Mají být herci pokorní? Chybí divadelní bardi, jako byli například Lubomír Lipský nebo Stella Zázvorková?

Hostem Hovorcastu je divadelní režisér Milan Schejbal, který dnes působí v Divadle A. Dvořáka v Příbrami a v minulosti byl uměleckým šéfem pražského Divadla ABC.

V otevřeném rozhovoru mluvíme o tom, jak vzniká divadelní představení, co všechno musí režisér zvládnout při práci s herci. Dotýkáme se také tématu, které v divadelním prostředí často vyvolává diskuse: mění se přístup mladých herců k práci a k autoritám?

Podle Milana Schejbala je totiž pokora k profesi, textu i divákovi jednou ze základních hodnot divadla. Co se ale stane, když tato pokora mizí?

🎙️ Hovorcast – každý má svůj příběh.

Kam se posouvá česká politika? Je rozdělení společnosti skutečně tak hluboké, jak se často říká, nebo je konflikt přirozenou součástí demokracie? Hostem Hovorcastu je politolog Lukáš Jelínek, se kterým mluvíme o proměně české politické scény, o tom, zda ještě platí tradiční dělení na pravici a levici, i o tom, proč dnes ubývá skutečných střetů mezi lídry mimo volební kampaně. Politici by měli vést otevřený spor a obhajovat své postoje argumenty – místo toho však často sledujeme opatrná vystoupení čtená z připravených poznámek. Patří tvrdá, ale věcná diskuse do parlamentu, aby se napětí nepřenášelo mezi lidi? A kde se dnes skutečný politický střet skutečně odehrává – v Poslanecké sněmovně, nebo spíše na sociálních sítích?

Rozhovor byl natáčen 24. února 2026. Politický i mezinárodní vývoj je dynamický a některé další souvislosti, které mezitím přinesly nové události doma i ve světě, už v této epizodě nemohou být zachyceny. V některém z příštích dílů se s Lukášem Jelínkem vrátíme také k tématu voleb do zastupitelstev a k tomu, co čeká města a obce v nadcházejících měsících.

Stovky milionů pro obce. Kdo skutečně rozhoduje?

Hostem je Jiří Kučera, předseda Krajské sítě místních akčních skupin Středočeského kraje.

Povídáme si o vlivu MAS na rozvoj obcí, odpovědnosti při schvalování projektů, tlaku a nastavení systému, rozdílech mezi satelitními obcemi a skutečným venkovem. A také o tom, co by se stalo, kdyby evropské peníze na čas zmizely

Je systém skutečně férový?

A komu vlastně slouží?

Hovorcast - každý má svůj příběh.

„Nikdo mě nepřipravil na to, jak dokážou být někteří lidé zlí.“

Ivana Kloučková v této epizodě otevřeně mluví o zkušenosti ženy–starostky ve středočeské vesnici. O tom, že je pro část lidí nejen „ženská“, ale i „náplava“, a o očekáváních, že starosta má být především chlap. Starostování v malé obci totiž není jen o rozpočtech, dotacích a rozhodnutích. Je také o kritice, anonymních útocích, předsudcích – a o tom, jak se s tím člověk postupně učí žít.

Řeč je o tom, jak se vyrovnává s opakujícími se stížnostmi stále stejných lidí, s anonymy, na které se nedá odpovědět, a s tlakem, který přichází ve chvíli, kdy se sáhne na pohodlí obyvatel – třeba zavedením nového systému třídění odpadu. Od nadšení až po silné rozhořčení.

Rozhovor ale není jen o kritice. Je i o chvílích, které dávají smysl – třeba když vám někdo na ulici podá domácí marmeládu jako tiché „děkuju“. O momentech, kdy si uvědomíte, proč tu práci děláte, i když je to někdy jízda, na kterou vás nikdo nepřipravil.

Bolest, která se dlouho vysvětlovala jinak.

Hostem dnešní epizody je Samuel Valuš, mladý muž, u něhož se postupně odhalila agresivní forma rakoviny kostí – osteosarkom kosti křížové.

V rozhovoru mluvíme o měsících silných bolestí, o hledání správné diagnózy, o okamžiku, kdy zaznělo slovo nádor, i o náročné léčbě, která následovala. O nejistotě, strachu a chvílích, kdy nebylo jasné, jak to celé dopadne.

Otevřený rozhovor o nemoci, která zásadně zasáhla do života mladého člověka i jeho blízkých.

Zuzana je žena, která prošla drogovou závislostí a životem bez domova. V tomto rozhovoru vystupuje bez příjmení a bez fotografie. Ne proto, že by se skrývala, ale proto, že chce chránit své blízké.

V rozhovoru s Lubošem Fleischmannem se dotýká i otázek, které si většina z nás jen těžko dokáže představit: jaké je přežívat bez domova v extrémních podmínkách a proč se lidé v těžké závislosti často dostávají ke krádežím.

Zuzaně se z této spirály podařilo vystoupit. Dokážeme si vůbec představit, že takto někdo žije – a co všechno to obnáší?

Už v patnácti letech začala experimentovat s drogami jako únik z rodinných konfliktů. Následujících dvacet let se pohybovala mezi ulicí, léčebnami a opakovanými pokusy o návrat do běžného života. Závislost se jí podařilo zastavit, ale energii, kterou jí brala, později proměnila ve workoholismus. Kde a kdy přišel zlom?

Dnes pracuje v sociálních službách a pomáhá lidem, kteří se ocitli v pasti drogových závislostí a života bez domova.

