Institut úzkosti / Institute of Anxiety

Čtení s kolektivem Druhá směna z proběhlé události Možnosti mezidruhové péče, kterou Institut úzkosti pořádal v rámci cyklu událostí s názvem Žijí mimo svá jména 16. července 2022 na vinořské komunitní zahradě Pastvina.

Seznam literatury:

1. Burn It Down. Feminist Manifestos for the Revolution. Editováno Breanne Fahs. Verso Books, 2020.

2. Julietta Singh. Unthinking Mastery: Dehumanism and Decolonial Entanglements. 2018.

3. Bestiary of the Anthropocene. ONOMATOPEE, 2021.

4. Ursula K. Le Guin. Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví a odkdy se Američané bojí draků. Gnóm!, 2019.

5. Suzanne Simmard. Finding the Mother Tree. Penguin Books Ltd, 2022.

6. Arts of living on a damaged planet: Hosts and Monsters of the Anthropocene. Editováno Anna Lowenhaupt Tsing, Heather Anne Swanson, Elaine Gan, and Nils Bubandt. Unpress, 2017.

7. Multilogues on the now. Editováno Hana Janečková a Zuzana Jakalová. Display, 2021.

Žijí mimo svá jména je cyklus veřejných akcí, které mají za cíl přiblížit dětem svět zvířat, rostlin, hub a dalších nelidských obyvatel našeho světa a společně promýšlet smysluplnější a citlivější možnosti našeho soužití.

Mixér

Představujeme zvuky Mluvících Strojů z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla.

Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující.

Více na www.institutuzkosti.cz.

------------------------------------

* * *

Blender

We present the sounds of Talking Machines from the archive of Lukáš Paleček, an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players.

Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting.

More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en

Mlýnek

Představujeme zvuky Mluvících Strojů z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla.

Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující.

Více na www.institutuzkosti.cz.

------------------------------------

* * *

Grinder

We present the sounds of Talking Machines from the archive of Lukáš Paleček, an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players.

Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting.

More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en

Lux

Představujeme zvuky Mluvících Strojů z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla.

Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující.

Více na www.institutuzkosti.cz.

------------------------------------

* * *

Vacuum Cleaner

We present the sounds of Talking Machines from the archive of Lukáš Paleček, an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players.

Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting.

More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en

Velká a malá pračka.

Z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla.

Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující.

Více na www.institutuzkosti.cz.

------------------------------------

* * *

Big and Small Washing Machine.

From the archive of Lukáš Paleček, an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players.

Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting.

More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en

Velká a malá pračka

Představujeme zvuky Mluvících Strojů z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla.

Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující.

Více na www.institutuzkosti.cz.

------------------------------------

* * *

Big Washing Machine

We present the sounds of Talking Machines from the archive of Lukáš Paleček, an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players.

Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting.

More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en

Malá pračka 2

Představujeme zvuky Mluvících Strojů z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla.

Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující.

Více na www.institutuzkosti.cz.

------------------------------------

* * *

Small Washing Machine

We present the sounds of Talking Machines from the archive of Lukáš Paleček, an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players.

Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting.

More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en

6. epizoda

Anti-trans feminismus a Camp Trans

V šestém a posledním díle TRANSISTORIE sledujeme dvě důležitá hnutí na konci 20. století. Na jedné straně šlo o anti-trans feminismus, který vyřadil trans osoby z mnoha feministických a queer organizací, a který se dodnes ozývá zejména v debatách v Británii. Na druhé straně však přišel odpor vůči této formě feminismu skrze pravidelně organizovaný tábor a protest Camp Trans, jehož cílem bylo zrušení zákazu přítomnosti trans žen na hudebním festivalu MichFest.

Doporučená literatura/audio:

Susan Stryker, Transgender History

Emma Heaney, “Women-Identified Women: Trans Women in 1970s Lesbian Feminist Organising”, Transgender Studies Quarterly 3.1-2 (2016)

Carol Riddell, “Divided Sisterhood: A Critical Review of Janice Raymond’s The Transexual Empire”, The Transgender Studies Reader 1

Emi Koyama, “Transfeminist Manifesto“

Camp Trans History – https://web.archive.org/web/20090201071942/http://camp-trans.org/pages/ct-history.html

Rica Frederickson, “MWMF Anti-TS Awareness: Background Information” (email) – https://groups.google.com/g/soc.motss/c/zw6L0c5VDWI/m/hx7WRadabE0J

Michelle Tea, “Transmissions from Camp Trans”, McSweeney’s Internet Tendency – https://www.mcsweeneys.net/articles/transmissions-from-camp-trans-2003

𝗧𝗥𝗔𝗡𝗦𝗜𝗦𝗧𝗢𝗥𝗜𝗘 je podcast o tom, co znamená nebo znamenalo být trans. Podcast skrze informace o životech historických trans osob poskytuje trans komunitě možnost zasadit svůj vlastní život do širšího kontextu, který sahá hluboko do historie, a zároveň umožňuje široké veřejnosti pochopit, že se nejedná o novodobý fenomén, ale o genderovou zkušenost, která tu existuje od nepaměti.

Podcastem provází autorka Jamie Rose společně v dialogu s Johannou Nejedlovou.

Jamie Rose je aktivistka a doktorandka FF UK v oboru anglofonní literatury a kultury, která se ve svém akademickém zaměření zajímá především o anglofonní transgender literaturu.
Johanna Nejedlová je zakladatelka spolku Konsent.

