
Sign up to save your podcasts
Or


Produktivita práce podle odvětví? To se před časem pokusil změřit renomovaný magazín The Economist. A výsledek? Na samém chvostu se v žebříčku ocitlo stavebnictví. Právě o něm bude v JICtalku řeč. Obor, do kterého se digitalizace přes haldu papírových výkresů probourává tempem pomalu tvrdnoucího betonu, ale také nabízí zároveň spoustu příležitostí. A jednu z nich našel i Lubomír Šabatka se svým softwarem pro statiky IDEA StatiCa. Ve světě pravítek, nákresů a ostře broušených tužek je ale kromě kvalitního řešení potřeba umět takovou věc dobře vysvětlit a prodat. A právě o to se ve firmě stará syn zakladatele Juraj Šabatka. I on má podíl na tom, že dnes jejich software na výpočty statiky používá 4000 firem v 80 zemích světa a že firma získala v roce 2020 titul EY Technologický podnikatel roku.
Na začátku byla parta tří lidí, kteří seděli v jedné přetopené místnosti a svými produkty chtěli konkurovat Ciscu. To byl vskutku ambiciózní cíl. A není tedy překvapením, že se nakonec s technologickým obrem nepodařilo udržet krok. Skupina vědců z VUT kolem Jiřího Toboly se nakonec vydala jinou cestou. Svoji pozornost upnuli k monitorování a bezpečnosti počítačových sítí a jejich unikátní prototypy byly natolik zajímavé, že prostě musely na trh. Jenomže založit v roce 2007 akademický spin-off? To nebylo jen tak. Proto se tady cesta Jiřího Toboly protnula s JICem. U nás našel zázemí a podmínky pro to, aby z Flowmonu vybudoval špičkovou IT firmu. Po čtrnácti letech existence si Jiří Tobola mohl vybírat z fronty zájemců, kteří se předháněli v tom, kolik za jeho firmu nabídnou. Nakonec brněnský startup úspěšně přešel pod křídla amerického Kempu. Teď ale, zdá se, příběh nabízí pokračování. Kemp i s Flowmonem se totiž stane novou akvizicí globálního gigantu Progress. A Jirka Tobola u toho nebude chybět. I o tom mluvil s Hankou Šudákovou v dalším díle JICtalku.
Depeche Mode. Nine Inch Nails. Hans Zimmer. Tři hudební legendy, tři různé žánry. Zdálo by se, že budou mít jen pramálo společného. Minimálně jednu věc bychom ale přeci jen našli. A světe div se, kořeny má v Brně. Je tomu už více než deset let, co se Ondřej Merta společně s Václavem Pelouškem – tehdy coby studenti brněnské FAVU – vrhli do společného projektu s názvem Standuino. „Zbastlenými" zvukovými krabičkami chtěli tak trochu vzdát hold jednomu z pionýrů využití výpočetní techniky v umění u nás, tehdejšímu pedagogovi na FAVU Stanislavu Filipovi. Z původně studentského projektu vyrostl špičkový výrobce originálních syntezátorů, který dnes celý svět zná pod pojmem Bastl Instruments. Jak vlastně nápad na spojení kutilů a umění dospěl v lovebrand, který milují umělci po celém světě? Právě o tom si Hanka Šudáková povídala s jedním ze zakladatelů firmy Ondřejem Mertou.
Se svou rodinou žije v rodinném mlýně v Naloučanech na Vysočině. Ve volném čase tu dokonce hospodaří. Péči o místo, kde žije, má v sobě odjakživa. Možná i proto se rozhodl svůj pracovní život věnovat péči o inovační ekosystém. Dlouhá léta rozvíjel na JICu inovační strategii Jihomoravského kraje, která je jedním z důvodů, proč je místní region špičkou v podpoře inovací minimálně ve střední Evropě. V roce 2017 převzal vedení JICu a teď s ním slaví jeho plnoletost. Jak se dívá na největší podnikatelské úspěchy firem z jižní Moravy poslední doby? V čem vidí největší sílu jihomoravského inovačního ekosystému? A co změnil uplynulý rok na JICu a v podnikatelském prostředí? I na to se Hanka Šudáková ptala ředitele JICu Petra Chládka ve speciálním vydání podcastu JICtalk.