Rozhovor o pádu, návratu a o tom, že i těžká životní zkušenost může být proměněna v pomoc druhým.

V poslední epizodě letošního roku 2025 se vracíme na úplný začátek. Hostem je Roman Foršt, starosta Stochova – a zároveň úplně první host podcastu.

Mluvíme o komunální politice tak, jak ji lidé skutečně zažívají. O rozhodnutích, která mají okamžitý dopad. O tlaku, odpovědnosti, kritice i o tom, proč je místní politika často poctivější a smysluplnější než ta celostátní.

Dotkneme se i osobních témat: jak se vyrovnat s útoky na sociálních sítích, kde brát energii pokračovat a proč má smysl zůstat nohama na zemi, blízko lidem.

Rok 2025 tímto rozhovorem uzavíráme — a už teď se těšíme na další setkání, příběhy a rozhovory v roce následujícím.

Hostem této epizody podcastu je historik Jakub Izdný z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Rozhovor začíná odvážnou hypotézou: mohl se svatý Václav narodit na Stochově? A lze legendu, která tuto možnost naznačuje, historicky potvrdit – nebo ji naopak vyvrátit?

Od této otázky se postupně dostáváme k rodu Přemyslovců tak, jak ho vidí historik: bez nánosu idealizace, mýtů a pozdějších konstrukcí. Jak skutečně žili? Kdo se ocitl ve špatnou dobu na špatném místě – a zaplatil za to životem či zapomněním?

Svatý Václav se v rozhovoru objevuje nejen jako panovník a mučedník, ale také jako symbol, jehož význam daleko přesáhl hranice českých zemí. Věčný vládce, k němuž po staletí směřovaly modlitby chudých i králů. Osobnost, jejíž kult neměl v Evropě obdoby a která inspirovala legendy, politiku i víru. Vedla ho spíše západní racionalita, nebo východní duchovní intuice? A proč o něm dodnes zpívá i anglická vánoční koleda?

Mluvíme o mýtech, legendách i nepohodlných faktech. O tom, jak historik s těmito příběhy pracuje, kde končí prameny a začíná fantazie – a proč některé příběhy přežily staletí, zatímco jiné zmizely.

Protože historie je nejživější právě ve chvíli, kdy přestane být jen minulostí a začne nám klást otázky o nás samých.

V této epizodě otevíráme téma, kterému se většina lidí vyhýbá – a přitom se týká každého z nás. Hosty jsou paní ředitelka Zita Hájková a vedoucí lékařka MUDr. Zuzana Potyšová z berounského hospice Mezi břehy, služby, která přináší klid, úlevu a lidskou blízkost do posledních dnů života.

Péči pacientům i jejich rodinám poskytuje celý tým hospice – lékařky, sestry, koordinátorky i další pracovníci. Společně pomáhají lidem strávit závěr života doma, v prostředí, kde se cítí bezpečně a obklopeni svými nejbližšími. V rozhovoru obě dámy vysvětlují, co domácí hospicová péče skutečně znamená, jaké mýty kolem smrti a umírání přetrvávají a proč je důležité nebát se o těchto věcech mluvit včas.

V epizodě se dozvíte:

• jak funguje domácí hospicová péče a kdo ji může využít
• co lidé opravdu potřebují v posledních dnech života
• jak vypadá odchod v klidu, bez bolesti a mezi svými
• jakou roli hraje podpora rodiny i odborného týmu
• proč je smrt často mnohem pokojnější, než si představujeme
• a jak se s těžkými tématy vyrovnávají lidé, kteří je řeší každý den

Ačkoliv mluvíme o smrti, epizoda je především o životě – o blízkosti, lidskosti a důstojnosti. O tom, jak důležité je dopřát člověku na konci života to nejpřirozenější: být doma a obklopen svými nejbližšími.

Pokud vás zajímá, jak vypadá paliativní péče v praxi, jak funguje podpora rodin nebo pokud hledáte odvahu o těchto tématech mluvit, tato epizoda vám nabídne nový a uklidňující pohled.

Hostem dnešní epizody je Alena Kirpalová – žena, která v Lánech propojuje dvě silné kulinářské tradice: poctivou českou kuchyni a špičkovou cukrařinu. Provozuje vyhlášenou restauraci Narpa přímo v centru Lán – obce, kde už více než sto let sídlí čeští a českoslovenští prezidenti. Alena patří k výrazným osobnostem české gastronomické scény. Inspiraci sbírá na světových veletrzích, je nositelkou řady ocenění z národních i mezinárodních soutěží, mistryní i vicemistryní České republiky v oboru cukrář a působí jako členka soutěžních komisí i lektorka kulinářských kurzů.

V rozhovoru mluvíme o tom, proč v jejím podniku nenajdete směsi, ale jen čerstvé suroviny, poctivou ruční práci a odvahu objevovat nové chutě. V Narpě vznikají dorty ze špenátu, dýně nebo pivního sladu, ale i klasické karamelové větrníky jako z dětství. Cukrárna je tu netradičně přímo součástí restaurace, což dodává celému místu osobitou atmosféru i vůni.

Povídáme si o každodenním provozu, o tom, co obnáší poctivá gastronomie v době plné polotovarů – od vaření obědů a večeří až po přípravu vlastních dezertů. A také o tom, jak „chutnají“ Lány – obec, která žije tradicemi, turisty a jedinečnou atmosférou.