If aneb Podmínková souvětí – Angličtina Youradio Talk

V2: Oh really? How easy is it for people to contact her quickly? V1: Well, if someone emails her, she replies straight away. Or they can phone the office, and if she doesn’t answer, the machine takes a message. If she’s out, she has her mobile phone with her. If she doesn’t answer, the machine takes a message - klasická ukázka kondicionálu typu 0, ve kterém platí, že za jisté podmínky vždy nastává jistá skutečnost. (O Kate se dá všeobecně říct, že kdykoliv dostane email, tak na něj hned odpoví.) Podmínková souvětí 0 se zejména hodí, když mluvíme o pravidlech, vědeckých zákonitostech a zákonech (If you heat ice, it melts. If you freeze water, it turns to ice.) V obou větách souvětí je přítomný čas prostý (present simple). Podle potřeby se dá použít přítomný čas průběhový nebo minulý… Vocabulary: repair business - opravna straight away - okamžitě message - vzkaz na záznamníku if, when - kdykoliv, když melt - tát to turn to - změnit se v

V2: I usually walk but I get the bus if it’s raining. If the traffic’s bad though, the bus is quite slow. V1: Yes, I used to work in London and if I was travelling in rush hour, I always went by tube because it was quicker. V kondicionálu 0 se dají podle kontextu užít i jiné slovesné časy než přítomný čas prostý - If it’s raining, I get the bus – ve vedlejší větě je tentokrát přítomný čas průběhový (present continuous) - zdůrazňuje tady trvání deště. Nebo pokud jde o minulost, je potřeba užít minulý čas: If I was travelling in rush hour in London, I went by the tube - když jsem žil v Londýně, tak všeobecně platilo, že jsem ve špičce jezdil metrem. Obrácený pořádek vět na významu nic nemění (If you heat ice, it melts - Ice melts if you heat it). Čárky se v podmínkových souvětích píší podobně jako v češtině, ale z jiného důvodu. V angličtině v zásadě platí pravidlo, že kdykoliv uděláme v řeči logickou pauzu, patří tam čárka (If I was travelling in rush hour, I always went by tube). Když ovšem věty v souvětí obrátíme, tak tam čárka nebude, před if se pauza nedělá (I always went by tube if I was travelling in the rush hour). Namísto spojky if se dá použít when. U kondicionálu typu 0 jsou jsou tyto dvě spojky zaměnitelné (If it rains, I take the bus - when it rains, I take the bus). Vocabulary: to get to - dostávat se do traffic - provoz, doprava rush hour - špička tube - metro

V2: Well, we’ve worked late most nights this week to catch up with all our projects. So if I finish early tonight, I’ll go to the cinema as a treat. Would you like to come too? V1: Actually I'm not feeling very well. If I leave early tonight, I’ll just go straight home to bed. If I finish early, I’ll go to the cinema – kondicionál 1. Pokud se naplní podmínka, dostaví se výsledek – když jsme si víc než z 50 procent jisti, že se předpoklad splní, užíváme kondicionál typu 1. Ve vedlejší větě s podmínkou je sloveso v přítomném čase prostém. Ve výsledné – hlavní větě – je budoucí čas se slovesem will (will se velice často zkracuje: I will - I’ll, he will - he’ll, we will – we’ll). Místo will se dá užít způsobové sloveso (might, could... - If I leave early, I might go the cinema). Vocabulary: to work late - pracovat přesčas to catch up with - dohnat něco treat - odměna

