Umění říkat ne jako životní dovednost

* Terapeuticky naučené ne – Alice prošla třemi lety terapie a učila se stavět hranice nejdřív v soukromí, pak v podnikání

* Jsme generace „hodných holek a kluků“ – když neříkáte ne, mají vás všichni rádi, ale může to blbě skončit

Praktické nástroje pro ne

* Uložené odmítací maily – Alice má připravené šablony, třeba: „Jsme malá firma, nejsme korporace, bohužel na to nemáme lidi“

* Dotazník pro influencery – 10 otázek podle Michelle Losekoot, které odfiltrují ty, co to nemyslí vážně (to je využitelné i jako šablona pro jiné situace)

* Kalendářová metoda – Roman se dívá, co se změní v kalendáři, když řekne ano, a koho tím připraví o čas

* Pocit v břichu – když máte od začátku blbý pocit, říkejte „ne“ (tip od kamarádky Báry Hlavicové)

Kdy říkat ano vs. ne podle věku

* Ve dvaceti říkejte ano – kdo ve dvaceti říká jenom ne, je idiot, protože se nic nenaučí

* V našem věku (40–50) už víme, kolik energie máme, kam směřujeme, co je naše gros

* Princip Harrisona Forda – nejdřív se stal tesařem hollywoodských hvězd, aby nemusel říkat bezhlavě ano na všechno, a díky tomu se nakonec dostal k roli Han Sola v Hvězdných válkách

Fosilní filtry pro rozhodování

* Velké prachy, nebo velká láska, ideálně obojí – pravidlo nakladatelství Jan Melvil Publishing

* Trojúhelník od Alice – peníze, smysl a čas

* Ušlé příležitosti – když řeknete ano jedné věci, říkáte zároveň ne stovkám dalších možností

Prevence a ochranné bariéry

* Audit webu – když chodí moc divných poptávek, možná špatně komunikujete, co nabízíte

* Zálohy dopředu – nejlepší filtr na divné lidi (kdo otálí s platbou, s tím bude problém)

* Asynchronní komunikace – všechno přehodit do mailu, aby byl čas se rozmyslet

* Telefonní tlačení = okamžité ne – kdo tlačí „teď, nebo nikdy“, dostane „nikdy“

Soft skills pro odmítání

* Doporučit někoho jiného – neříct jen ne, ale nabídnout alternativu

* Poradit se s někým – zeptat se, jestli náhodou něco neztrácíte

* Hledat nečekané ano – někdy nejde o peníze, ale o budování jména nebo testování nového tématu

Ne zachraňuje životy i podnikání.

Otázky pro 20. díl

Chystáme jubilejní 20. díl a chceme v něm odpovědět na vaše otázky, probrat vaše postřehy! Budeme rádi, když nám pošlete:

* Otázky k tématům, která jsme probrali (nebo neprobrali)

* Vaše postřehy a zkušenosti (s říkáním ne i k čemukoliv dalšímu)

* Otázky pěkně na tělo – jak to (ne)dělá Martin, jak to (ne)dělá Roman

* Cokoliv kolem freelancingu, podnikání nebo osobního rozvoje

Zasypte nás! Stačí odpovědět na tento e-mail.

Moc děkujeme za všechny pozvánky na kafe! Pokud nás chcete taky pozvat, můžete – ve své bankovní apce přes tenhle QR kód:

TOHLE JE JEN VÝCUC. DEJTE SI TO CELÉ. MRKNĚTE I DO SKLADU STARŠÍCH AUDIOBRIKET.

PLUS: SLEDUJTE NÁS I NA YOUTUBE A SPOTIFY.

Krocení vlastní hlavy

* Poloplná vs. poloprázdná sklenice – klasika, přestat dělat z problémů tragédii a najít v nich i něco užitečného

* Syndrom podvodníka – místo „nejsem dost dobrý, počkám si ještě 10 let“ radši „bolí to, protože rostu, a to je vlastně cajk“

Přerámování v praxi

* Dovolená bez rodiny – z „jsem sobec, co utrácí peníze“ na „investuju do zdraví, abych vydržel déle“

* Malé publikum – místo pláče „proč mám jen 5 lidí“ to vidět jako šanci naučit se něco před tím, než mě začne sledovat hodně lidí (ti vás rozcupují, když nejste připravení)

* Vnitřní kritik – nemusí to být nepřítel, možná jen ukazuje, kde máte rezervy

* Průšvihy – nejsou to selhání, jsou to informace (můžete to zkusit znovu s novou strategií)

Máte vlastní přístupy, příklady, tipy, postřehy? Těšíme se na ně – stačí odpovědět na tenhle e-mail, probereme je v jubilejní 20. audiobriketě Fosilního paliva.

