Za jednu z mála světlých stránek tvrdé vlády jedné strany po roce 1948 lze považovat nechtěnou konzervaci objektů, které díky stáří původních majitelů zůstaly zachovány, byť často ve zchátralém stavu, až do konce minulého století. Teprve tehdy některé z nich mohly být s pomocí státních i evropských dotací uvedeny do původního stavu.