Staroměstští řezníci bývali cech s pověstí, na kterou se v Praze nesmí zapomínat. Třikrát zazvonil zvon na Týně a oni vzali sekery a šli. Otevřeli bránu Janu Lucemburskému. Bránili kostel svatého Jakuba. A v roce 1648 stáli tři měsíce na Karlově mostě, dokud Švédové neodtáhli.

Tohle je příběh o tom, že Praha přežila ne proto, že měla správné krále. Ale proto, že měla správné lidi, kteří drželi bránu do posledního muže.