A pokud nás chcete pozvat na kafe, budeme rádi:

Peníze, různé životní etapy

* Životní trojnožka – v různých obdobích je jiné zarámování, tomu se podřídit: mladí (mají čas + zdraví, ale nemají love) → dospělí (mají většinou love + zdraví, ale zato málo času) → důchodci (mají love + čas, zdraví už spíš ne)

* Češi a jejich vztah k penězům – vidíme kamarády, kteří uvízli v permanentním režimu „musím šetřit“, i když už by si mohli dopřát

* Rodinné bohatství vs. individuální spořivost – proč dát peníze dětem už ve třicítce, když to fakt potřebují, místo čekání na dědictví po šedesátce, kdy už mají sami nasysleno

Pár našich příkladů přerámování

* Tablet reMarkable – Martin dlouho váhal, jestli to není jen další techno-krám, ale pak si ho přerámoval jako nástroj pro přemýšlení, ne na produktivitu (a začalo mu to dávat smysl – vám nemusí)

* Sociální sítě – Roman je bere jako pískoviště, kde může experimentovat a hrát si, Martin jako megafon, kterým něco křičí do davu

* Veřejné vystupování – Martin si místo nervování se vytvořil pódiovou osobnost (vystupování je role, tak se dá zahrát)

Jak se nenechat oblbnout vlastní hlavou

* Karanténa nákupů – nedělat impulzivní rozhodnutí, nechat si to drobet uležet

* Většina rozhodnutí se dá vrátit – není to jednosměrka, jsou to „lítací dveře“

TOHLE JE JEN VÝCUC. DEJTE SI TO CELÉ. MRKNĚTE I DO SKLADU STARŠÍCH AUDIOBRIKET. JSME TAKY NA YOUTUBU A SPOTIFY.

Co je záměrný trénink

* Není to jen deset tisíc hodin – Malcolm Gladwell zpopularizoval pravidlo 10 000 hodin, ale Cal Newport upozornil, že jen časová investice nestačí

* Princip „šponování“ – záměrný trénink musí bolet, být trochu nepohodlný a náročný, musíte při něm vystupovat za hranice komfortní zóny, jinak propálíte tisíce hodin zbytečně (pokud to nebolí, pravděpodobně se nikam neposouváte)

Plateau efekt

* Člověk se rychle dostane na „dostatečnou úroveň“, ale co pak?

* Bez záměrného úsilí se rozvoj zastaví

* Naučte se rozpoznávat, co jsou lokální maxima, abyste dosáhli na vyšší vrcholy

Zpětná vazba je klíč

Vnější zpětná vazba:

* Od zkušenějších kolegů – musí být upřímná, až „nemilosrdná“

* Mastermindové skupiny (Martin a Roman mají třeba Copypátečníky s několika dalšími seniorními kolegy, kteří se s tím většinou moc nemažou)

* Setkání kolem portálu Na volné noze

* Pozor na zdroj – pouze od lidí s prokázaným track recordem, jinak to brát s rezervou

Vlastní zpětná vazba:

* Veřejné projekty (newslettery, podcasty, blogy)

* Porovnávání vlastní práce v čase

* „Konzultace s bývalým já“

* Sledování vlastního pokroku

Výzvy pro freelancery

* Handicap volné nohy – zaměstnanci dostávají feedback častěji (snad)

* Nutnost vlastní iniciativy – musíme si feedback aktivně vyhledávat

* Výhoda zvědavosti – jsme zvyklí na nejistotu a nutnost učit se pořád něco nového

Otázky pro 20. díl

Toto je 15. díl Fosilního paliva – v jubilejním 20. dílu se chceme věnovat vašim otázkám a postřehům! Pošlete nám:

* Otázky ke všem tématům, která jsme už probrali (nebo neprobrali)

* Vaše postřehy a zkušenosti s tématy z předchozích dílů

* Otázky pěkně na tělo – jak to (ne)dělá Martin, jak to (ne)dělá Roman

* Cokoliv, co vás zajímá kolem freelancingu, podnikání nebo osobního rozvoje

Zasypte nás otázkami, ať máme o čem mluvit! Stačí odpovědět na tento e-mail.

