S výrobou první keramiky začala náhodou. Když před třemi lety dokončila v termínu vysokou školu, najednou měla spoustu času a nedařilo se ji sehnat brigádu. A tak jednoho dne požádala svoji maminku, toho času učitelku ve škole, zda by si nemohla zkusit práci s hrnčířským kruhem ve školní dílně. Chtěla si prý zkusit vyrobit pár květináčů pro své pokojové květiny, které jsou její velkou vášní.
Tradičnímu hrnčířskému řemeslu a kamenině, se kterou pracuje nejčastěji, nakonec Marie Skuhravá z Jablonce nad Nisou propadla natolik, že zanedlouho začala stavět vlastní malou dílnu a založila značku Keramikuju.cz.
„Jsem samouk. Mamka mi sice umožnila se dostat k prvnímu kruhu a ukázala úplný základ, protože ona sama keramička nikdy nebyla. Nicméně postupně jsem se učila krok za krokem. Z videí na YouTube, ale i vypůjčených knih. No a nakonec jsem se do toho pustila naplno,“ vzpomíná po třech letech mladá keramička, která v začátcích trávila spoustu času tím, aby se řemeslo naučila co nejlépe.
Výrobků, které začala tvořit nejprve pro sebe, si postupně začali všímat i přátelé a kamarádi. Později si pak vytvořila i profil na Instagramu, kde ji dnes sleduji na 18 tisíc followerů, a díky němuž ji vyhledává většina zákazníků.
„Mám i e-shop, ale ten aktuálně nechávám celý přestavět a udělat od základu nový, protože původní už zkrátka nevyhovuje mým požadavkům. To, co vyrobím, navíc většinou prodám přímo přes Instagram a v e-shopu. A to tak rychle, že jsem velmi často brzy vyprodaná,“ vysvětluje s úsměvem mladá keramička a dodává, že za celou dobu své krátké kariéry neuvažovala o jiných prodejních kanálech, protože k tomu nemá důvod. Cíleně vynechává i různé trhy a design markety. Prý proto, že na trzích nemá šanci oslovit správné zákazníky. U design marketů se jí zase nevyplatí investovat do pronájmu za prodejní místa, protože jsou nastavené tak, že konkrétně jí se to ekonomicky nevyplácí.
Nově letos začala zkoušet i formát POP-UP store, který v jejím případě znamená, že si zákazníky pozve přímo do své keramické dílny v Jablonci nad Nisou. Na podzim chce vyzkoušet i jeden v Praze.
„No a část mých výrobků prodají různé kamenné obchůdky, nicméně klíčový je pro mě e-shop a objednávky, které lidé aktivují přes Instagram,“ popisuje keramička.
Ačkoliv se svému řemeslu věnuje naplno teprve několik měsíců, už začíná uvažovat o tom, že by své aktivity ještě dál rozšířila.
„Sotva jsem dokončila malou dílnu, tak jsem začala pokukovat po větším prostoru. Mám totiž takový sen, že bych založila ateliér, kam by se lidé mohli objednávat na workshopy. Ideálně bych ráda prostor tak pro pět nebo šest žáků. To by ale znamenalo i více keramiků, kteří by řemeslo učili. Musím to ještě vše dobře propočítat, nicméně jeden takový prostor už mám vyhlídnutý,“ vypráví s nadšením zakladatelka Keramikuju.cz Marie Skuhravá.
A co by poradila těm, kteří zvažují, že by začali podnikat a chtěli založit podobně malou značku, jako je její Keramikuju.cz?
„Hlavně začněte. Je to klišé, ale je to tak. Spousta lidí o tom jen mluví, ale nakonec nezačnou, což je škoda. A pokud se toho bojíte, tak to nejprve začněte dělat jako „bokovku. Klidně po nocích. Váš čas přijde. Zároveň začněte s vlastní věcí a ne s něčím, co jen teď krátkodobě zrovna frčí. Myslím, že s tím se nedá prorazit,“ doporučuje Marie Skuhravá.
Jak dlouho jí trvalo, než si začala v řemesle věřit? Jaké má další sny a jak vůbec vznikl název její značky?
Odpovědi na tyto, ale i další otázky, si můžete poslechnout v dalším díle našeho podcastu Hlavou, srdcem a rukama.
Příjemný poslech!
