Představ si, že potřebuješ aplikaci na analýzu magnetické rezonance – komplexní software schopný parsovat DICOM soubory, renderovat vrstvy a segmentovat tkáně. Před pár lety by to znamenalo najít týmy specialistů na medicínské zobrazování. Dnes to zvládne generální ředitel Shopify za odpoledne s pomocí AI nástroje Claude Cowork, který nejen píše kód, ale ho rovnou testuje a nasazuje. V padesáté šesté epizodě Kde skončí zítřek Iveta s Alfrédem rozebírají, jak se vývoj softwaru proměňuje z rukodělné práce na definici logiky v přirozeném jazyce – a co to znamená pro všechny, kdo chtějí tvořit, ale nemají čas studovat syntaxi.

Hardware ale nezůstává pozadu. OpenAI chystá na září 2026 vlastní AI sluchátka s kódovým označením Sweetpea, která mají přinést neustálého hlasového rádce přímo do ucha – bez závislosti na telefonu a s minimální latencí díky dedikovanému audio čipu. Současně Samsung dodává Tesle 5nanometrové čipy pro Vehicle-to-Everything komunikaci v nové generaci Robotaxi, kde každý watt a každá milisekunda rozhodují o bezpečnosti i dojezdu. A v Číně? DeepSeek publikoval paper o tom, jak trénovat velké jazykové modely na starších GPU pomocí geniální optimalizace toku dat – a dokazuje, že sankce na hardware sice zpomalí, ale nezastaví inovace, když je nutnost matkou vynalézavosti.

Tahle epizoda není jen o novinkách – je o tom, jak technologie dospívá. Už nejde o “wow, AI umí napsat báseň”, ale o integraci umělé inteligence do HIPAA-kompatibilních systémů ve zdravotnictví, do automobilů jedoucích městem autonomně a do sluchátek, která ti v reálném čase překládají konverzaci. Iveta s Alfrédem ukazují, že se mění i role tvůrce – důraz se přesouvá z “jak to napsat” na “co to má dělat”, a přesně tohle oddělí ty, kdo technologii jen konzumují, od těch, kdo ji formují. Poslechni si 56. díl a zjisti, proč je září 2026 tak klíčové pro budoucnost AI hardwaru.

Zdroje:https://www.latestly.com/technology/openai-rumoured-to-launch-chatgpt-powered-ai-earbuds-codename-sweetpea-in-september-2026-report-7273626.html

https://techcrunch.com/2026/01/12/anthropics-new-cowork-tool-offers-claude-code-without-the-code/

https://www.scmp.com/tech/tech-trends/article/3339740/deepseek-founders-latest-paper-proposes-new-ai-model-training-bypass-gpu-limits

https://www.reddit.com/r/singularity/comments/1qb2awm/shopify_ceo_uses_claude_ai_to_build_custom_mri/

https://fortune.com/2026/01/11/anthropic-unveils-claude-for-healthcare-and-expands-life-science-features-partners-with-healthex-to-let-users-connect-medical-records/

https://www.sammobile.com/news/samsung-5g-chips-connectivity-tesla-robotaxicars/

Leden 2026 začal bouřlivě a technologický svět se mění rychleji, než dokážeme sledovat. Google právě spustil největší upgrade Gmailu v historii – Gemini AI Side Panel 2 teď indexuje každý váš email, dokument na Drive i kalendářovou událost v reálném čase. Není to jen chytré našeptávání odpovědí, je to fundamentální změna architektury, kde umělá inteligence vidí celou vaši digitální identitu najednou. Zatímco Google tvrdí, že část běží lokálně na vašem zařízení, otázka soukromí visí ve vzduchu silněji než kdy předtím.

​Na CESu v Las Vegas se objevilo zařízení, které chce znovu definovat, co znamená “osobní AI asistent”. Tiiny AI představilo kapesní počítač bez displeje, který běží na lokálním modelu a slibuje ochranu soukromí, jakou dosud žádná cloudová služba nenabídla. Za pouhých 199 dolarů dostanete zařízení s neuronálním procesorem, který má údajně spotřebu pod jeden watt při výkonu 45 TOPS. Zní to jako sci-fi, ale právě tyhle “headless” technologie – zařízení osvobozená od obrazovek – mohou být odpovědí na digitální únavu celé generace.

