Studentský dokument MUNI o kamarádstvích vzniklých při studiu v zahraničí a debata s autorkou Michaelou Červenkovou. Mezinárodní studenti. Proč odcházejí? Co hledají? Chtějí se vrátit? Co jim chybí? Mají nezkrotnou touhu cestovat a poznávat nové? Nebo utíkají od starého? Jak v nich a jejich rozhodnutích hrají motivy svobody, strachu, očekávání, změny, samoty? S autorkou dokumentu Michaelou Červenkovou debatuje Jan Hanák.

Úryvek připravovaného studentského dokumentu MUNI o DJingu a elektronické taneční hudbě a debata s autorem Šimonem Vítkem. DJ je mezi hudebníky poměrně mladá profese. Představa jednoho člověka, který stojí na pódiu za mixážním pultem s párem, případně dvěma páry přehrávačů a je hlavní hvězdou večera či hudebního festivalu, byla ještě v minulém století nereálná. První DJové dosahující globální popularity se začali objevovat až v prvním desetiletí 21. století. Možná i to je jeden z důvodů, proč DJing není příliš uznávaný veřejností ani některými profesionálními hudebníky jako „opravdové“ umění. DJ je všeobecně vnímán pouze jako člověk, který stojí za mixážním pultem a „mačkáním tlačítek“ pouští skladby. Dokáže připravovaný dokument odhalit, v čem tedy spočívá pravá podstata tohoto umění? S autorem dokumentu Šimonem Vítkem debatuje Jan Hanák.

Generace nejmladších dospělých bezpochyby není jednolitá, přesto je tou, která začíná utvářet náš svět, ať se to někomu líbí, či ne. Se svými pohledy, svou vnímavostí, citlivostí a snad i křehkostí. Nesouhlasíte? Nemusíte. Jen poslouchejte. Ať víte.

Studentský dokument MUNI o semknuté skupině historického šermu a debata s autorkou Martinou Jánovou. Co láká mladého člověka na historii vojenství sedmnáctého století, jednom z nejkrvavějších období evropských dějin? Proč převlékání do historických kostýmů, proč bydlení v dobových stanech.. k čemu je dobré vracet se do dávno minulých dějinných událostí? Jaký vliv na to mají kamarádské vztahy členů skupiny? Nedružili by se stejně, i kdyby se potkali ve skupině pořádající třeba indiánské tábory? Jak podstatné je pro tuto semknutou skupinu kamarádů odívání se do barokních reálií? S autorkou dokumentu Martinou Jánovou, která ve skupině nechala kus svého srdce, stejně jako našla svého manžela, debatuje Jan Hanák.

Reportáž z oslav Mezinárodního dne Romů v bývalé káznici na Cejlu v Brně a rozhovor s autorem Martinem Gunišem, studentem MUNI a stážistou v redakci zpravodajství v Proglasu. “Martine, natočil bys reportáž z romské bohoslužby?” “A prečo nie?” Jaké to je pro mladého novináře točit téma, s nímž se do té doby nepotkal? Jake jsou jeho touhy a plány? Proč ho láká novinářské řemeslo? A co ho tak fascinuje na električkach a vůbec prostředcích veřejné dopravy? S Martinem Gunišem hovoří Jan Hanák.

Rozhovor s muzikantem Petrem Najmanem o hudbě, lásce, útěku, emoci, poezii, humoru.. Co je jeho životní i tvůrčí inspirací? Co chce svou hudbou sdělit? Co je největším projektem jeho života? A dá se vůbec mluvit o "projektu"? S  textařem, skladatelem i interpretem v jedné osobě hovoří Jan Hanák.

Tyto verše Petr s poetickou duší psal jsa zamilován do své drahé manželky..

Když vločky sněhu padají
Když okno mrazem rozkvete
Když píseň ti slzy do očí přivede
Když tě v bolesti někdo obejme
Když tě ohromí noční obloha
Když východ slunce rozežene temnotu
Když zastavíš se jen proto, abys přivoněla k plané růži
A víš. že On tam někde je
Že má smysl žít.

Fenomén drag shows a drag queens je už letitý. Mnohem méně se hovoří o drag kings. Je to jen trochu bizarní forma zábavy? Je to forma projevu, projev identity? Je to únik? Travesti shows se dějí již desítky let, nikdy se jim však nedostávalo tolik pozornosti a pochopení, jako je tomu dnes. Změnila se samotná vystoupení i sociální podnebí. Je ale něco, co zůstává neměnné? Je to jen aktuální podoba prastarých rituálů, kdy převlékat se do šatů napříč rodovými identitami patřilo vždy k těm nejrozšířenějším? S autorkou dokumentu Laurou Hájkovou debatuje Jan Hanák.

Studentský dokument MUNI o umírání, smutku a co s tím a debata s autorkou Eliškou Mádrovou. Co si počít s umíráním? Tedy s umíráním někoho blízkého? Jak reagovat? Jak s umírajícím komunikovat? Jak pracovat se smutkem? Prý je smutek bolestí duše, příznakem něčeho hlubšího, skryté příčiny. Nedává smysl léčit pouze příznaky.

