Finanční kurýr

Výnosy italských vládních dluhopisů ke konci uplynulého týdne spadly na historicky nejnižší úrovně. Italská vláda si tak ještě minulý týden byla schopna na deset let půjčit za méně jak 0,45 % úroku. V porovnání, desetiletý český státní dluhopis nese v tuto chvíli výnos ve výši 1,49 %. To se na první pohled může jevit jako nepochopitelný vývoj. Zatímco v našem případě se odhady propadu ekonomiky za 2020 pohybují kolem -5,7 % a celkové zadlužení by se mohlo nacházet u hranice 39 % k HDP, Itálie v uplynulém roce u HDP poklesla nejspíše o 8,9 % a dluh bude pravděpodobně atakovat úrovně 160 % k HDP.

 Co je zvlášť důležité v období nejisté ekonomické situace a rostoucích státních deficitů? Měli bychom si vytvořit kvalitní finanční rezervu, která nám pomůže při plnění životních cílů a která nám zajistí příjmy a životní úroveň, na kterou jsme zvyklí, při neočekáváných životních situacích. Letos si přitom může vylepšit své finanční rezervy téměř každý. Výrazně tomu napomáhají i legislativní změny. 

Pojďme se podívat na obnovitelnou energii, jeden z nevyhnutelných dlouhodobějších trendů, který se v pravidelných a stále intenzivnějších vlnách prohání finančními trhy. Dále se zaměříme na střednědobé scénáře vývoje na akciových a dluhopisových trzích. 

 Je trochu paradoxní, že loňský rok byl v mnoha ohledech extrémní a přinesl spoustu negativních efektů. Pro hypoteční trh byl ale skutečně rekordní. Nicméně se nedá příliš očekávat, že by ten letošní rok byl podobně úspěšný, byť se ekonomice bude dařit. Snad se zbavíme pandemie a pokud vše zafunguje, budeme opět žít normálně. 

Máme za sebou období, které si vzhledem k okolnostem vyžádalo spousty strukturálních změn v ekonomice. Ukončené prezidentské období Donalda Trumpa se až do poslední chvíle neslo ve znamení obchodních válek. Spory o cla v hodnotě stovek miliard dolarů vedly USA s Čínou, EU či Tureckem. Jenom obchodní válka, kterou dosluhující americký prezident vedl s Pekingem, Spojené státy údajně stála až 245 000 pracovních míst. Obecně se však jedná i o fenomén v globálním měřítku, kdy je státní protekcionalismus na vzestupu.

 Od nového roku si mnozí polepší díky realizovaným daňovým reformám. Zaměstnancům se zmenšila efektivní daňová sazba kvůli zrušení superhrubé mzdy, která se používala jako zvýšený základ pro výpočet daně. Ti s hrubým příjmem 50 tisíc korun měsíčně si přijdou na bonus 2 785 korun, ti s příjmem 100 tisíc korun dokonce dostanou o 5 320 korun více. 

 Rok 2020 ukončil období nejdelšího býčího růstového trendu, současně ale mnohé akciové indexy vzápětí dosáhly na historické úrovně. Americký akciový index S&P 500 nejprve zažil 12. března největší jednodenní propad od roku 1987. Následně akcie nacházely cenová dna kolem 23. března. Poté však začaly zprudka zotavovat a index S&P 500 vyrostl po zbytek roku o 68 %. Navzdory makroekonomické realitě si tak hlavní americké indexy odnesly solidní zisky. 

Členské země Evropské unie podpořily dohodu upravující mimo jiné obchodní vztahy s Británií. Ta vznikla přesně na Štědrý den. V úterý by pak měla být evropskými státy podepsána a následně také v britském parlamentu. Evropský parlament ji bude schvalovat až dodatečně během dvouměsíční doby její provizorní platnosti. 

Poslanecká sněmovna v říjnu schválila návrh zákona, který zavádí institut tzv. paušální daně, a to s účinností od 1. ledna 2020. Počátkem prosince prezident republiky stvrdil daný návrh svým podpisem. Zákon z dílny Ministerstva financí poskytne malým podnikatelům možnost vyřešit trojí odvody na jednom formuláři (zálohy na sociální a zdravotní pojištění a na daň z příjmů). Finanční správa od pondělí 7. prosince již spustila příjem oznámení o vstupu do paušálního režimu daně. Podnikatelé se mohou hlásit do pondělí 11. ledna 2021.

Jednání mezi Evropskou unií a Velkou Británií ohledně budoucí ekonomické průchodnosti hranic prozatím zamrzla na třech sporných bodech. Ty se týkají pravidel hospodářské soutěže, dohledu nad řešením sporů a rybolovných práv.