Už dvacet let píše kroniku ve Větřní Marie Kalistová. Do města na Českokrumlovsku přišla jako učitelka, v roce 1998 se stala zdejší knihovnicí a o rok později kronikářkou.

František Stach ze Sudoměřic u Bechyně na Táborsku je nejen místním patriotem a kronikářem, ale také talentovaným výtvarníkem. Projevuje se to právě v pamětní knize obce.

Sudoměřice u Bechyně na Táborsku mají ručně psanou a také osobitě malovanou kroniku. Desítky let do ní události poctivě zaznamenává místní rodák a patriot František Stach.

Rokem 2009 začínají zápisy, které do kroniky šumavské obce Kvilda zaznamenává Dana Zývalová. Úkol převzala po své sousedce, které také věnovala úplně první poznámku.

Šumavská obec Kvilda bývá na počátku nového roku zasypaná sněhem. Právě počasí patří k tématům, která se pravidelně objevují v místní kronice. Tu nyní píše Dana Zývalová.

Chlumec na Jindřichohradecku, Nové Hrady a Kamenná na Českobudějovicku. V těchto třech obcích už jsme sice s rubrikou Jihočeské kroniky byli, ale ne na všechno povídání zdejších kronikářek se dostalo.

Jednu z nejstarších obecních kronik v okrese mají Hůrky, místní část města Lišov na Českobudějovicku. První zápisy sahají do roku 1849, ty nové pak doplňuje kronikář Aleš František Plávek.

Od útlého dětství jezdil na prázdniny k babičce do Hůrek, v roce 2006 se sem přestěhoval. V současné době je Aleš František Plávek kronikářem této místní části Lišova na Českobudějovicku.

V muzeu v Nových Hradech na Českobudějovicku pracuje Jitka Šáchová, která je zároveň místní kronikářkou. Funkci převzala v roce 2018 a zatím má pouze poznámky v počítači, do knihy ještě psát nezačala.

Už zhruba šestnáct let je kronikářkou města Nová Bystřice na Jindřichohradecku Miluše Malinová. „Začátky byly opravdu zábavné, nevěděla jsem, do čeho jdu, a nedokázala jsem si vůbec představit, co všechno taková práce obnáší,“ říká.