DRAMA QUEEN

Epizoda Divadelní prázdniny je takovým loučením se s uplynulou sezonou a vítáním léta. Uslyšíte odpovědi divadelních tvůrců a tvůrkyň na dvě otázky. 

1. Co budete dělat o prázdninách a na co se nejvíc těšíte? 

2. Kdybyste si měli přát něco, co by se mělo během divadelních prázdnin v divadle nebo kultuře změnit, co by to bylo? 

Za odpovědi moc děkuju Borisi Jedinákovi, Veronice Holcové, Terezii Jelínkové, Bobeši Havelkovi, Sáře Vosobové, Davidu Bolechovi, Aiche Roubíčkové, Anně Klimešové, Jiřímu Brnulovi, Filipu Novákovi, Anežce Pondělíčkové, Petře Janák Zachaté a Anně Datiashvili.

V souvislosti se současnou veřejnou debatou o finanční podpoře nezávislé kultury se nabízí otázka, jakými způsoby dokážou kvalitní divadelní scény dosáhnout alespoň částečné soběstačnosti. S ní a také s dobrou pozicí v dotačních řízeních jim rozhodně pomáhají i vyprodané sály. Jak jich ale docílit? 

V epizodě Vyprodáno? uslyšíte dva rozhovory se zástupci divadel, kterým se daří mít v hledišti plno. Nejprve s Janem Urbanem, který stojí za marketingem a PR Divadla NoD, a poté s Lukášem Brychtou, režisérem souboru Pomezí, který se v Česku jako jediný kontinuálně věnuje imerzivnímu divadlu. 

Jak se jim daří divadlo prodávat? Na čem jejich úspěch závisí? A dávají jim vyprodaná představení existenční jistotu?

Epizoda Scénografie vám nabídne paletu toho, jak se dá o divadelní scénografii uvažovat, jak může vznikat a jaká všechna úskalí se mohou objevit na cestě od představy ke scéně stojící na jevišti. V epizodě uslyšíte tři rozhovory.

S Draganem Stojčevským si povídáme o scénografii vznikající v dialogu s režisérem/režisérkou, o spolupráci s dílnami i o obavě z vykrádání sebe sama. V rozhovoru se Zuzanou Scerankovou rozebíráme její zdroje inspirace a nutnost být u vzniku inscenace od samotného počátku tvůrčího procesu. Se scénografem Dominikem Migačem hovoříme o tom, jak vznikají jeho autorské projekty, o technologiích v divadle a o touze po tom, aby do sebe v závěru všechno správně zaklaplo.

Epizoda Kariéra vám nabídne dva pohledy do dvou úspěšných hereckých cest - jedné na jejím úplném začátku a druhé v její plné síle. Uslyšíte dva rozhovory - s mladým hercem Davidem Petrželkou, který v loňské sezóně nastoupil do souboru Divadla Na Zábradlí. A s hercem Václavem Neužilem, který je už dvacet let členem souboru Dejvického Divadla a má za sebou také řadu velkých filmových rolí. Je to epizoda o herectví, o plnění vlastních snů, o štěstí, upřímnosti sám k sobě, síle dobrého divadelního souboru a nikdy nekončícím hledání vnitřní sebejistoty.

Kultura na Slovensku prochází krizovým obdobím. Ministerstvo kultury pod vedením Martiny Šimkovičové radikálně zasahuje do kulturního sektoru. Vyměňuje klíčové vedoucí osobnosti kulturních institucí, mění pravidla pro rozdělování prostředků v nezávislém sektoru, otevřeně se vymezuje například vůči LGBTQ+ tematice a naopak obrací pozornost k folkloru a národním tradicím. Jako protisíla vůči těmto zásahům vznikla platforma Otvorená kultúra, která sdružuje umělce a umělkyně, pořádá protesty proti těmto krokům a v současné době se snaží připravit plán obnovy kulturního prostředí na dobu, kdy se k moci dostane jinak smýšlející politická garnitura. Poslední mediálně viditelnou událostí bylo lednové propuštění pěti herců a hereček ze souboru Činohry Slovenského národního divadla, jehož oficiálním důvodem byla konsolidace – tedy snaha ušetřit finanční prostředky na chod instituce. 

V této epizodě uslyšíte tři rozhovory. Nejprve s bývalým generálním ředitelem Slovenského národního divadla Matejem Drličkou, který byl z funkce odvolán již v srpnu roku 2024. 

