„Projdete se po ulici, podívejte se kolem sebe a všímejte si, jak vypadají lidé kolem vás. Za 10 let to bude úplně jiná, mnohem starší společnost.“ Říká profesor Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Dává dohromady data o tom, jak jsou Češi nemocní i jakou pomoc potřebují. A také odhaduje, jak to bude vypadat v budoucnu. A Česko čekají velké změny. Do důchodu půjde nejsilnější generace. V následujících letech a desetiletí půjde o péči v nejvyšším věku. A to už teď je nedostatek míst například v domovech pro seniory. Stále větší roli budou nejspíš hrát rodiny. A péče doma je někdy extrémně náročná. Klíčová bude prevence a také možnosti sledovat, co se děje ve zdravotnictví právě teď děje.

Vezmeme vás do zákulisí natáčení s Mikem Shinodou.
Prozradíme, odkud Dan vysílal (a bude vysílat) v ponožkách.
Vysvětlíme, proč Pají řeší palubovku i planš.
Zeptáme se, jaktože Dan nezvracel a proč nám to bylo líto.
Jarda řekne, proč i o Vánocích „bombardoval“.
Zjistíte, kdo v redakci prosazuje vesmír a kdo se snaží ho bojkotovat.
Gábi přiblíží, jak se shání milimetrová háďátka a stereomikroskop.
Zjistíte, komu bylo špatně v šikmém kostele.
Pochopíte, proč se náš podcast jmenuje „Ty brďo“.
Uslyšíte, které díly a místa pro nás byly těžké.
Mluvit budeme taky o stavu beztíže, největší pavučině na světě i tuřínových kuličkách.
A taky o lidech, které nevidíte, ale naše práce je na nich postavená...

V roce 2025 bylo v Hyde Parku Civilizace 47 hostů, z toho 17 ze zahraničí, mezi nimi 6 nositelů Nobelovy ceny. Natáčeli jsme na místě bývalého nacistického koncentračního tábora Auschwitz a vyhlazovacího tábora Auschwitz - Birkenau v polské Osvětimi, u šikmého kostela ve Staré Karviné, ale také třeba na palubovce a planši i v (krátkodobém) stavu beztíže.   

Tento rok Daniel Stach mluvil třeba:
◽ S Tomášem Krausem o továrně na smrt a o tom, že naší povinností je nezapomenout.
◽ S Lydií Tischlerovou o zlu a o tom, že Hitlerem se může za určitých okolností stát každý z nás.
◽ S Tomášem Cihlářem o virologii a situaci v americké vědě.
◽ S Mikem Shinodou o hudbě i mnohými zapomenuté historii.
◽ S Karin Lednickou o šikmém kostele.
◽ S Williamem Hagestadem o odposlouchávání v kyberprostoru.
◽ S Brianem Greenem o fyzice, vědě i víře.
◽ S Alešem Svobodou, Janem Spratkem a kadety Zero-G o stavu beztíže.
◽ S Lukášem Vráblíkem o stavbě mostů.
◽ S Robertem Zajíčkem o popáleninách a umělé kůži.
◽ S Václavem Malým o pobytu ve vězení s vrahy.
◽ S Ivou Poláčkovou Šolcovou o nebezpečí sociálních sítí pro mladé.
◽ S Natálií Hejkovou o tom, jak střílet za tři body.
◽ S Jiřím a Jiřím Beranovými o šermu.
◽ S Victorem Ambrosem a jeho ženou Rosalind „Candy“ Lee o opravování pračky a kytary.
◽ S Randym Schekmanem o útěku z domova a volání policie na rodiče.
◽ S Donaldem Johansonem o lidské existenci jako největším daru.
◽ A s kolegy a přáteli Dany Drábové o tom, že „hlášení o radiační situaci budou již navždy jiná“.

Domů jde přes čtvrt století. Předsevzal si dvě pravidla: Zaprvé – dopředu se může posouvat jen vlastními silami. Zadruhé – z Chile do Velké Británie se vrátí jen tehdy, až tam dojde pěšky. Z výpravy dlouhé přes 50 tisíc kilometrů mu zbývají poslední dva tisíce – už došel do Maďarska. Do rodného Hullu by se dobrodruh Karl Bushby měl dostat příští rok na podzim. 

Pěšky procestoval zatím 25 zemí, prošel nejdrsnějšími podmínkami – válečnými zónami, pouštěmi, džunglemi nebo zamrzlým mořem (jako první překonal Beringův průliv). Dokonce jako první přeplaval Kaspické moře. A překonal i nepříznivé politické situace.