View all episodes
S výrobou první keramiky začala náhodou. Když před třemi lety dokončila v termínu vysokou školu, najednou měla spoustu času a nedařilo se ji sehnat brigádu. A tak jednoho dne požádala svoji maminku, toho času učitelku ve škole, zda by si nemohla zkusit práci s hrnčířským kruhem ve školní dílně. Chtěla si prý zkusit vyrobit pár květináčů pro své pokojové květiny, které jsou její velkou vášní.
Tradičnímu hrnčířskému řemeslu a kamenině, se kterou pracuje nejčastěji, nakonec Marie Skuhravá z Jablonce nad Nisou propadla natolik, že zanedlouho začala stavět vlastní malou dílnu a založila značku Keramikuju.cz.
„Jsem samouk. Mamka mi sice umožnila se dostat k prvnímu kruhu a ukázala úplný základ, protože ona sama keramička nikdy nebyla. Nicméně postupně jsem se učila krok za krokem. Z videí na YouTube, ale i vypůjčených knih. No a nakonec jsem se do toho pustila naplno,“ vzpomíná po třech letech mladá keramička, která v začátcích trávila spoustu času tím, aby se řemeslo naučila co nejlépe.
Výrobků, které začala tvořit nejprve pro sebe, si postupně začali všímat i přátelé a kamarádi. Později si pak vytvořila i profil na Instagramu, kde ji dnes sleduji na 18 tisíc followerů, a díky němuž ji vyhledává většina zákazníků.
„Mám i e-shop, ale ten aktuálně nechávám celý přestavět a udělat od základu nový, protože původní už zkrátka nevyhovuje mým požadavkům. To, co vyrobím, navíc většinou prodám přímo přes Instagram a v e-shopu. A to tak rychle, že jsem velmi často brzy vyprodaná,“ vysvětluje s úsměvem mladá keramička a dodává, že za celou dobu své krátké kariéry neuvažovala o jiných prodejních kanálech, protože k tomu nemá důvod. Cíleně vynechává i různé trhy a design markety. Prý proto, že na trzích nemá šanci oslovit správné zákazníky. U design marketů se jí zase nevyplatí investovat do pronájmu za prodejní místa, protože jsou nastavené tak, že konkrétně jí se to ekonomicky nevyplácí.
Nově letos začala zkoušet i formát POP-UP store, který v jejím případě znamená, že si zákazníky pozve přímo do své keramické dílny v Jablonci nad Nisou. Na podzim chce vyzkoušet i jeden v Praze.
„No a část mých výrobků prodají různé kamenné obchůdky, nicméně klíčový je pro mě e-shop a objednávky, které lidé aktivují přes Instagram,“ popisuje keramička.
Ačkoliv se svému řemeslu věnuje naplno teprve několik měsíců, už začíná uvažovat o tom, že by své aktivity ještě dál rozšířila.
„Sotva jsem dokončila malou dílnu, tak jsem začala pokukovat po větším prostoru. Mám totiž takový sen, že bych založila ateliér, kam by se lidé mohli objednávat na workshopy. Ideálně bych ráda prostor tak pro pět nebo šest žáků. To by ale znamenalo i více keramiků, kteří by řemeslo učili. Musím to ještě vše dobře propočítat, nicméně jeden takový prostor už mám vyhlídnutý,“ vypráví s nadšením zakladatelka Keramikuju.cz Marie Skuhravá.
A co by poradila těm, kteří zvažují, že by začali podnikat a chtěli založit podobně malou značku, jako je její Keramikuju.cz?
„Hlavně začněte. Je to klišé, ale je to tak. Spousta lidí o tom jen mluví, ale nakonec nezačnou, což je škoda. A pokud se toho bojíte, tak to nejprve začněte dělat jako „bokovku. Klidně po nocích. Váš čas přijde. Zároveň začněte s vlastní věcí a ne s něčím, co jen teď krátkodobě zrovna frčí. Myslím, že s tím se nedá prorazit,“ doporučuje Marie Skuhravá.
Jak dlouho jí trvalo, než si začala v řemesle věřit? Jaké má další sny a jak vůbec vznikl název její značky?
Odpovědi na tyto, ale i další otázky, si můžete poslechnout v dalším díle našeho podcastu Hlavou, srdcem a rukama.
Příjemný poslech!