Když jsme ve Forbesu letos premiérově sestavovali výběr top 10 šéfkuchařů Česka, na jeho jméně panovala jasná shoda. Martin Makovička jakožto majitel a šéfkuchař v jednom vystavěl pražské Vallmo, vynikající podnik zaměřující se moderní evropskou a českou kuchyni. Podnik, jemuž by klidně slušela michelinská hvězda.

V síti restaurací Tomáše Karpíška má na starosti vzdělávání zaměstnanců. Jde nejen o kurzy pro generální manažery, ale také pro kuchaře či pro obsluhu. „Důležité je, že nikoho nenutíme. Zaměstnanci za námi sami chodí a možnost učit se berou jako odměnu,“ říká Eva Králová.

Jmenuje se Radka a svět jí zná pod příjmením Leitmeritz. Je to pseudonym, protože její české příjmení bylo na Západě pro mnoho lidí nevyslovitelné. Fotila obálky Vogue, Vanity Fair, The New York Times a mnoho dalších. Za portrét Nicole Kidman získala ocenění American Press.

Českému publiku se přibližuje také výstavou Tennis Garden, kterou má Radka Leitmeritz v pražském Uměleckoprůmyslovém museu. Jedná se o expozici záběrů z knihy ONE: LOVE, která je věnována českému ženskému tenisu a uvidíte ji do 30. července.

„Sbírám zkušenosti v celé paletě módního průmyslu,“ vysvětluje svou kariérní dráhu designér, který v ní obsáhl neuvěřitelné pestrosti. Absolvent UMPRUM a Institut Français de la Mode v Paříži si nejen jako většina českých designérů založil vlastní značku, ale pracoval také pro Balenciagu, Zaru, Hermés nebo konzultační agenturu pro vývoj trendů Peclers.

Byl ale také kreativním šéfem polského módního gigantu Reserved i vysokoškolským pedagogem na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíne. „Ale v té esenci hledám ten svůj přistav to své místo v tom všem, znova se pouštím do neznáma, do nejistoty. Je to náročné tu svobodu ustát. A být než mít,“ říká.

Jakou zkušenost získal Pavel Brejcha během své práce pro módní značku v Japonsku a proč je v zahraniční v módním průmyslu normální, že kreativní ředitel je najímán pouze sezónně? Dozvíte se v nejnovějším díle podcastu Forbes Life!

Většinou takový příběh vyprávějí slavné modelky. Šly po ulici a zastavili je zástupci castingových společností. U Jany Burkiewicz to bylo podobné, jen obor se liší. Když jí bylo třináct let, oslovila ji v rodné Opavě učitelka tance, která ji předurčila kariéru tanečnice.

Vystudovala taneční konzervatoř i HAMU, věnuje se choreografii, režii a výjimečně i herectví. Do povědomí širšího zájmu veřejnosti se dostala díky spolupráci s Losers Cirque Company či baletem Národního divadla.

Viktor Tauš je jednou z nejzajímavějších postav české umělecké scény. Právě dotočil film na motivy svého představení Amerikánka. Svým počinem chce nastartovat celospolečenskou změnu ve způsobu, jakým zacházíme s dětmi z dětských domovů. Proč pro něj bylo jednodušší nemít střechu nad hlavou než dlužit jako filmový producent 18 milionů?

Osm nominací v širokém finále nejprestižnější soutěže AIPP Paris a letošní druhé místo. Deset vítězství v rámci československého Haidressing Awards. A přitom chybělo málo a Robert Starý by do křesla neusazoval klienty, kteří prahnou po změně účesu, nýbrž života.

Jeden z nejrenomovanějších českých kadeřníků je totiž vystudovaný psychoterapeut. Ještě na škole v Německu ale navštívil jedno z tamnějších populárních kadeřnických studií. Účes, který si odtud odnesl, ale sám doma dostříhal a bylo rozhodnuto- pak už cesta vedla na školu Vidal Sassoona v Berlíně, odkud Robert Starý dostal nabídku focení pro německý Vogue. Do Česka se vrátil v roce 2008, otevřel si vlastní studio, se svým týmem se účastnil mnoho sezón pražského fashion weeku a vysloužil si status hvězdného kadeřníka.