Mezitím Indonésie ukázala, že éra nereg ulované AI je u konce. Kvůli masivnímu selhání filtrů proti deepfake pornografii byl model Grok od xAI kompletně zablokován pro 600 milionů lidí v jihovýchodní Asii. A Elon Musk? Ten konečně přiznal, co mnozí tušili – Tesla potřebuje ještě 10 miliard mil najetých dat, než bude Full Self-Driving skutečně autonomní. To znamená další 3-4 roky sběru, zatímco konkurence s LIDARy a HD mapami už jezdí. V padesáté páté epizodě podcastu Kde skončí zítřek si s Alfrédem a Ivetou projdete nejen titulky, ale i technické detaily, etická dilemata a důsledky, které tyto změny budou mít na váš každodenní život.

Geopolitické napětí kolem umělé inteligence dosáhlo bodu zlomu. Čínský DeepSeek šokoval svět AI modely, které konkurují OpenAI za pouhých 5,5 milionu dolarů oproti stovkám milionů – a právě proto ho USA, Británie, Austrálie i Tchaj-wan oficiálně zakázaly na vládních zařízeních a některé americké univerzity blokují jeho domény na Wi-Fi sítích. Jenže zatímco Západ staví bariéry, Čína expanduje do fyzického světa: Baidu Apollo Go právě získalo historicky první povolení pro plně bezpilotní robotaxi v Dubaji, kde plánuje revolutionizovat 25% městské dopravy do roku 2030. S více než 100 miliony reálných jízd v Číně a flotilou schopnou přežít 50°C v pouštním slunci jde o zátěžový test, který změní pravidla autonomní mobility globálně.

Ale revoluce neprobíhá jen na silnicích. NVIDIA právě uvolnila open-source World Models pod názvem Cosmos – AI, která nepredikuje slova, ale následující stav fyzického světa ve formě videa s kompresí 128:1 při zachování vysoké věrnosti. Tyto modely tvoří základ pro projekt GR00T – humanoidní roboty, kteří vidí svět plynuleji než kdy předtím, a představují přímý útok na Teslu Optimus. A pak je tu OpenAI, která integrovala ChatGPT s Health Connect na Androidu – váš smartphone teď dokáže číst spánek, tepovou frekvenci, kroky z chytrých hodinek a na základě korelací nabídnout rady, které by vás nikdy nenapadly. Otázka zní: je to personalizovaná medicína budoucnosti, nebo Pandořina skříňka soukromí?

A pak je tady technologie, o které se téměř nemluví, ale která může změnit vše. Sandia National Laboratories publikovala průlomové výsledky elektrochemických pamětí EC-RAM – analogové čipy inspirované lidskými synapsemi, které používají ionty lithia místo klasických tranzistorů. Tyto čipy dokážou násobit matice (základ veškeré AI) s přesností srovnatelnou s GPU, ale s energetickou spotřebou o několik řádů nižší – místo stovek wattů stačí energie na rozsvícení LED diody. Pokud se to podaří škálovat do výroby, znamená to konec éry, kdy každý pokročilý AI model potřebuje vlastní jadernou elektrárnu. V téhle epizodě rozebereme všechny tyto průlomy – od geopolitiky přes robotiku až po chemii – a vysvětlíme, proč se dějí všechny najednou právě teď.Zdroje:https://www.theverge.com/ai-artificial-intelligence/857640/openai-launches-chatgpt-health-connect-medical-records

https://newsreleases.sandia.gov/nature-inspired-computers-are-shockingly-good-at-math/

https://www.prnewswire.com/news-releases/baidus-apollo-go-secures-dubais-first-fully-driverless-testing-permit-launches-local-operations-hub-302654927.html

https://siliconangle.com/2026/01/05/nvidia-introduces-open-source-ai-models-humanoid-robots-autonomous-vehicles/

https://techcrunch.com/2025/02/03/deepseek-the-countries-and-agencies-that-have-banned-the-ai-companys-tech/

Leden 2026 začal technologickým tsunami. Zatímco veletrh CES v Las Vegas ještě dozníval, Stanford publikoval studii, která by mohla změnit diagnostiku Parkinsonovy choroby, a Nvidia odhalila hardware, který přepíše pravidla hry v AI infrastruktuře. V nejnovější epizodě podcastu Kde skončí zítřek? rozebíráme technologie, které přecházejí z laboratoří do vašich obýváků, aut a dokonce sluchátek.

