Galerie, divadelní sál, ale i park, náměstí, restaurace a kavárny vzniknou v prostorách Automatických mlýnů v Pardubicích. Národní kulturní památka navržená Josefem Gočárem se stane dalším společenským centrem města. Živo je tam ale už teď.

V dnešní době je opravdu problém najít poctivého truhláře, který co slíbí, to udělá. Truhlář Tomáš Spálenský se svými spolupracovníky patří mezi takové rarity. Natáčeli jsme u něj v dílně, kterou vybudoval v bývalém cukrovaru ve Slatiňanech.

Znáte pojem Českotřebovská keramika? Jejím autorem byl Ladislav Šich. Známý umělec, tramp a muzikant, kterého znal v České Třebové snad každý.

Když fotí svatby, nesmí s odevzdáním práce příliš otálet. Dvakrát se mu totiž stalo, že než fotky dovezl, novomanželé už spolu nežili.

Jeho předkové byli drobní zemědělci a chovatelé koní. Jen, co to šlo, se pak sám kovář a podkovář Josef Mlynář vrátil zpět k práci na rodinném statku a ke koním. Pro milovníky těchto zvířat pořádá každé září od roku 1999 v Borové Formanský den.

„Tady bydlí kočka a její služebnictvo,“ vítá příchozí nápis na dveřích domu Moniky Netolické. Vypovídá to velmi dobře o kočičí povaze, o které dokáže tato chovatelka koček mluvit mnoho hodin. Sama jich má doma 14 dospělých a ročně navíc okolo 15 koťat.

K létu patří koupání. Ve speciálním vydání pořadu Kdo umí, ten umí jsme se zeptali odborníků z Aquacentra Pardubice, jak udržet vodu v bazénech čistou. Hodně pro to mohou udělat sami návštěvníci.

Kapitán Polák je na vodě od roku 1977. Jezdil na zahraniční plavbě a později na chvaletické relaci, kdy proti proudu Labe přivážel uhlí do elektrárny. V roce 1995 chvaletická elektrárna od říční dopravy upustila, nejeden kapitán tenkrát zůstal bez práce. Někteří odešli do zahraničí, jiní zůstali v českých vodách. Kapitán Václav Polák zakotvil v pardubickém přístavišti.

Říká se, že v měsíci červnu je tráva nejzelenější a nejšťavnatější z celého roku. A taky hodně rychle roste, stejně jako stromy a keře. Tak vám třeba přijde vhod pár informací přímo od zdroje.

Herečka Východočeského divadla Pardubice Jindra Janoušková nastoupila do angažmá v roce 1979. Říká, že bez divadla by umřela. Myslet na to, že je vlastně už v důchodovém věku, nemá čas. K divadlu si navíc pořídila cukrárnu.