Na začátku všeho byla touha běhat. A když běhat, tak stylově. Jenomže co si počít, když zjistíte, že na trhu prostě nejsou legíny, které z vás při běhání udělají královnu krásy? Jednou z možností je, že si je prostě navrhnete samy. A právě to udělaly před šesti lety Petra Bartoňková alias Petruccya společně s Petrou Němečkovou – kreativní ženy se zkušenostmi z reklamního průmyslu. Jejich unikátní designové legíny si okamžitě našly spoustu fanoušků a ze značky Pura Vida se stal nefalšovaný lovebrand. O tom, kdy si uvědomily, že legíny změní jejich život, jak náročné je zachovat si punkového ducha v podnikání a jaké jsou jejich další plány, si povídala v dalším díle podcastu JICtalk Hanka Šudáková.
Když v roce 2010 dokončil Milan Šimek své doktorandské studium na VUT v oboru telekomunikací, ještě netušil, že o deset let později bude vést třicetihlavou firmu s obratem v řádu desítek milionů korun. Úspěch ale nepřišel ze dne na den. Stojí za ním hodiny a hodiny práce a možná i trochu toho štěstí, které svedlo dohromady Milana s dalším kolegou Ĺubomírem Mrázem. Spojovalo je nadšení okolo internetu věcí a v roce 2014 dostali šanci vytvořit komparativní studii bezdrátových řešení pro Evropskou vesmírnou agenturu. Definitivně tak propadli bezdrátovým technologiím, na kterých stojí úspěšné produkty brněnské firmy Sewio.
Tescan, Thermo Fisher Scientific a Delong Instruments – v oboru elektronových mikroskopů je to podobné, jako kdybyste v automobilovém průmyslu řekli třeba Mercedes, Ford nebo Volkswagen. Všechny tři prostě patří k legendám svého oboru. V případě prvních tří je ale unikátní to, že vyrostly v jednom městě – v Brně. I proto není příliš překvapující, že každý třetí elektronový mikroskop pochází právě z moravské metropole. V jejich stopách jde teď Honza Neuman se svým startupem NenoVision. Společně s kolegy vyvinul krabičku, která možnosti elektronového mikroskopu ještě rozšiřuje. Kolik odvahy potřeboval, aby se z akademické půdy vrhl na podnikání? I na to se ho v dalším díle JICtalku ptala Hanka Šudáková.
Jít na volnou nohu nebo založit firmu chce obrovskou odvahu. A to bez ohledu na to, jestli zakládáte technologický startup nebo marketingovou agenturu. A právě to byl i případ Karla Novotného. Sám říká, že se k marketingu dostal „katastrofální souhrou okolností". Vybral si obor, u kterého předpokládal, že se nejméně nadře. Z pozice nástěnkáře a patnácti letech práce pro nejrůznější agentury se pak dostal do situace, kdy si uvědomil, že je ten nejvyšší čas zkusit dělat marketing sám na sebe. Říká, že značka Mindless – jeho někdejší alterego – vznikla jako jakási „ochranná slupka". Proč už ji teď nepotřebuje? A co bylo pro něj v podnikání nejtěžší? I na to se ptala Hanka Šudákové ve druhém díle povídání s jedním z nejvýraznějších odborníků na brand u nás.
Má nepřehlédnutelný podíl na úspěchu mnoha jihomoravských technologických firem. Právě on totiž v JICu rozjížděl pravděpodobně první startupový akcelerátor ve střední Evropě StarCube, kterým prošly dnes mezinárodně úspěšné firmy, jako jsou Kiwi.com, Reservio nebo GINA Software. Z pozice konzultanta se nakonec rozhodl rázně vykročit přímo do startupového světa a stal se CEO firmy Phonexia. Ta vyvíjí inovativní technologie pro řečovou analytiku a hlasovou biometrii. Jak vzpomíná na svůj přechod z JICu do Phonexie? Jaká je budoucnost řečových technologií a kde je prostor pro jejich další využití? O tom všem mluvila Hanka Šudáková s Michalem Hrabím.
Není to úplně neobvyklý příběh. Maminka na mateřské nenajde na trhu produkt podle představ, a tak jí nezbývá nic jiného, než si ho prostě a jednoduše vyrobit. No a když už s tím začne, proč si rovnou nezaložit firmu? A právě takový je i příběh Bambooliku. Ovšem s jedním velkým rozdílem. Zuzana Hloušková totiž měla se svou firmou od počátku globální ambice. A díky svému zápalu a silné vizi teď prodává látkové plenky do mnoha evropských zemí. Co vše za jejím úspěchem stojí? Na to se Zuzany Hlouškové ptala Hanka Šudáková v dalším díle podcastu JICtalk.