář, spisovatel a politik.

Autor: Henry Hobhouse | Nakladatelství: Academia (2004) | Překlad Zuzana Šťastná | Načetli herci: Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Ukázka z knihy RUDÁ BIOLOGIE, kapitola: “Sodové koupele v boji za dlouhověkost”.

Velmi zajímavá a čtivá kniha RUDÁ BIOLOGIE zábavně a ironicky vypráví o tragickém zasahování bolševiků do přírodních věd, popisuje sovětskou vědu a její omyly v době komunistické diktatury. Popisuje „seriózní“ teorie o vzniku buněk z nebuněčné hmoty, o tvorbě lidských kostí z červů, o dlouhověkosti dosažené sodovými koupelemi a o dalších mystických „objevech“ mičurinské biologie. Podstatu všech podvodů přitom autor srozumitelně vysvětluje jako přírodovědec a historik zároveň. Současně se pokouší rozkrýt osobnosti a chování vědců v době nesvobody, z nichž někteří zaplatili za svou čest i vlastním životem.

Odkazy:

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Pohádka z česko-slovenského projektu pohádek pro nejmenší autorky Joži Toucové-Mettlerové.

Joža Toucová-Mettlerová byla prvorepubliková spisovatelka, psala knihy pro děti a mládež a byla učitelkou v Dašicíc. Zemřela 20. prosince roku 1960.

Seznam všech dosavadních řad a epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.