Praktické tipy

Jak rozpoznat záměrný trénink

* Bolí to – fyzicky nebo mentálně náročné

* Není to pohodlné – vychází z komfortní zóny

* Je cílený – směřuje k specifickému zlepšení

* Odděluje zrno od plev – ne každý to zvládne

Pravidlo 85 %

* Nedokonalost jako výhoda – lepší publikovat na 85 % než nekonečně ladit na 100 %

* Rychlejší iterace – více pokusů = více příležitostí k učení

* Kvalita vs. kvantita – nejsou na jedné ose, nestojí proti sobě

Mentalita začátečníka

* Při kariérní změně – přijmout, že začínáte od nuly

* Zůstat zvědavý – otevřený přístup, pořád se učit

* Vytrvalost – odolávat svodům a zaměřit se na priority

Příklady ze sportu

Tomáš Berdych

* Musí vás bavit jednotvárnost – padesátkrát za trénink se snažit umístit míček na stejné místo

* Analogie s legem – postupné sbírání a skládání kostiček (ne vždycky mám k dispozici všechny)

Andre Agassi

* Změna stylu – z teenagerského vítězného a dravého na strategičtější přístup

* Dočasný pokles – sestup z jednoho vrcholu pro dosažení vyššího vrcholu

Dlouhodobá perspektiva

Složené úročení

* Charlie Munger – „každý den jděte spát o něco chytřejší“

* Bambusová analogie – dlouho jen pod zemí, pak náhle vyroste o spoustu metrů

* Mentální náročnost – věřit v pokrok, i když není viditelný

Reflexe a plánování

* Pravidelné hodnocení – co se povedlo, co ne, co dělat příště (metoda Plus-Minus-Next)

* Kotva pro poměřování – kde jsem byl, kde jsem teď, kam mířím

* Týdenní/měsíční retrospektiva – pravidelné vyhodnocování pokroku

Časté chyby

* Spoléhání pouze na čas – myšlenka, že 10 000 hodin automaticky = mistrovství

* Vyhýbání se nepohodlí – setrvání jen v komfortní zóně

* Špatné zdroje zpětné vazby – hledání validace a pochvaly místo konstruktivní kritiky

* Perfekcionismus – čekání na 100 % místo publikování (nebo práce) na 85 %

* Nekonzistence – přeskakování mezi různými aktivitami

Shrnutí

Záměrný trénink nestojí jen na množství stráveného času, ale důležitá je i kvalita tréninku a cílené úsilí.

Vyžaduje:

* Ochotu opakovaně se vystavovat nepohodlí

* Fakt dobrou zpětnou vazbu

* Konzistenci a vytrvalost

* Dlouhodobou perspektivu

„Úspěch přes noc existuje, ale trvá deset let.“

Díky, že nás posloucháte! Pokud vás naše témata baví a chcete těžbu Fosilního paliva podpořit, budeme rádi, když nás pozvete na kafe:

Můžete nás podpořit i zadara – když budete sdílet naše díly s přáteli a kolegy. Nebo když nás budete odebírat tady na Substacku, případně na Spotify nebo YouTubu. Nebo když o nás napíšete na socky. Všechno se počítá a všeho si moc vážíme!

Zkrocená AI jako pomocník (nejen) v práci

* Claude umí psát líp než 90 % lidí, kteří se tím živí (a logicky líp než 100 % těch, co ne) – taková drobná facka egu copíků

* Rešeršní vs. kreativní mód – když nechcete, aby si AI vymýšlela jako politici před volbami

* Dřinu strojům, radost lidem – proč ztrácet hodiny rutinou, když na vás čeká nedočtená kniha?