Alfréd a Iveta vás provedou světem, kde datová centra komunikují rychlostí 800 gigabitů za sekundu díky Nvidia BlueField-4, kde vaše BMW chápe nejen příkazy, ale i telemetrická data z podvozku, a kde Amazon Alexa Plus aktivně mění váš denní program na základě regeneračních dat z chytrého prstenu Oura. Není to science fiction – je to realita ledna 2026, která kombinuje umělou inteligenci s neurovědou, biomechanikou a ultra-wideband technologiemi.

Dozvíte se, jak Stanford dokáže z analýzy REM spánku předpovědět neurodegenerativní onemocnění s přesností 82% sedm let dopředu, jak sluchátka Naox Wave snímají mozkové vlny přímo ze zvukovodu a adaptují hudbu s latencí pod tři milisekundy, nebo jak Google Gemini přepisuje váš běžecký trénink podle aktuální vlhkosti vzduchu a výšky profilu. Technologie už nejsou jen nástroje – stávají se aktivními partnery, kteří rozumí kontextu vašeho života a reagují dřív, než si problém uvědomíte sami.Zdroje:https://www.aboutamazon.com/news/devices/alexa-plus-samsung-bmw-bosch-oura-integrations

https://med.stanford.edu/news/all-news/2026/01/ai-sleep-disease.html

https://geardiary.com/2026/01/05/naox-wave-naox-link-ces/

https://www.storagenewsletter.com/2026/01/06/ces-2026-nvidia-bluefield-4-powers-new-class-of-ai-native-storage-infrastructure/

https://www.htsyndication.com/mint/article/gemini-ai-can-now-help-runners-plan-marathon-training-and-recovery:-here-s-how/96375861

Co mají společného venezuelská opozice, pornografické deepfaky celebrit a pád seniorů? Na první pohled nic, ale ve skutečnosti všechny tři spojuje technologie, která právě teď mění pravidla hry. V dnešní epizodě podcastu Kde skončí zítřek se ponoříme hluboko pod povrch tří zdánlivě nesouvisejících příběhů, které odhalují temné i světlé stránky digitální revoluce. Zjistíte, jak Elon Musk využívá tisíce satelitů k politickému boji proti diktatuře, proč zavádí na síti X přísnější pravidla než kdokoliv před ním, a jak může chytrý opasek zachránit život vašim prarodičům.

Starlink není jen rychlý internet – je to zbraň proti cenzuře. Když Musk oznámil bezplatné připojení pro Venezuelu až do 3. února, ukázal něco zásadního: autoritářské režimy ztratily kontrolu nad informacemi. Ale zatímco na jedné straně boří zdi cenzury, na druhé staví nové – drakonické tresty za AI obsah na síti X ukazují, že absolutní svoboda slova má své hranice. A pak je tu Telegram s AI shrnutími chatů a chytrý opasek měřící každý váš krok. Kam vlastně proudí všechna ta data o vašem těle a konverzacích?

Pokud vás zajímá, jak funguje blokování satelitního internetu na úrovni rádiového spektra, proč musí klasifikátor nelegálního obsahu mít přesnost 99,9% a jak může obvod vašeho pasu prozradit víc o zdraví než BMI, tahle epizoda je přesně pro vás. Žádné marketingové řeči, jen technické detaily a kritické otázky. Protože budoucnost není černobílá – a my vám ukážeme všechny odstíny šedi.