„Ano, stálo to za to. Cestování je jeden z nejúžasnějších způsobů, jak poznávat svět. Já to lidem říkám pořád. Měli by víc cestovat, měli by vidět, jak lidi žijí v různém prostředí. Měli by vidět, jak zbytek lidstva dokáže přežít. Můžu vám zaručit, že pokud jste z Ameriky nebo z Evropy, kdybyste viděli, jak zbytek světa žije, přestali byste kňourat. Víc byste si vážili toho, co máte.“ Říká bývalý britský výsadkář.

Díl je k vidění na: www.hydeparkcivilizace.cz

He has been on his way home for 27 years. He set himself two rules: first, he can´t use any form of transport to advance; second, he can´t go home until arriving on foot. From the journey of more than 50,000 kilometers (from Chile to Great Britain), he has the final two thousand left — he has already reached Hungary. The walking adventurer Karl Bushby is expected to arrive in his hometown of Hull next autumn.

So far, he has traveled on foot through 25 countries, passing through the harshest conditions — war zones, deserts, jungles, and frozen seas (becoming the first person to cross the Bering Strait on foot from Alaska to Russia). He even became the first to swim across the Caspian Sea. And he overcame several political hurdles as well.

“Yes. It was worth it. Of course. Travel is one of the best learning experiences you'll ever have. I'm always trying to convince people that they need to travel more, see the world. See how the rest of the world lives. Understand these environments. You have to go and see how the rest of humanity manages to survive. I can guarantee you, if you live in the United States or Europe and you see the other way the rest of the world gets by, you'll stop whining. That's the one thing you'll stop doing. You'll appreciate things more.” Says Bushby, English ex-paratrooper.

 Watch the full episode: www.hydeparkcivilization.com

Zkoumá, jak se chovají lidé v extrémních situacích – třeba na Mezinárodní vesmírné stanici nebo v dlouhodobé izolaci. Zjišťuje tak to, co se pak lidem hodí i do každodenního života. Docentka Iva Poláčková Šolcová popsala, jak v dobrém využít nejen své emoce, jak se správně rozhodovat v týmu, i jaké důsledky může mít volné používání mobilů ve školách. Říká, že „krize je prostor pro změnu“. A taky v Hyde Parku Civilizace mluvila o zákulisí letu Zero-G, kde grilovala uchazeče u pohovoru. Na palubě letadla, kde zažívali krátký stav beztíže, s ní byl i Daniel Stach.

Na plyšovém humrovi popsal, jak naše tělo dokáže bojovat s patogeny a jak si můžeme vytvořit specifické protilátky, abychom se bránili třeba virům. Za to získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství. Susumu Tonegawa vysvětlil, jak je možné, že v lidském těle vzniká tolik různých protilátek, i když nemáme tolik genů. Svou práci začal v oboru chemie, pak přešel na imunologii a teď se zaměřuje na neurovědy. A taky je velkým fanouškem filmového režiséra Akiry Kurosawy a baseballového týmu Red Sox.

He described (with the help of a stuffed lobster) how our body is able to fight against patogens. How we can create specific antibodies to defend ourselves for example against viruses. For this he received the Nobel prize in physiology or medicine. Susumu Tonegawa started his work in the field of chemistry, than he switched into immunology and now he concentrates on neuroscience. He is also a big fan of filmmaker Akira Kurosawa and of the baseball team of Red Sox.

Výsledky jeho práce pomáhají milionům lidí doslova každý den. Virolog Tomáš Cihlář je viceprezidentem farmaceutické společnosti Gilead Sciences a stojí mimo jiné za nejnovějším lékem proti HIV nebo lékem, který pomáhal i při epidemii covidu-19. Časopis TIME ho zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí planety. Tomáš Cihlář říká, že protivakcínová politika v USA je zarážející. Že by věda měla být symbolem pokroku. A že za hodně vděčí své ženě. Jak se dostal od piva a vína až k virům? Jak se mu pracovalo s Antonínem Holým? V čem je virus HIV hodně složitý? Kdy přijde další pandemie? A jak dobrý byl v orientačním běhu?

Emeritní biskup pražské arcidiecéze, ale také disident, signatář Charty 77 a politický vězeň Václav Malý, byl hostem Hyde Parku Civilizace. V roce 1979 se angažoval ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V komunistickém vězení strávil celkem sedm měsíců, celu sdílel s vrahy. Jak dokázal zvládnout 250 výslechů na StB? Bál se? Jaké to je mluvit k půl milionovému davu? A jak vidí současnou společnost? „Někdy lidé hledají, do koho by vtělili své naděje. Ty musí vtělit především sami do sebe. Najít svou čest, sílu, odvahu. Být pravdiví vůči sobě. A zároveň být stateční a být solidární s těmi, kteří potřebují pomoc. To je jediná cesta, jak se posunout kupředu.“