Jak se stát vlastním ghostwriterem na sockách

* Martin naučil AI svůj styl psaní příspěvků – předložil jí své posty a vyladil si podle nich šablonu

* Po několika iteracích dostal 5stránkový prompt, který dnes používá pro generování příspěvků, aby neztrácel čas blbostmi

* AI vytvoří návrhy na 80 %, Martin je dotuní, aby mohly ven

* Bere Clauda jako asistenta, díky kterému šetří kreativní energii na důležitější věci

AI i mimo kancl

* Učitel fyziky v kapse – vysvětlí „příkon“ polopaticky deváťačce, která se fyziky štítí

* Virtuální jazykový kouč – pomůže s učením jazyků, třeba norštiny (jako u Romana)

* Lékařský překladatel – vysvětlí lékařské zprávy ve srozumitelné češtině

* Cestovatelský průvodce – napíše, co stihnout za dvě hoďky v Katovicích

Proč si AI a člověk (zatím) nekonkurují, ale doplňují se

* Dobrý výstup od AI vyžaduje i kvalitní vstup – není to automat na texty, spíš parťák

* Práce s prompty je umění – nejlepší hack je nechat AI napsat prompt za vás

* Toto není finální stav – oba fosilové ví, že v roce 2030 bude tento díl znít nejspíš jako manuál na zapalování ohně křesadlem

💡 FOSILNÍ POSTŘEH: AI nás zatím o práci nepřipravila, naopak – máme víc času na projekty, které nás skutečně baví. Místo abychom si lámali hlavu padesátou variantou spotřebních textů na sociálních sítích, můžeme se věnovat něčemu jinému. Třeba Fosilnímu palivu, že ano.

Každý fosil má své hranice

* Jsou oblasti, kam AI nepustíme – protože nás baví, jsou pro nás důležité

* Důvěřujeme, ale prověřujeme – AI občas halucinuje, takže je dobré si informace ověřovat do zblbnutí

* Je to nástroj, ne spása nebo zkáza – jako kladivo: můžeme s ním postavit kůlnu, nebo si rozdrtit palec

DEJTE SI I DALŠÍ DÍLY FOSILNÍHO PALIVA – JSME TAKY NA YOUTUBE NEBO SPOTIFY.

Je osobní brand důležitý?

* Podobně jako lovebrand, i osobní značka se nadužívá

* Lovebrand nejde vybudovat uměle – závisí na interpretaci publika

* Pečlivě vytvořená prezentace vás samotných může být užitečná v začátcích kariéry, kdy ještě nemáte co ukázat (Roman popisuje, jak mu na začátku pomohl vizuál s kloboukem a profesionální web – budilo to dojem, že už je etablovaný profík, i když teprve začínal)

Projekty vs. osobní jméno

* Martin doteď upřednostňuje projekty s vlastní identitou (Newslettery.cz, Čeština 2.0 apod.)

* Roman naopak budoval svou osobní značku „Věžník, kouzelník se slovy, klobouk“

* Výhoda projektů: můžete zůstat v pozadí

* Nevýhoda projektů: lidé můžou znát vaše dílo, ale nevědí, kdo za ním stojí

Omezení brandů založených na pseudofirmách

* Když si zvolíte specifické jméno nebo škatulku, vytváříte si zároveň omezení do budoucna

* Problém: lidé vás zařadí a je těžké z toho později vystoupit

* Lepší strategie: používat vlastní jméno jako základ značky (jako např. James Clear, Michelle Losekoot apod.)

* „Jméno zůstává“ – člověk může měnit, co dělá, ale jméno zůstává

* Pozor na příliš úzké zaměření

Mýty o osobním brandingu

„Najděte si svou niku a držte se jí“ – nemusí být pravda. Proč?

* Martin říká, že toto pravidlo popírá vším, co dělá

* Má více různých oblastí zájmu a projektů (např. Newslettery, Čeština 2.0, Tvůrcast, 4 Kavky)

* Přeskakuje mezi různými „důlky“ a kombinuje různé oblasti

* Omezení na jednu úzkou niku může bránit přirozenému vývoji a redukovat další možnosti

* Mnozí úspěšní lidé mají různorodé zájmy a projekty

„Buďte konzistentní ve všem“ – nemusí platit, můžete experimentovat

* Konvenční rada říká, že vše od vizuálu po komunikaci by mělo být sjednocené

* Martin i Roman tvrdí, že to může být svazující

* Experimentování často vede k větší originalitě

* Být nekonzistentní může být náročnější cesta, ale může přinést zajímavé výsledky

* Přílišná konzistence může působit sterilně a brání přirozenému vývoji

„Prezentujte se vždy profesionálně“ – upřímnost často funguje lépe

* Běžná rada zní: „Nejistoty a pochyby si nechte pro sebe, ukazujte jen svou nejlepší stránku“