***************************


Autorka podcastu: Jamie Rose


Moderuje: Jamie Rose a Johanna Nejedlová


Dramaturgie: Barbora Kleinhamplová


Zvuková postprodukce: Jiří Špičák


Hudba: Jonáš Kucharský


Vizuál: Marie Lukáčová


Produkce: Ida Tausch

***

Více informací na institutuzkosti.cz

Realizováno za podpory Magistrátu hl. města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Městské části Prahy 7 a Státního fondu kultury

5. epizoda

Stonewall: co předcházelo a co následovalo

V dalším díle podcastu se zaměříme na dvě důležitá povstání 60. let spojená s trans historií – Compton’s Cafeteria a Stonewall – a přiblížíme si životy dvou významných trans žen, Marshy P. Johnson a Sylvie Rivery, jejichž jména bývají zmiňována, ale jejichž činy a životy zůstávají opomíjeny.

Doporučená literatura/audio:

Susan Stryker, Transgender History

Sylvia Rivera, “Y’all Better Quiet Down” – proslov

Sam Levin, “Compton’s Cafeteria riot: a historic act of trans resistance, three years before Stonewall” https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2019/jun/21/stonewall-san-francisco-riot-tenderloin-neighborhood-trans-women

David Carter, “Exploding the Myths of Stonewall”, Gay City News https://gaycitynews.com/exploding-the-myths-of-stonewall/

Joy Michael Ellison, “Trans Love, Part One: Sylvia Rivera and Julia Murray” https://jmellison.net/if-we-knew-trans-history/trans-love-part-one-sylvia-rivera-and-julia-murray/

𝗧𝗥𝗔𝗡𝗦𝗜𝗦𝗧𝗢𝗥𝗜𝗘 je podcast o tom, co znamená nebo znamenalo být trans. Podcast skrze informace o životech historických trans osob poskytuje trans komunitě možnost zasadit svůj vlastní život do širšího kontextu, který sahá hluboko do historie, a zároveň umožňuje široké veřejnosti pochopit, že se nejedná o novodobý fenomén, ale o genderovou zkušenost, která tu existuje od nepaměti.

Podcastem provází autorka Jamie Rose společně v dialogu s Johannou Nejedlovou.

Jamie Rose je aktivistka a doktorandka FF UK v oboru anglofonní literatury a kultury, která se ve svém akademickém zaměření zajímá především o anglofonní transgender literaturu.
Johanna Nejedlová je zakladatelka spolku Konsent.

***************************


Autorka podcastu: Jamie Rose


Moderuje: Jamie Rose a Johanna Nejedlová


Dramaturgie: Barbora Kleinhamplová


Zvuková postprodukce: Jiří Špičák


Hudba: Jonáš Kucharský


Vizuál: Marie Lukáčová


Produkce: Ida Tausch

***

Více informací na institutuzkosti.cz

Realizováno za podpory Magistrátu hl. města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Městské části Prahy 7 a Státního fondu kultury

4. epizoda 

Sexuologie

 

Ve čtvrtém díle se ohlížíme za vznikem sexuologie a soustředíme se na otázku, jak tato disciplína ovlivňovala a nadále ovlivňuje životy trans osob. Ačkoliv sexuologie na jednu stranu nabízela nová chápání trans prožitků, tyto prožitky často patologizovala a její spojitost s eugenikou vrhá stín na to, jaké vlastně byly její společenské cíle. I přesto však najdeme případy jako Christine Jorgensen, jejíž život jakožto trans ženy byl sexuologií společensky legitimizován. Jorgensen byla revoluční postavou v trans historii díky své otevřenosti vůči médiím.

Doporučená literatura/audio:

Richard von Krafft-Ebing, Psychopathia Sexualis

Havelock Ellis, Studies in the Psychology of Sex, Ch. 4  “Sexual Inversion in Women” – https://warwick.ac.uk/fac/arts/english/currentstudents/undergraduate/modules/fulllist/special/endsandbeginnings/en278ellis.pdf

Natasha Frost, “The Early 20th-Century ID Card that Kept Trans People Safe,” Atlas Obscura – https://www.atlasobscura.com/articles/trans-id-passes-weimar-germany-marcus-hirschfeld

Kadji Amin, “Glands, Eugenics and Rejuvenation in Man into Woman: A Biopolitical Genealogy of Transsexuality“, TSQ 5.4

Susan Stryker, Transgender History

𝗧𝗥𝗔𝗡𝗦𝗜𝗦𝗧𝗢𝗥𝗜𝗘 je podcast o tom, co znamená nebo znamenalo být trans. Podcast skrze informace o životech historických trans osob poskytuje trans komunitě možnost zasadit svůj vlastní život do širšího kontextu, který sahá hluboko do historie, a zároveň umožňuje široké veřejnosti pochopit, že se nejedná o novodobý fenomén, ale o genderovou zkušenost, která tu existuje od nepaměti.

Podcastem provází autorka Jamie Rose společně v dialogu s Johannou Nejedlovou.

Jamie Rose je aktivistka a doktorandka FF UK v oboru anglofonní literatury a kultury, která se ve svém akademickém zaměření zajímá především o anglofonní transgender literaturu.
Johanna Nejedlová je zakladatelka spolku Konsent.

***************************


Autorka podcastu: Jamie Rose


Moderuje: Jamie Rose a Johanna Nejedlová


Dramaturgie: Barbora Kleinhamplová


Zvuková postprodukce: Jiří Špičák


Hudba: Jonáš Kucharský


Vizuál: Marie Lukáčová


Produkce: Ida Tausch

***

Více informací na institutuzkosti.cz

Realizováno za podpory Magistrátu hl. města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Městské části Prahy 7 a Státního fondu kultury