V2: If we can find a cheap flight, we might go to New York. V1: I bet if you look on the internet, you could find a cheap flight. But it’ll be more expensive when it’s the school holidays. If you look on the internet, you could find a cheap flight – v hlavní větě je modální sloveso could, zdůrazňuje se tady, že to není jisté, ale jen možné. Modální slovesa mohou být v obou větách souvětí (If we can find a cheap flight, we might go to New York ). V kondicionálu 0 mají spojky if a when naprosto stejný význam. U podmínkového souvětí typu 1 musíme být opatrní. It’ll be more expensive when it’s the school holidays – se spojkou when je jasné, že budou v tu dobu prázdniny a že tudíž budou letenky dražší. Když užijeme if, říkáme, že kdyby v tu dobu byly prázdniny, tak by byla letenka (when I'm an old woman - if he wins the competition - when the sun sets). Vocabulary: cheap flight - levná letenka I bet - vsadím se

V2: I wouldn’t, if I won lots of money, I’d travel round the world for years. V1: If you went away for years, you’d miss your friends and family. V2: True, but if I was rich, then I’d pay for them to come and visit me! If I won the lottery, I’d buy a huge house with a swimming pool - klasická ukázka kondicionálu 2. (Nedá se předpokládat, že bych vyhrál/a, ale co kdybych čistě náhodou vyhrál/a, tak bych si koupil/a obrovský dům s bazénem). Mluvíme o velice nepravděpodobném případu, spekulujeme o něčem, co se s největší pravděpodobností nastane/nevyplní, mluvíme o téměř nesplnitelných přáních a snech. Nezapomeňte, že se I would, you would zkracuje.... I’d, you’d, he’d. Pozor! zkrácené I’d může taky znamenat I had. Vocabulary: huge - obrovský swimming pool - bazén to miss - stýskat se

V2: Really? I’d be really happy if I had a job like yours. V1: No I’ve decided...I’m going to leave. V2: Well, if I were you, I’d find a new job first. V1: But I’m too busy! If I wasn’t working, it would be easier to look for a job. If I were you, I’d find a new job first. Místo I was se dá použít I were - protože jde o nesplnitelnou podmínku (If I were you ... – jakože nejsem a být nemohu, ale na tvém místě, kdybych byla tebou....). Kondicionál 2 se užívá při vyjadřování nesplnitelného přání, snu a nebo, když radíme (If I were you, I’d…. ) Vocabulary: I’m not enjoing my job - nejsem v práci spokojený to decide - rozhodnout se

V2: Me too. I think I would have studied Economics if I’d gone to university. V1: But then, if you’d gone to university, you’d have moved away. And if you hadn’t lived here, you wouldn’t have met Louise! V2: Well, that’s true. If I’d worked harder at school, I would’ve passed my exams - kondicionál 3 -jedná se o minulost - podmínka i následek jsou nenávratně pryč – třetí kondicinál se užívá, když spekulujeme, co by se bývalo v minulosti mohlo stát, a co by z toho vyplývalo. Ve vedlejší větě je předminulý čas: I had worked (had plus past participle) – v mluvené řeči zkrácený na: I’d worked harder (I had - I’d, you had - you’d, she had - she’d). V hlavní větě - I would have passed zkráceno na: I would’ve passed. Vocabulary: to pass (my exams) - udělat (zkoušky) to move away - odstěhovat se

V2: My dad called me just as I was leaving the house. If he hadn’t phoned me, I would’ve left earlier and caught the train. V1: Is that your excuse? V2: Oh, I’m really sorry. If I’d known you’d be so angry, I’d have told my dad to ring back later. I would have se dá zkrátit na: I would’ve - v tom případě zkracujeme have, ale také se dá zkrátit sloveso would: I’d have (I would have can be I would’ve, or I’d have, we would have can be we would’ve or we’d have, she would have can be she would’ve or she’d have...). V mluvené řeči málokdy uslyšíte plný tvar, spíš můžete slyšet dvojité zkrácení: I’d’ve. Důraz v podmiňovacích souvětích nepřipadá na klíčové výrazy jako: if, would a have. Například v souvětí: If I’d known you’d be so angry, I’d have told my dad to ring back later – připadá důraz na slova: known, angry, told and back Vocabulary: angry - naštvaný, rozčilený to ring back - znovu zavolat