Klapod

Historik, kronikář, heraldik a kladenský rodák Miroslav Oliverius se regionální historii věnuje prakticky celý život. Kroniku Malých Kyšic píše už 29 let a je také autorem řady knih věnovaných Kladensku a Unhošťsku. „Co je dané na papíře, to je dané,“ říká Oliverius, který v rozhovoru s Vladimírem Krocem mluvil také o svém dětství ve Švermově, knize Zapomínané sousedství, historii kladenského fotbalu a hokeje, heraldice i připravované publikaci mapující více než 180 kronikářů z obcí na Unhošťsku.

Narodil se v Mostě, ale od svých tří let žije s rodinou na Kladně. Poměrně nedávno se z Hunga Nguyena stal influencer – během čtvrt roku ho na Instagramu začalo sledovat sto tisíc fanoušků. „Byla to úplná náhoda. Vystřelilo mě video o paní, která nás vykradla. Do té doby jsem tvořil spíše obsah o módě,“ vyprávěl mladík, kterému na základní škole říkali „Honzo“, a kterého můžete znát i z rodinného krámku U Koblížka v Rozdělově. V rozhovoru s Vladimírem Krocem přišla řeč také na jeho nelehké dětství, šikanu i na to, proč má ke Kladnu tak silný vztah.

Čtvrt století od svého závodního debutu dosáhl kladenský kulturista Tomáš Mach na největší úspěch kariéry. Ve španělské Santa Susanně se stal mistrem Evropy v kategorii Masters a ovládl také absolutní pořadí. „O Evropu jsem bojoval vlastně posledních pět let, byla to moje hlavní motivace,“ říká mnohonásobný mistr České republiky, který v rozhovoru s Vladimírem Krocem mluvil také o tvrdé přípravě, přísném jídelníčku, práci osobního trenéra i svém dalším cíli – titulu mistra světa.

Narodil se v Hradci Králové, ale už šestnáct let žije na Kladně. Diváci ho mohou znát jako herce Městského divadla Kladno i jako uměleckého šéfa Divadla Lampion. Hostem podcastu KlaPod byl Jakub Hubert. „Už před patnácti lety jsem u dětí cítil, že je čím dál těžší zaujmout je v konkurenci všech nových technologií. My ale té době nemůžeme jít na ruku a dělat zkratkovité, zrychlené pohádky. Pořád platí, že dětem máme předávat, co je dobro, co je zlo, a třeba také to, jak bychom se k sobě měli chovat,“ říká.

Hostem podcastu KlaPod byl historik, heraldik a kronikář Jaroslav Vykouk. „Kronice se věnuji dvě hodiny denně. Mohu říct, že lidé byli za každých dob stejní. Kladno se za poslední desetiletí hodně mění – staví se tady a město je zelenější,“ řekl v podcastu moderátora Vladimíra Kroce.

Pozvánku do podcastu KlaPod přijala bývalá krasobruslařka a dodnes trenérka tohoto sportu Natalie Eichenmannová, jejíž maminka Ladislava v roce 2006 zakládala kladenský krasobruslařský klub HC PZ KRASO Kladno. „Už když jsem v dětství viděla starší krasobruslařky, úplně jsem krasobruslení propadla, protože ty prvky, které předváděly, to bylo něco neskutečného. Ten sport se stal mojí vášní a život bez něj si nedovedu představit. Také jsem jedna z mála, která to od těch pěti let vydržela dělat až dodnes,“ vyprávěla Natalie v rozhovoru s Vladimírem Krocem.

Za nejlepšího kladenského florbalistu všech dob je považován i proto, že už v osmnácti letech nastupoval v nejlepší lize světa ve Švédsku. Hostem podcastu KlaPod byl Matyáš Bachmaier, který výrazně pomohl rodnému Kladnu k návratu do Superligy. „Švédsko byla skvělá životní zkušenost, ale hlavně ze začátku mě tam jako Čecha moc nebrali. Domů jsem se vrátil i proto, že nemusím zimu. Na druhou stranu jsem rád, že jsem zpátky na Kladně. S partou jsme si postup do Superligy opravdu užili a těší nás, že se nám ji podařilo udržet,“ říká v rozhovoru s Vladimírem Krocem.

Patří k nejvýznamnějším českým fotografům. Hostem podcastu KlaPod byl Jiří Hanke, který celý život dokumentuje Kladno prostřednictvím jeho obyvatel. „Nikdy by mě nenapadlo, že přestanu fotit. Fotografii jsem naprosto propadl,“ říká v rozhovoru s Vladimírem Krocem.

Byla u vzniku kladenského i českého aerobiku a sport se stal její celoživotní vášní. „Aerobiku předcházela jazzgymnastika. Aerobik na Kladně zakládala Jana Bočková, já jsem pak aerobik začala předcvičovat a zakládala dětské kategorie,“ vzpomínala v podcastu KlaPod Jitka Literová, kterou mohou Kladeňáci znát i díky projektům Česko se hýbe a Děti na startu. „Přirozený pohyb dnes nemá už ani dvacet procent dětí,“ přiznává. „Na Kladně má největší členskou základnu florbal, po kterém následuje atletika. Sportují tu více kluci,“ dodává.

Když se řekne Kladno, mnohým se vybaví průmysl. Město a jeho okolí ale skrývají i bohatou faunu a flóru, o které vyprávěl další host podcastu KlaPod Radovan Víta. „Je to zhruba půl roku, co jsem nad kostelem Nanebevzetí Panny Marie pozoroval orla mořského. Na Kladensku máme také populaci mloků skvrnitých a u Bažantnice se vyskytují i želvy. Jde o zvířata zakoupená ve zverimexu, která někdo vypustil, ale dokážou tam přežívat i v zimě,“ uvedl v rozhovoru s Vladimírem Krocem vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Kladna.