Poté se současnou vedoucí Činohry Slovenského národního divadla Miriam Kičiňovou, která má čerstvě za sebou složitou situaci s již zmíněným propouštěním v souboru. 

A na závěr s Alžbetou Lukáčovou, v říjnu odvolanou dramaturgyní Státní opery v Banské Bystrici. 

Co doopravdy stojí za těmito zásahy ministerstva? Jde o skutečnou snahu měnit ráz kultury a její fungování, nebo jen o odstraňování těch, kdo jsou vůči ministerstvu kritičtí? Jak tyto zásahy probíhají? A jak se dá umělecky tvořit v takových podmínkách? 

V epizodě Vyhoření nenajdete příběhy vyhořelých umělců a umělkyň ani podrobné popisy příznaků tohoto syndromu. Doufám, že vás její poslech spíš povzbudí, nakopne a uklidní.

V rozhovoru s psychologem Adamem Suchým si povídáme o tom, jak zvládat velkou pracovní zátěž, jak se popasovat s nároky, které na sebe klademe, a jak se nezbláznit z přehnané touhy po efektivitě. Rozhovor s divadelní režisérkou Annou Klimešovou je o její dosavadní kariéře, nacházení smyslu divadelní profese i o tom, kde a jak čerpá sílu a inspiraci.

Tato epizoda se nevěnuje tomu, jak umělá inteligence píše divadelní hry, nebo dokonce režíruje. Zabývá se tím, jak si v době rostoucího vlivu umělé inteligence stojí tak analogový typ umění, jakým je divadlo. Jak se jako společnost zaplavená obrovským množstvím rychlého a často vygenerovaného obsahu dokážeme soustředit na pomalé tempo divadelního představení? A chceme se vůbec v divadle potkávat? Je umělá inteligence pro divadlo hrozbou?

V epizodě nejprve uslyšíte rozhovor s filozofkou Ditou Malečkovou, která se věnuje novým médiím a umělé inteligenci. Ve druhé části podcastu si povídáme s režisérem Jiřím Adámkem Austerlitzem o základní podstatě divadla – tedy o setkání tady a teď.

Co si představíte pod pojmem komerční divadlo? Typ divadelní instituce, nebo žánr? 

Oblast komerčních, soukromých či podnikatelských divadel je celkem neprobádané pole, přestože tato divadla u nás denně navštíví tisíce diváků. Jaké inscenace se v nich hrají? Čím se liší jejich provoz od veřejně dotovaných divadel? A jak je vlastně možné, že si divadlo na sebe dokáže samo vydělat?

V epizodě uslyšíte rozhovor s Marií Reslovou, jednou z mála divadelních kritiček, které se podnikatelským scénám dlouhodobě věnují. Dále s Tomášem Přenosilem, ředitelem marketingu a PR divadla Studio DVA, a na závěr s Miroslavem Krobotem, který si (možná překvapivě) právě ve Studiu DVA vyzkoušel nejen režírovat, ale i hrát.

V epizodě s názvem Děti & divadlo se zaměřujeme na to, jak a proč se tvoří divadlo pro dětské publikum – a co od něj malí diváci a divačky vlastně potřebují. Uslyšíte rozhovor s divadelním režisérem a uměleckým šéfem ostravského Divadla loutek Jakubem Maksymovem a také rozhovor s divadelní lektorkou a pedagožkou dramatické výchovy Dominikou Mithofer. Jaký je rozdíl v tvorbě divadla pro dospělé a dětské publikum? Co při představení vnímá třeba čtyřleté dítě? A má divadlo děti vzdělávat?

Status umělce je téma, které pravidelně rozpoutává bouřlivé debaty – nejen na sociálních sítích, ale i mezi samotnými umělci a umělkyněmi. Od 1. července 2025 je možné se v ČR zapsat do tzv. Registru umělců.

Jaké podmínky musí uchazeč splnit, aby získal oficiální osvědčení? Jaké výhody z členství v registru plynou? Jak funguje status umělce v zahraničí? A proč by měla mít umělecká praxe speciální nástroje pro fungování na trhu práce?

V epizodě uslyšíte rozhovor s Adrianou Světlíkovou z organizace Nová síť, s režisérkou a pedagožkou Lindou Duškovou, která má zkušenost s francouzským statusem umělce, s hercem a loutkohercem Štěpánem Lustykem, s nímž mluvíme o podfinancovanosti kultury, a se Zuzanou Zahradníčkovou, která na Ministerstvu kultury nový Registr umělců řídí.