"Je důležité naučit se číst smutek. Všichni víme, co je smutek. Víme však, jak ho číst? Víme, jak pochopit, co to pro mě znamená, ten dnešní smutek? V dnešní době je smutek většinou vnímán negativně, jako zlo, kterému je třeba za každou cenu uniknout, a přitom může být nepostradatelným životním probuzením, které nás vybízí k objevování bohatších a plodnějších krajin, které pomíjivost a únik neumožňují. Svatý Tomáš definuje smutek jako bolest duše: podobně jako nervy těla probouzí naši pozornost k možnému nebezpečí nebo k opomíjenému dobru. Proto je nepostradatelný pro naše zdraví, chrání nás, abychom neublížili sobě ani ostatním. Bylo by mnohem vážnější a nebezpečnější tento pocit nevnímat a jít dál. Smutek někdy funguje jako semafor: Stůj, stůj! Tady je červená. Zastav!" (papež František) https://www.pastorace.cz/clanky/co-je-to-neutecha

S autorkou dokumentu Eliškou Mádrovou debatuje Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši  podporu,  abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Studentský dokument MUNI o skepsi mladých lidí k rodičovství v souvislosti s klimatickou změnou a debata s autorkou Berenikou Munteanu. Jak mladí lidé promítají silné téma své generace, environmentální žal do rozhodování, zda budou či nebudou mít děti? A co je k těmto úvahám vede? Obava o osud planety? Obava o osud těch dětí? Nebo jinak? Poznámka jednoho katolického kněze: "Seděl jsem na jedné svatbě u stolu s mladou ženou a rozvíjel své rozhořčení nad hloupostí několika německých žen, které podle médií prohlásily, že nebudou mít děti, protože nebudou produkovat další bytosti vypouštějící metan. "No tak ale ty taky žiješ v celibátu z lásky k Bohu, tak proč by tyto ženy nemohly žít v celibátu z lásky k matce Zemi?" kontrovala tato mladá žena. A musím říct, že mě dostala, že vlastně měla pravdu. A co sdělují média, už může být významově posunutý výklad, což bohužel bývá až příliš časté." S autorkou dokumentu Berenikou Munteanu debatuje Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši  podporu,  abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Studentský dokument MUNI z extrémního vytrvalostního závodu B7 a debata s autorkou Terezou Orlitovou.

V srdci Beskyd se každý rok pořádá vytrvalostní závod B7. Trasa dlouhá 106 km s převýšením přes pět tisíc metrů vede přes nejvyšší vrcholy beskydských hor a každoročně se tohoto závodu účastní několik tisíc lidí, jednotlivců i dvojic. V posledních letech je závod velmi populární a zdolat tuto trasu se pokouší jak začátečníci, tak vytrvalostní běžci. Závod ale dokončí jen větší půlka z nich. Proč někdo dobrovolně absolvuje stošestikilometrový závod v horách v časovém limitu 28 hodin? Co jsou lidé schopní obětovat pro to, aby byli úspěšní? Potřebují k úspěchu obdiv dalších lidí? A jak reagují v rámci dvojice, kdy celkový úspěch nezávisí na jednotlivci, ale na týmu? S autorkou dokumentu Terezou Orlitovou debatuje Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši  podporu,  abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

UPOZORNĚNÍ: Tento díl GenZ se věnuje kontroverznímu tématu a jeho obsah může být pro někoho znepokojivý a není vhodný pro děti a mladistvé.

Studentský dokument MUNI o japonské technice svazování lidského těla shibari v časoprostoru současného Brna a debata s autorkou Markétou Chotětickou.

Autorka svým rozhlasovým dokumentem vstoupila do tématu, které není příliš probádané, které je lákavé, stejně tak by se chtělo už jen při jeho vyslovení červenat a cudně odklánět zrak, téma kontroverzní, důležité zejména v tom, co vlastně vypovídá o našem vztahu k erotice, sexu, o pozici těla vzhledem k duchu, sexu vzhledem k lásce, o jejich vzájemném vztahu, o starobylé filosofické debatě vedené na toto téma, o možnostech a limitech interkulturní komunikace atakdál. Či prostě o naší zralosti a respektu a jemnosti ve vztahu k mystériu lidského těla, fenoménu sexuality či prostě jen k tomu tělu našemu, konkrétnímu, opečovávanému, stejně jako se studem skrývanému.

Autorčina metoda byla přímočaře prostá, totiž dokumentární investigace, s vědomím otázek, které v ní sama zkoumaná aktivita vyvolávala. S tím, že své pátrání začala zaznamenávat od samého začátku, kdy teprve zjišťovala první informace, a nepřestala během následného půldruhého roku. Je to metoda, kdy na počátku není jasné, k jaké pointě dílo dospěje, neboť pointa ještě není zřejmá, stejně jako cesta, kterou se k ní dospěje, ale při takovém dlouhodobém a důsledném pátrání by byl div, kdyby se to důležité „cosi“ neodehrálo..

S autorkou dokumentu Markétou Chotětickou debatuje Jan Hanák.