* Martin to označuje za „hodně velkou blbost“

* Přiznání vlastních omylů a transparentnost buduje důvěru

* Být „intelektuálně poctivý“ a umět uznat, když se mýlíte, často funguje lépe než dokonalá fasáda

* Experimentování před publikem a sdílení procesu učení může být atraktivnější než prezentování hotových výsledků

Autenticita vs. stylizace

* Koncept „autenticity“ je krapet problematický – vždy jde o určitou stylizaci

* Lepší je zaměřit se na své silné stránky než na „autenticitu za každou cenu“

* Spisovatel Malcolm Gladwell jako příklad – přiznává chyby, upravuje své starší knihy

Osobní brand na sociálních sítích

* Výzva pro multipotenciály – jak komunikovat různorodé aktivity?

* Roman pozoroval odliv publika, když změnil obsah ze služeb na vzdělávání kolegů

* Martin: sociální sítě jsou pro něj podružné, preferuje e-mailové seznamy

* Algoritmy sítí často nedoručují hodnotný obsah, preferují triviální příspěvky

💡 FOSILNÍ POSTŘEH: Osobní brand není nic, co by šlo vytesat do kamene. Je to živý organismus, který se vyvíjí spolu s vámi. Nejlepší je mít dostatečný manévrovací prostor pro budoucí změny a vývoj.

DEJTE SI I DALŠÍ DÍLY FOSILNÍHO PALIVA – JSME TAKY NA YOUTUBE NEBO SPOTIFY.

Co je kreativní prokrastinace?

* Koncept popsaný Adamem Grantem v knize Originály – strategické odkládání úkolů může vést k lepším výsledkům

* Ale má to pravidla. Jaká? Úkol načít, pak ho odložit a nechat zrát

* V hlavě dál zpracováváte téma, i když se mu aktivně nevěnujete

* Při návratu k úkolu už jste „na pozadí“ odvedli spoustu práce – a jde vám to lépe

* Pomáhá mít stanovený deadline jako motivaci k dokončení

Výhody kreativní prokrastinace

* Vede k lepším a originálnějším nápadům – prvotní myšlenky bývají tuctové

* Leonardo da Vinci jako příklad – na Mona Lise pracoval mnoho let, měl rozpracovaná i jiná díla

* Funguje jako „inkubátor nápadů“ – myšlenky potřebují čas na dozrání

Problém s dnešním přístupem k práci

* Společnost pořád oceňuje zaneprázdněnost a neustálou aktivitu (ale fujtajbl!)

* Ve firmách chybí vyhrazené prostory pro kreativní myšlení a strategickou prokrastinaci

* Brainstormingy na povel nefungují – kreativita potřebuje dýchat

* Nejlepší nápady přicházejí často mimo kancelář (ve sprše, na procházkách)

💡 FOSILNÍ POSTŘEH: Nicnedělání má velký význam, ale my jsme mu dali „blbou nálepku“. Strategicky využité nicnedělání není flákání, ale důležitá součást kreativního procesu. Mozek nemůže být v permanentním zápřahu – potřebuje i volnoběh.

Klasická prokrastinace vs. kreativní

* Klasická: odkládáte začátek práce, scrollujete na sockách, cítíte úzkost a stres

* Kreativní: načnete úkol (třeba jen pár minut práce), pak ho záměrně odložíte

* Kreativní prokrastinace je plánovaná a časově omezená

Kritika bitvy s prokrastinací hlava nehlava

* Řeší se work-life balance, přitom bezhlavý boj s prokrastinací slibuje jen další záplavy rutinní práce, ne kreativitu a inovace (tím, že posiluje „work“, ale vynechává „life“)

* Může vést k opačnému extrému – chronickému „kurevskému odporu k práci“

* Ignoruje benefity odpočinku a nicnedělání (a bacha – ty jsou vědecky podložené)

Další postřehy

* Pomáhá střídání projektů, když se na jednom zaseknete

* Respektujte přirozené cykly roku místo konstantního tlaku na výkon bez ohledu na období

* Zimní období pro přemýšlení a plánování, jaro pro realizaci

* S věkem přichází větší pochopení pro vlastní cykly

* Prokrastinace může být buď brzda, nebo páka – záleží, jak ji uchopíte

* S nástupem AI může být kreativní prokrastinace obrana před chrlením banalit

DEJTE SI I DALŠÍ DÍLY FOSILNÍHO PALIVA – JSME TAKY NA YOUTUBU NEBO SPOTIFY.

