Křesťanský sbor - Plzeň

Záchrana v Ježíši je něco mnohem většího, než jízdenka do nebe. Naše záchrana Kristem je prostě pouhým začátkem naší cesty v procesu proměňování v obraz Ježíše. Čím více se věnujeme tomu žít ze síly Ducha, jak žil Ježíš, tím více se s naprostou důvěrou budeme těšit na den soudu.

Když vidíme Ježíše tváří v tvář jen na jedné věci bude záležet—Boží sláva. Ale jedna častá otázka je tato: „Co je pro mě Boží vůle?“ nebo „Jak sám osobně můžu vědět Boží vůli pro svůj život?“ Nebo říkáme, „Jaký osud mě čeká?“ Příliš často lidé přistoupí k Bohu jako ke kosmické věštkyni. Chceme dosáhnout našich cílů nebo tužeb s Božím schválením, abychom mohli být šťastnými. 

Žijeme v době přemýšlení, ve které lidé věří, že absolutní pravda neexistuje. Lidé věří, že pravda závisí na pocitech. Nemluvím o preferencích ohledně jídla, teploty, a tak dále. Mluvím o absolutní pravdě. Můžu to říct takhle, „Dokud z něčeho mám dobrý pocit ve svém srdci, a mám štěstí, a úspěch, potom to musí být pravda.“ 
Boží cesta je cestou obětavé lásky. Bůh Otec nás volá milovat druhé stejným způsobem, tak, že nás miloval a poslal svého syna, aby za nás zemřel, abychom měli milující vztah s Otcem. Je důležité, aby křesťané žili podle učení a pravdy Božího Slova. Nikdy bychom si neměli půjčovat pravdu ani logiku z relativismu a darwinismu. 

V dnešním textu Jan dál rozebírat vlivy Božího Ducha v opravdových křesťanech. Dnešní text by měl křesťanům přinášet jistotu toho, že v nich žije Bůh Duch. 

Když sami sebe zkoumáte a vidíte ovoce Kristova Ducha ve vašich životech, můžete si být jistí, že přebýváte v Bohu a Bůh přebývá ve vás. Především ovoce Boží agapé lásky, jinými slovy Boží bezpodmínečná láska vůči druhým je konečným důkazem jeho Ducha, který v nás žije, a našeho intimního vztahu s Bohem.  
Boha nikdo nikdy neviděl ale skrze Boží církev, skrze životy jeho dětí lidé můžou vidět Boží lásku. Lidé můžou vidět důkaz Boží přítomnosti v našich životech díky jeho Duchu v nás.

V dnešním textu, Jan jde ještě hlouběji do slávy Boží lásky. Chce, abychom měli jasné pochopení toho, jak je Boží láska definována. Také chce, abychom tomuto dovolili, aby to definovalo každý aspekt našich životů.

Naše povolání se navzájem milovat, jak nás miloval Bůh, je vysoké povolání a být poslušný tomuhle povolání je možné jen Boží silou. Přátelé, pokud se nebudeme milovat navzájem ve víře a v poslušnosti k Božímu Slovu, zkreslíme tím pravdivou přirozenost Boha těm, kteří žijí kolem nás.

Budeme pokračovat v zopakování toho, co jsme se zatím učili a podíváme se spolu na sestřih doteď nejdůležitějších bodů Janova dopisu a vrátíme se do 4 kapitoly příští týden.

Duch Svatý zvolil, ke slávě Otce, Krista, aby osvobodil hříšníky od trestu pekla. Stejně jak Duch Svatý zvolil Krista pro osvobození, tak volí každého věřícího dělat Krista známým k slávě Otce, a taky nám Bible říká, že Duch Svatý nás učí, upozorňuje nás na duchovní nebezpečí, vede nás v pravdě, a dává nám pokoj a radost. Není to všechno, co dělá, ale dělá všechno, abychom poznali Krista lépe a radovali se v jeho lásce. 

Během letních měsíců jsme si dali přestávku od Janova dopisu. Vrátíme se ke 4 kapitole přespříští týden. 
Jan napsal tenhle dopis, aby věřícím pomáhal být schopni žít v souladu s Boží vůlí a užívali si s Bohem hluboce založenou a trvalou radost. 
Jestli je Bůh naším největším pokladem, pak budeme chtít být poslušní jeho vůli a nebudeme chtít být poslušní prázdným touhám světa a našeho těla. Jestli máme opravdovou radost v Kristu, žijme, aby ho ostatní mohli poznat a Boží přikázaní milovat druhé pro nás nebude žádná tíha.

Marie si tak hluboce vážila Ježíše, že ho následovala bez ohledu na svoje bezpečí. Její život by pro nás všechny měl být budíkem ohledně významu věrnosti.