Heinrich-Böll-Stiftung Prague

V poslední části podcastové série Příběh uhlí skončíme vyprávění výhledem do blízké budoucnosti. Podle experta na energetiku organizace Greenpeace Jana Rovenského se na našem území budeme ke 100% obnovitelné elektřině prokousávat minimálně do roku 2050. Už nejbližší nadcházející roky se nicméně ponesou v duchu energetické transformace, která nepřinese jen ekologicky šetrnější zdroje, ale i spravedlivější přístup k výrobě samotné elektřiny.

Odejít od uhlí není jako odejít z oslavy, kde to není příjemné. Uhelný průmysl představuje rozsáhlý systém, který kromě energie generuje především peníze. Stále jsou tu finanční skupiny, kterým se vyplatí provozovat uhelné elektrárny a jejich hlavním argumentem zůstává, že omezit uhlí si zkrátka jako společnost, která chce bohatnout, nemůžeme dovolit. Pravděpodobně je to ale přesně naopak. Nemůžeme si dovolit od uhlí neodejít, protože skryté náklady takového otálení mnohonásobně převýší zisky několika vlivných lidí.

Příběh uhlí je pětidílný podcast z produkce Heinrich-Böll-Stiftung Praha, ve kterém Ondřej Šebestík popisuje minulost, současnost i budoucnost uhlí v Česku a spolu z hosty z řad vědců, politiků i občanských aktivistů se zamýšlí nad výzvami a možnými směry zelené transformace uhelných regionů. Třetí díl podcastu analyzuje průběh vyjednávání o útlumu těžby, ve kterých hrála zásadní roli Uhelná komise.

O sociálním rozměru zelené transformace a revitalizaci uhelných regionů ve druhém díle podcastové série Příběh uhlí hovoří Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku, Mikuláš Černík z hnutí Limity jsme my a botanik Jan Albert Šturma. Podcastem z produkce Heinrich-Böll-Stiftung Praha provází Ondřej Šebestík, mix zvuku Pavel Jan.

Uhlí není jen fosilní palivo, s jehož používáním se teď svět konečně snaží přestat. Jeho těžba a využití mají řadu ekonomických i společenských souvislostí, jejichž pochopení nám může usnadnit zelenou transformaci. První díl nového podcastu Příběh uhlí se proto věnuje moderním dějinám suroviny, která proměnila společnost, nastartovala průmyslovou revoluci a přispěla k prosperitě, ale vyžádala si i značnou cenu v podobě environmentální destrukce a poškození lidského zdraví. Vystupují archeolog Václav Matoušek, historik Jiří Šlajsna a starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, podcastem provází Ondřej Šebestík.

Na popud přátel z hnutí Jsme fér opustila Adéla Horáková úspěšně rozjetou kariéru špičkové advokátky a začala se v roce 2014 věnovat LGBT aktivismu. V Čechách podporuje přijetí manželství pro gaye a lesby. Političtí zastupitelé tuto otázku chápou jako hodnotovou, ale míjí se s postojem většiny Čechů, kteří podle průzkumů manželství pro všechny schvalují. Asi nejmarkantnější rozdíl je vidět u voličů KDU-ČSL, kteří jsou daleko liberálnější než jejich zastupitelé nebo představitelé církve.

V rozhovoru se zakladatelkou Centre for feminist foreign policy Kristinou Lunz zjišťuje Zuzana Lizcová, co se skrývá pod pojmem feministická zahraniční politika, čím se liší od té "tradiční", jaká témata vnímá jako důležitá, nebo proč se nazývá feministická a ne humanistická zahraniční politika.

Ženy v zahraniční politice by Heinrich-Böll-Stiftung Prague

Posloucháte první díl série.

V tomto díle se snažíme dopátrat odpovědí na základní otázky týkající se změny klimatu. Co ji způsobuje? Co pro nás znamená a co proti ní můžeme dělat? Dan Tržil se pomocí rozhovorů s Petrem Doubravským z Fridays for Future, Annou Kárníkovou z Hnutí DUHA a Klárou Sutlovičovou z FORS toto důležité téma snaží pochopit.

Image credits: Stock catalog,https://flic.kr/p/25w8rgH