Představte si svět, kde váš telefon volá přes satelit vzdálený 500 kilometrů nad zemí, kde AI asistenti píšou firemní strategie a kde devět set tisíc lidí přijde o citlivá data kvůli nevinně vypadajícímu doplňku do prohlížeče. To není sci-fi – to je realita dneška a zítřka, kterou rozebíráme v nejnovější epizodě podcastu Kde skončí zítřek.

Alfréd s Ivetou vás tentokrát zavedou do technických detailů 6G sítí s nepozemním segmentem, kde satelity na nízké oběžné dráze budou fungovat jako létající základnové stanice. Dozvíte se, jak Evropský ústav pro telekomunikační normy řeší výzvy Dopplerova posunu a latence, a proč tři miliardy lidí stále čekají na připojení k internetu. Technická diskuse o Release 17 a 18 standardů 3GPP odhalí, jak fyzika a engineering definují budoucnost globální konektivity.

Poslechněte si také analýzu nového útoku Elona Muska na enterprise AI trh. Grok for Business a Grok for Enterprise přicházejí s SSO autentizací, SOC 2 certifikací a zárukou, že vaše firemní data nebudou použita k trénování modelů. Má xAI šanci vytlačit OpenAI z korporátních serveroven? A co když vám přitom někdo krade session cookies přímo z prohlížeče a čte vaše konverzace s ChatGPT? Devět set tisíc obětí InfoStealer kampaně je varování, které si nemůžete dovolit ignorovat.

Rok 2025 se chýlí ke konci a svět umělé inteligence prošel dramatickými změnami, které málokdo dokázal předpovědět. Google Gemini vyrostl z pouhých pěti procent na osmnáct procent tržního podílu, zatímco OpenAI ztrácí své monopolní postavení rychleji, než analytici čekali. V padesátém dílu podcastu “Kde skončí zítřek?” se Alfréd a Iveta ponořují do čísel, která rezonují na Wall Street, a ptají se: je to konec éry ChatGPT, nebo jen dočasný posun v nekonečné technologické válce ?​

Zatímco všichni čekali na GPT-5 jako na spasitele, realita je mnohem prozaičtější. Wired přináší vystřízlivění: éra prostého zvětšování parametrů naráží na své limity a budoucnost není v “chytřejších” modelech, ale v “agentech”, kteří umí plánovat a vykonávat série kroků. Současně se v Asii odehrává tichá revoluce – čínský open source model GLM 4/7 s kontextovým oknem dva miliony tokenů nabízí vývojářům alternativu, která běží lokálně a neposílá citlivá data do amerických cloudů. To vše doprovází nová čínská regulace humanoidních AI, která vyžaduje digitální vodoznaky a jasné deklarace nelidské povahy systémů.​

A protože AI potřebuje energii, nesmíme zapomenout na hardware. BYD oznámil průlom v nabíjení elektromobilů – jejich nové Blade baterie s 6C nabíjením dokážou nabít vůz z deseti na osmdesát procent za necelých deset minut. Poslouchejte, jak se propojují datacentra spotřebovávající gigawatthodiny s pokroky v bateriových technologiích, a zjistěte, proč se technologický svět fragmentuje na americký, čínský a open source ekosystém – a co to znamená pro rok 2026.​

Představte si, že si nasadíte chytré brýle, které fungují s jakoukoliv AI podle vaší volby. Zní to skvěle, že? HTC přesně na tuto vizi vsadilo celou svou budoucnost. Ale zatímco jeden gigant staví otevřenou platformu, jiný právě přiznal něco znepokojivého: bezpečnostní problém, který podle všeho nejde vyřešit. OpenAI veřejně oznámilo, že AI prohlížeče – agenti, kteří surfují po internetu za vás – budou vždy zranitelné vůči hackerským útokům skrze prompt injection. Vždy. Bez výjimky.

A co víc, zatímco bezpečnostní experti bijí na poplach, finanční sektor chystá revoluci. Visa, Mastercard a zpracovatel plateb Fiserv budují infrastrukturu, která umožní vašim AI asistentům nakupovat autonomně – bez toho, abyste každou platbu museli potvrzovat. Dostanete notifikaci až když bude pozdě? Nebo funguje biometrická pojistka tak dobře, jak slibují? A co když útočník manipuluje vašeho agenta tak chytře, že to vypadá jako běžný nákup rohlíků, ale ve skutečnosti vám vyprázdní účet?

