„Jsem perfekcionista."

Myslíte si, že je to ctnost? Ale co když je to past ve změně?

Terka a Viki tentokrát o perfekcionismu. O té vnitřní agresi vůči nám samým.

Terka sdílí svou niternou zkušenost s perfekcionismem, a to v poruše příjmu potravy. Jak vypadala její cesta k přijetí vlastní nedokonalosti? Jak se jí podařilo vystoupit ze začarovanýho kruhu? Být nedokonalá?

Také narážíme na perfekcionismus v týmech a jak ho ovlivňuje. Může vůbec fungovat?

Díl o tom, že být nedokonalí je v pořádku. A taky potřebný.

V duchu Voltaira: „Dokonalé je nepřítel dobrého."

Ťuk, ťuk. Změna!

🔗 Doprovodná cvičení + novinky najdete tady:

https://substack.com/@tuktukzmena/note/c-183303568?utm_source=notes-share-action&utm_medium=web

🕔 Časová osa epizody:

00:00 Úvod

03:15 Voltaire: Dokonalé je nepřítel dobrého

04:00 Neurobiologické okénko k perfekcionismu

09:02 Rozdíl mezi perfekcionismem a excellencismem

11:01 Perfekcionismus jako úzkostná strategie

16:56 Terčina osobní zkušenost s perfekcionismem a poruchou příjmu potravy

22:25 První kroky: Metakognice a sebelaskavost

26:39 Nenávist vůči sobě neuhasne nenávistí

30:17 Čas a postupné změny bez tlaku na sebe

33:03 Malé experimenty jako cesta k sebedůvěře

35:28 Perfekcionismus ve vztazích a mikromanagement v týmech

41:54 Psychologické bezpečí vs. perfekcionismus v práci

44:15 Error management vs. error avoidance

45:11 Citátové okénko: Od Tomase Carana po Sheryl Sandberg

55:20 Done is better than perfect: První verze produktů

58:03 Závěr