Primát nejstarší jihočeské přehrady patří Soběnovské přehradě. Její hráz přitom málem přestala existovat při povodních v roce 2002, kdy nevydržela obrovský nápor vody, který ji doslova smetl. Současná hráz je v podstatě vylepšenou replikou té původní.

Kdo se vydá z nejjižnějšího města v republice, z Vyššího Brodu ještě dál na jih, zastaví ho po chvíli pohled do hlavní děl. Od dob třicetileté války míří směrem k naší republice z takzvaných Švédských šancí od rakouského Radingu. Vzdálenost od naší hranice je skutečně krátká, doslova coby kamenem dohodil. Děla tak míří na nejjižnější bod České republiky.

V jihočeské obci Plav mají jednu významnou technickou památku, kterou jinde na jihu Čech nenajdete. Jde o železnou lávku na řece Malši umístěnou na vysokých kamenných pilířích. Lávka nese železná vrata, lidově zvaná rechle. Lávka je unikátní, protože rechle byly obvykle dřevěné.

Tím si Karel IV. spolu s Dětřichem vyznačili důležité políčko na jihočeské šachovnici proti Rožmberkům. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1357. O hradu Kuglvajtu se víc můžete dozvědět přímo nad obcí Brloh, zejména pokud se k němu vydáte po trase Historické a naučné stezky Brložsko.

Místo je ale dodnes opředené malou záhadou. Nejspíš nebylo vůbec osídlené a ani se úplně přesně neví, k čemu sloužilo. S největší pravděpodobností to bylo jakési strážní místo. Dnes ovšem na vrchu stojí unikátní konstrukce rozhledny.

17. listopadu 1989 začala takzvaná Sametová revoluce. Důležitý byl nejen první impuls na Národní třídě v Praze, ale hlavně dny a týdny po něm. Převratná doba samozřejmě ovlivňovala i tehdejší vysílání studia Československého rozhlasu v Českých Budějovicích.

Mezi české státní svátky patří 17. listopad. V jeho případě však nastalo něco, co u ostatních svátků ne. Jen za poslední století se v tento den a ve dny nejbližší odehrály tři zásadní historické zlomy naší republiky.

Nad jihočeskou obcí Vitějovice na Prachaticku se tyčí kopec a na něm stojí zřícenina mohutného gotického hradu. Obojí nese zvláštní název Osule.

Den válečných veteránů připadá na 11. listopadu. Připomeňme si dobu, kdy čeští legionáři museli odejít z Ruska, ale nebylo kudy. Přes Ukrajinu to nešlo, tak nezbylo, než obeplout svět.

A právě v šumavských Velharticích si už za dob první republiky vyhlédl jedno krásné údolí, kde si v roce 1938 nechal podle návrhu výtvarníka Jiřího Trnky postavit chatu. Na chatě ve Velharticích Jan Werich strávil i poslední dny svého života.