Jen jednou museli starou klenbu zbourat, každou jinou dokázali opravit. „Důležité je najít příčinu, proč klenba praská,“ vysvětluje základ svých stavebních úspěchů Josef Šefl.

Zemědělství je tvrdá dřina. Své o tom vědí manželé Podstavkovi. Poctivá práce ale přináší radost a každé zvíře je u Podstavků téměř členem rodiny. Ekofarmáři Marie a Ondřej pracují v oboru celý život. Dnes hospodaří na malé farmě u Borohrádku na březích Tiché Orlice.

Je profesně druhým nejstarším ředitelem muzea v Pardubickém kraji. Jiří Junek zároveň proslavil Vysoké Mýto mezi milovníky starých aut. Jeho zásluhou při tamním Regionálním muzeu vzniklo také Muzeum českého karosářství.

Doslova sladký život si zařídili před 30 lety manželé Valdemar a Marie Holičtí. V Holicích společně naplnili dětský sen paní Holické a vybudovali rodinnou cukrárnu. Dnes mají dvě desítky zaměstnanců a proslulé jsou třeba jejich chlebíčky.

Vypít si kávu ve společnosti přítulné kočky můžete v pardubické kočičí kavárně Na Karlovině. Je to jediná kavárna tohoto typu na východě Čech. Poznáte ji třeba podle toho, že ve výloze spí kocour.

Jejich strýcem byl slavný prvorepublikový malíř a grafik Alois Mudruňka. I když se také u Jiřího a Čestmíra Mudruňkových projevoval výtvarný talent, rozvíjet ho mohl jen Čestmír. Starší Jiří měl převzít rodný statek v Uhersku. Historie ale rozhodla jinak.

Pavel Minář už 13 let vede pevnostní muzeum Hanička v Orlických horách. Trochu historik, občas stavební dělník, hlavně ale manažer, který je vždy připravený zaskočit na jakýkoliv post. V sezóně čelí návalu desetitisíců návštěvníků, v zimě pak tvrdým horským podmínkám.

Za svobodna se Jiřina Duchoslavová jmenovala Smékalová. Rodinné pekařství znala už jen z tatínkova vyprávění, to ale bylo na hony vzdálené od reality, kterou v jejich pekárně viděla po restitucích.

Kuchař René Salaquarda je na výkyvy tržeb v sezóně zvyklý, ale současná situace je pro celou jejich rodinu úplně nová. Kuchař s manželkou a dcerou provozuje Restauraci a penzion v Bítovanech na Chrudimsku.

Zabývá se dějinami žen, 19. století, každodennosti a česko-francouzskými kulturními vztahy. Milena Lenderová získala za svou práci řadu ocenění a také stála u zrodu dnešní Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.