Škola tě nenaučí, jak se učit

* Trávíme v lavicích roky života, ale vycházíme bez té nejzákladnější dovednosti pro život

* Roman: „Jak se učit, jsem se naučil až na výšce – při psaní seminárních prací.“

* Martin navrhuje zavést metapředmět „Jak se učit“ (hezky pěkně už od prvního stupně ZŠ)

* Co by obnášel? Experimentování s různými technikami učení místo pasivního přijímání informací

„Smysl školy je připravit děti na to, aby se dokázaly adaptovat na budoucnost. Aby se dokázaly přizpůsobit všem změnám, které přijdou.“

Ochutnej místo rozptyl a zapamatuj

* Frontální výuka pořád přežívá z dob, kdy učitel byl jediným nositelem informací

* Dnes potřebujete umět s informacemi pracovat, ne je jen memorovat

* Věčné opakování stejných témat „od začátku“ (Přemyslovci v páté třídě, sedmé třídě, na gymplu…)

* Děti ví o pravěku víc než o 90. letech

💡 FOSILNÍ POSTŘEH: Předmět „Jak se učit“ by dal dětem nástroje na to, jak se vyrovnávat s tím, co se na ně (a na nás všechny) valí.

Za zelené slony pětka

* Absurdita známkování z kreativních předmětů (výtvarka, hudebka apod.)

* „Klid, Pepíčku! Nic si z té trojky nedělej, paní učitelka známkuje sebe.“

* Známky se stávají identitou – „na matiku jsem blbej, vždycky jsem měl trojku“

* Anglický systém: hodnocení osobního pokroku místo porovnávání se spolužáky

Chyba jako experiment, ne trest

* Ve škole: chyba = body dolů

* V reálném životě: chyba = zpětná vazba a posun

* Mimo komfortní zónu se učíme nejvíc, ale taky tam nejvíc chybujeme

* Škola vede k vyhýbání se riziku místo experimentování, je těžké takový vzorec v životě zlomit

„Chyba je přece často výsledkem nějakýho experimentu. Prostě něco zkoušíš – půjde ti to, nepůjde ti to, čert ví. Ale těma slepýma uličkama si kalibruješ cíl.“

Čeština jako nástroj, ne diktát

* Místo vzbuzování lásky k jazyku jen mechanické memorování

* „Děti mi chodí domů bez extra vztahu k mateřskému jazyku.“

* Přehnaný důraz na formální spisovnost zabíjí chuť se vyjadřovat

* Slohovky píšeme celou dobu pro jednoho čtenáře (učitele) místo různých cílových publik (jako v běžném životě)

Slohovka: text se tvoří v mnoha krocích

* V reálném světě: text prochází mnoha editacemi, vyvíjí se průběžně pod rukama

* Ve škole: napíšeš na první dobrou, odevzdáš a je hotovo

* Učitel jako zkušený editor? Skoro nikde

* První verze je vždycky jen hrubý materiál, který potřebuje opracovat

AI: nástroj, ne hrozba

* Některé školy reagovaly zrušením seminárních prací

* AI by měla být součástí výuky – k čemu je ji ignorovat?

* Žáci s ní umí pracovat lépe než mnozí učitelé

* Škola má připravovat na reálný svět, ne na včerejšek

Budoucnost za dveřmi

* „Většina dnešních prvňáčků bude dělat profesi, která dnes neexistuje.“

* Martin sám dělá práci, která neexistovala ani v době, kdy maturoval

* Škola by měla učit se adaptovat (v duchu: nejlepší způsob, jak pokračovat, je pokračovat)

* Změna nepřijde jen od učitelů – potřebujeme jiný přístup rodičů i celé společnosti

Poznámky k epizodě se osvědčily, takže v nich pokračujeme. Co najdete v desáté audiobriketě Fosilního paliva?

Od žroutů zpráv k vybíravým labužníkům

Hele, oba jsme kdysi vstávali v šest ráno, abychom nepřišli o zpravodajství z první války v Iráku. A dneska z toho máme srandu. Byli jsme „informační prasata“, ale pak jsme o tom začali víc přemýšlet a ke zprávám jsme si postupně vytvořili podobný vztah jako k jídlu – občas si dáme „rychlé cukry“ (kdo ne, že?), celkově se spíš snažíme o vyváženou stravu.