Jako by toho nebylo dost, pirátská skupina Anna’s Archive právě zveřejnila, že získala 86 milionů skladeb ze Spotify – prakticky celý hudební katalog planety. Nejde o nostalgické stahování MP3 jako za dob Napsteru. Tohle je palivo pro novou generaci AI modelů, které budou generovat hudbu tak přesvědčivou, že nepoznáte rozdíl od Beatles nebo Radiohead. A umělci? Ti se mohou jen dívat, jak jejich dílo mizí v neuronových sítích. V devětačtyřicáté epizodě podcastu Kde skončí zítřek si projdeme technické detaily těchto průlomů i katastrof – od toho, jak fungují platební tokeny pro AI, přes fundamentální slabiny architektury transformátorů, až po tragické žaloby rodin, jejichž blízcí spáchali sebevraždu po interakci s ChatGPT.

V dnešní epizodě podcastu Kde skončí zítřek? se ponoříme do tří směrů, které definují technologii budoucnosti: čtení mozkové aktivity pomocí běžných sluchátek, revoluci ve vzdušném dopravě a zcela nové základy světové infrastruktury AI. Spojuje je jedno – přetvářejí hranici mezi fyzikou, mozkem a daty.

Začneme u startupu Neurable, který získal 35 milionů dolarů na vývoj sluchátek s EEG senzory. Cílem není ovládat počítač myšlenkou, ale rozpoznat stres a přetížení dřív, než se projeví. Umělá inteligence zde nečte myšlenky, ale porozumí vašemu stavu mysli – a to je možná ještě revolučnější.

Z elektrických impulsů v mozku se přesuneme k elektrickému letu. Eve Air Mobility úspěšně otestovala svůj plnohodnotný eVTOL prototyp. A zatímco Embraer píše novou kapitolu letectví, Alibaba Cloud buduje síť propojených serverů s 10 000 GPU, která umožní trénovat modely s výkonem srovnatelným s GPT‑4. Na pozadí všech těchto průlomů ale stojí otázka: dokážeme držet krok s vlastním pokrokem?

Představte si, že máte 70 let a váš mozek začíná zapomínat jména, tváře, kam jste položili telefon. Neurony ztrácejí spojení, paměť se rozpadá a lékaři vám řeknou, že to je prostě stárnutí – a s tím se nedá nic dělat. Jenže co kdyby to nebyla pravda?

V dnešním speciálním díle podcastu Kde skončí zítřek? vám Iveta a Alfréd přinášejí fascinující příběh z čínské neurovědy, který mění pravidla hry. Vědci vzali staré opice – geriatrické makaky s šedivou srstí a selháváním paměti – a podali jim mikroskopické balíčky z mladých kmenových buněk. Ne celé buňky, jen jejich “komunikační dopisy” nazvané extracelulární vezikuly. A ty dopisy v mozku spustily revoluci.

Po několika týdnech se mozek starých opic začal chovat jako mladý. Synapse, které měly být dávno mrtvé, znovu narostly. Neurony se probudily z letargie a začaly posílat signály jako za mladých let. A co je nejdůležitější – opice si pamatovaly. V testech paměti dosáhly výsledků srovnatelných s mladými jedinci. Nebylo to jen statistické zlepšení na papíře. Byl to biologický obrat stárnutí.

Jak je to možné? Celý mechanismus stojí na jedné molekule RNA, která dokáže “odlepit” zalepené stránky v genetické knize neuronů. Alfréd vám vysvětlí, jak funguje enzym DNMT1, proč hypoxie dělá z buněk superhrdiny a proč jsou primáti klíčem k tomu, aby tato terapie fungovala i u lidí. Dozvíte se také, proč komerční “exozomální kliniky” nejsou totéž, co skutečná věda, a kdy můžeme očekávat první klinické testy na lidech.