Římovu na Českobudějovicku se léta říká český Jeruzalém. Svůj původ to má v poutním areálu s kostelem Svatého Ducha a Loretánskou kaplí, ale také v pašijové křížové cestě s 25 zastaveními.

Je tomu přesně sto let, co mohli obyvatelé nově vzniklého Československa poprvé volit. Pro mnoho lidí to byla mimořádná událost.

Jedním z hlavních důvodů, které stály za vznikem českobudějovické městské hromadné dopravy, byl příliš vzdálený hřbitov.

Závišův kříž, Mistr vyšebrodského oltáře, Madona vyšebrodská, to je jen část historických klenotů a pojmů, kterým dal jméno Vyšší Brod a zdejší cisterciácký klášter.

Jak se kdysi ten obrovský kámen objevil na vrchu nad osadou Údolí v Novohradských horách, to už asi nikdo nikdy nezjistí. Možná, že za to může dávný ledovec před tisíci a tisíci roky. Svoji novodobou přes padesát kilometrů dlouhou trasu ovšem zažil relativně nedávno, v polovině sedmdesátých let.

Říká se, že je to stavební řemeslo číslo jedna. Na stavbách bývali mezi prvními a odcházeli často jako poslední. Kdyby totiž stavbu správně nezaložili, nestály by dodnes díky jejich dubovým pilířům třeba Benátky nebo Karlův most. Řeč je o tesařích.

Defibrilátory už nejsou jen pro lékaře a záchranáře. Jejich použití mnohdy rozhoduje o životě a smrti, proto se stále častěji objevují na veřejných místech. Takzvaný automatizovaný externí defibrilátor je k dispozici například v Alšově jihočeské galerii na Hluboké, na Kleti nebo v Rudolfově.

Jižní Čechy jsou odjakživa krajem lesů, polí, luk a rybníků. A v historii tu bylo vždy nejsilněji zastoupeno zemědělství. Po druhé světové válce a především v roce 1948 však odstartovaly velké změny.

Ráno jaro, odpoledne léto, vpodvečer podzim a večer a v noci zima. Takto se nám v poslední době velmi často vystřídají v průběhu dne roční období třeba i několikrát. Určitě jste si toho všimli.

Určitě si z nějaké pohádky pamatujete postavu ševce. Měl svojí dílnu, verpánek, zástěru, potěh a šil boty. K pohádkám patří dobré konce, ale co se týče ševcovského řemesla, s ním to vypadá špatně.