Přijímá stále nové klienty? Jak buduje svůj byznys, aby dodržel work-life balance? Proč kadeřník musí umět především naslouchat? A kolik vás bude stát účes od Roberta Starého? Dozvíte se v nejnovějším díle podcastu Forbes Life!

Pro jakou kariéru byste se rozhodli, kdybyste měli hned několik výrazných talentů? Zuzana Dostálová podobnou volbu dělat nemusí. Nejen, že se věnuje hře na violoncello a působí například v Českém národním symfonickém orchestru, ale je také uznávanou spisovatelkou.

Přitom se nebrání prezentovat se jako dcera významného muže. Otcem Zuzany byl Zeno Dostál, spisovatel a režisér, který stojí za filmy jako například Golet v údolí či Král kolonád. Jeho nedokonečný snímek podle předlohy Ivana Olbrachta později natočil Karel Kachyňa pod názvem Hanele.

Zuzana Dostálová napsala celkem pět knih, poslední titul pod názvem Karneval zvířat vychází právě v těchto dnech v nakladatelství Paseka. V románu Dostálová bere své čtenáře do zákulisí orchestru a předkládá, jak náročná je právě finanční situace některých interpretů klasické hudby.

Co Zuzaně Dostálové zabránilo zahrát si v Carnegie Hall a proč nechodíme tolik na koncerty vážné hudby jako třeba Francouzi? Dozvíte se v dalším díle podcastu Forbes Life.

Jeho tvorbu jste na pražských ulicích zaznamenali, aniž byste tušili, že za obrovskými portréty na zdech Holešovic nebo Anděla, stojí právě on. Zajímavé na rozostřených tvářích Alberta Einsteina, Olgy Scheinflugové nebo Karla Čapka je, že je stvořil muž, který z Prahy původně nepochází a atmosféru města a jeho někdejších obyvatel musel vycítit bez zkušenosti domorodce.

David Strauzz se narodil v Kanadě českým emigrantům, jeho otec původně působil ve filmových ateliérech Barrandov. Po studiích na Beal Art College pokračoval na OCAD University v Torontu, žil v New Yorku i Bostonu. Chuť objevovat své kořeny ho ale zavedla do Česka, kde už zůstal. „Cítím zde inspiraci k tvorbě, zároveň život v Praze je pro mě pohodlný,“ vysvětluje.

Jak si dokázal obhájit sám před sebou, že v očích některých členů komunity pouličního umění se zaprodal komerci? A proč je podle Davida Strauzze grafitti na zdech Prahy lepší než reklama? Dozvíte se v dalším díle podcastu Forbes Life!

Režisérka, ktrá nedávno otevřela pro veřejnost jedno z nejzajímavějších společenských témat, má ještě druhou kariéru. Kateřina Kořínková Sobotková totiž přiznává, že by se z práce tvůrkyně dokumentů pro Českou televizi, neuživila.

„Nastoupila jsem jako copywriterka do Twista, později jsem se zde stala manažerkou. Je pro mě osvěžující vnímat, že firma, pro kterou pracuji, podporuje mé tvůrčí ambice,“ říká.

Další úvazek musel přijít i tehdy, kdy natočila Kroniku orgasmu, osmidílný naučný seriál pro Českou televizi, který sklidil velké ohlasy. A to nejen díky samotnému tématu, ale především vědeckému a zároveň zábavnému pojetí. Projekt vycházel z knihy socioložky Kateřiny Liškové Sexual Liberation, Socialist Style.

Proč bylo Československo sexuálně liberální už za první republiky? A proč bylo společenské klima v šedesátých letech k ženám vstřícnější než ve svobodných devadesátých?