Výročí listopadových událostí před třiceti lety, které připadá na víkend, je tématem dnešní glosy Petra Voldána.

Ideály a iluze jsou na první pohled nezaměnitelné pojmy; kdo je umí rozlišit, je oprávněn a schopen se iluzí zbavovat, aby si mohl ideály zachovat.

Osm let vyšetřování, osm let znaleckých posudků, množství detailních údajů k dispozici. Přesto zná železniční neštěstí ve Studénce jen oběti a nevinné, viník, či viníci zatím zjištěni nebyli. Ten most prostě před rozjetý rychlík spadl, tak jako jinde padá omítka, nebo rampouchy.

Vytrženo z kontextu a zkráceno: učitelům se budou zvyšovat platy, tak stávkovali. U Cimrmanů by mohli mít novou hru - Zdeněk Svěrák je ostatně původní profesí kantor.

Datum 11.11. přináší hned několik důvodů, proč se u něj zastavit. Zdaleka to totiž není jen magie jedniček. Nápovědou už je titulek dnešní glosy Petra Voldána.

Kdo onu pohádku nečetl nebo o ní alespoň neslyšel, nemusí mít nutně mezery ve vzdělání. Stává se sice nepravidelně, ale za to často, že se najde dítě a bezelstně řekne pravdu.

Když vám teď přečtu titulek dnešní glosy, budete možná kroutit hlavou. A někdo si třeba hned řekne, tak to se mě netýká. Na tak rezolutní reakci bych si ale dal(a) pozor - a zajímala by mě reakce poté, co si teď poslechnete autora glosy Petra Voldána.

Jsme při obchodech s lidskou bídou jen zkoprnělými svědky, nebo se už jejími následky řadíme na chvost řetězce obětí?

Kde brát a nekrást? Ještě jsem neznal tetu Kateřinu ze Saturnina, a už bylo slyšet tuhle otázku víc, než je zdrávo; a že to trvá, o tom žádná.

Dvakrát o pražské fotbalové Slávii, která jednou doma s Barcelonou prohrála, a odveta ji čeká dnes ve Španělsku.