Klíčové body:

* Proč jsme se změnili z informačních všežravců v gurmány

* Dobrá informační strava > zpravodajské přejídání

* Mimořádné zprávy jsou často jen mimořádné plýtvání časem

* Informace jsou jako právě uvařený čaj – nechte je nějakou chvíli louhovat, jinak dostanete jen obarvenou horkou vodu

* Dovolená bez zpravodajství ještě nikoho nezabila

Rychlé občerstvení vs. pomalé vaření

Co mají společného fast foody a online zpravodajství? Rychle to zhltnete a za hodinu máte zase hlad. Rozebereme, proč je lepší počkat si na pořádné sousto než se cpát každou zprávičkou, která vyskočí na obrazovce.

Klíčové body:

* Mimořádné zprávy = informační cukry (fakt je musíte mít?)

* Tištěná média (týdeníky, měsíčníky, knihy) = informační proteiny

Pár strategií pro přežití (v podcastu jich je víc)

* Najděte si někoho, kdo zprávy přežvýká za vás

* Určete si vyhrazené časové bloky na zprávy

* Začněte od vlastního dvorku (místní zprávy nebo info z branže > světová politika)

* Místo rychlovek si dejte pořádné čtení

Důležité postřehy

* To důležité se k vám dostane, i kdybyste žili v jeskyni

* Svět se neřítí do záhuby (ale prací médií není malovat světlé zítřky)

* Není nutné být první, kdo něco ví

Pár doporučení

* Informační samostatnost (umění říct zprávám „dnes ne, díky“)

* Zprávy jsou jen další z nástrojů, je fajn umět s ním pracovat

* Duševní pohoda > dokonalá informovanost

„Zpravodajství je jako jídlo ve fast foodu – čím víc toho sníte, tím víc toho litujete.“

Dejte si celou epizodu a napište, jak se ke zprávám a sosání informací stavíte vy?

Poprvé přikládáme i poznámky k epizodě, ať víte, do čeho jdete:

Proč je perfekcionismus problém?

* Je to brzda ve všech oblastech života

* Věci končí v šuplíku místo zveřejnění – „nikdy nejsou dost dobré“

* Rozdíl mezi třeba 90 % a 100 % většinou vidí jen autor

* Efekt Červené královny – běžíte ze všech sil, ale zůstáváte na místě

Klíčové strategie řešení

Pravidlo 85%

* Dostaňte věci na 85 % – to obvykle stačí

* Těch posledních 15 % zabere neúměrně moc času

* Příklad: Text na 80 % za dva dny vs. pilování na 90 % další týden

Oddělení procesů

* Nejdřív „vyblít“ první verzi bez cenzury

* Editování až jako druhý, samostatný krok

* Inspirace od scénáristy Simpsonů – hrubou verzi za večer, editace ráno

Práce s časem

* Používat časovače (např. pomodoro 25 minut)

* Stanovit si pevné deadliny

* Příklad: Newsletter odesílaný přesně o půlnoci (tak jako to děláme my dva)

Využití omezení

* Omezení podporují kreativitu

* Příklad Čelistí: nefunkční žralok vedl k lepšímu filmu

* Omezený rozpočet nutí k inovativním řešením

Praktické postřehy

* Školní systém často podporuje perfekcionismus (strach z chyb)

* Kreativní prokrastinace – nechat téma „uzrát“

* Easter eggs jako způsob odpoutání od dokonalosti

* Publikum většinou nevnímá detaily tak pečlivě jako autor

* Rozdíl mezi pečlivostí (dobrá) a perfekcionismem (problém)

* Děti jako „lék“ na perfekcionismus – není čas být perfektní

Užitečné analogie

* Sport: Není třeba dát v každém zápase hattrick

* Zeď z různých kamenů: Nedokonalost může být krásnější

* Emil Zátopek: I „ošklivý“ styl může vést k výjimečným výsledkům

Závěrečné postřehy

* Online prostředí umožňuje pozdější úpravy

* Chyby jsou součástí procesu učení

* Perfekcionismus brání získávání zpětné vazby

* „Dost dobré“ je často lepší než „nikdy nedokončené dokonalé“

Tohle Fosilní palivo si zkrátka musíte dát celé!