Potřebujeme víc prostoru. Chceme ho najít, odněkud získat, ohraničit, oddělit od něčeho, vkročit do něj a lépe ho využít. Obvykle ho definujeme jako více času na sebe, více harmonie v dějem nabitých životech, více místa pro přemýšlení, odpočinek, uvolnění a prožitky, které mají větší hodnotu než kdy dříve. Máme za to, že potřebujeme náš život nějak přerozdělit.  Pokud ale pojímáme prostor jako něco za něco, vždycky to budeme cítit přesně tak – jako něco za něco.  Jak tedy dostat prostor do našich životů? Bez opouštění, náhražek a bez kompromisů?

S mým hostem Honzou Maškem nás pojí zájem o kultivaci českého společenského prostoru.  Společně i nezávisle na sobě  pozorujeme, že muži, kteří v něm žijí, zažívají v posledních letech značné výzvy.

Co se vlastně děje na české mužské scéně, a  jak to vidíme, si troufáme v našem rozhovoru pojmenovat.  A taky vymyslet, co s tím.

Ať máme celý život ještě před sebou, nebo jsme už urazili jeho značný úsek, občas se ocitáme v bodě, kdy hledáme, kudy dál. Potřebujeme nový výkop. Dobrá rada je v takovém místě vždycky užitečná. Ať jste kdekoliv v životě, možná si mezi radami v této epizodě najdete tu svoji.

Co potřebují muži, aby zráli do síly a moudrosti? Aby překonali náročné období, kdy se život láme napůl, a vyšli z něj silnější? Pokud dobře posloucháme, tam někde pod povrchem, dozvíme se to.  Potřebují něco, co funguje pro ně přirozeně a spontánně.  

Aneb co funguje ženám, pro muže neplatí.  Co tedy zbývá?

My ženy nepotřebujeme mnoho rad, jak projevovat lásku.  Děláme to přirozeně.  Potřebujeme poradit s úctou. Vzájemný poměr úcty a lásky v partnerském vztahu má totiž zásadní vliv na jeho kvalitu.  

 

Jak ale konkrétně projevit úctu svému muži tak, aby tento projev zachytil, aby se neminul účinkem a nevyzněl jako manipulace?  

Praktické tipy v této epizodě mohou být užitečné nejen ženám. Tahle epizoda je hlavně pro muže. 

Základem našich partnerských vztahů jsou dvě důležité kvality - láska a úcta. Jsou to -zdá se - dvě rovnocené potřeby.  Jen, každý z nás, muži a ženy, má v jejich naplňování jinou prioritu…  

Jak tahle malá vztahová alchymie ovlivňuje naše vztahové wellbeing? Trochu výzkumu, a trochu zamýšlení.   

„Cti otce svého i matku svou, abys bys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi.“

Čtvrté z deseti přikázání. Kdysi dávno jsem nabyla dojmu, že nám tímhle kdosi moudrý a vyšší přikazuje, abychom milovali své rodiče. Najednou, v tom hlubším ponoru, ale zjišťuji, že přikázání má dovětek!  Nejen, že jde o jakousi úctu k těm, co nás přivedli na svět svým propojením, přikázání i naznačuje, PROČ je to pro nás důležité.  A také, jak je to pro nás obtížné. 

Kde bydlí vaše duše? 

A radíte se s ní někdy? 

Pokud máte chuť přemýšlet o tom, kudy vlastně vede cesta k naší duši a jakou roli v tom hraje naše srdce, tahle epizoda je pro vás.  

Někdy člověk potřebuje vnější impuls, aby se mohl ponořit hlouběji pod povrch, a položit si otázky, jejichž odpovědi lze jenom tušit.  

Online už není jenom alternativa k osobní týmové spolupráci.  Je realitou, a mnohdy i preferovanou volbou.  Zvykli jsme si. Technicky i facilitačně už máme všechno pod kontrolou.

V této epizodě nabízím názor, že v online můžeme víc. 

 

Online je příležitost zpozornět: jak vlastně dosahujeme vzájemného propojení? 

Kdy dojde k tomu, že máme kontakt? 

A může nám online prostředí nabídnout nové vztahové dovednosti, které běžně přehlížíme?

“Jednoduchost to se mnou nemá jednoduché,” praví v novoročním rozhovoru párový terapeut Pavel Rataj.  S Pavlem mě v loňském roce protla společná práce na workshopu o Zranitelnosti. Náš rozhovor je naživo, a zároveň živý v tom nejhlubším slova smyslu.  

Je o  vztazích, zjednodušování a složitostech života a také o potřebě hlubšího ponoru, o vnímání širších souvislostí, o luxusu delšího setrvání a o užitečných polaritách, které v našich životech přehlížíme.