KS Praha

To, že na Palmovce máme čtyři generace, je velká příležitost. Jaká jsou rizika v kontaktech starších a mladších? Jak jim předcházet? Jak takové kontakty navazovat a jak je prohloubit? A co k tomu říká Bible?

Téma poslední doby tu není proto, aby nás děsilo. Představuje smysl biblického příběhu. Připomíná nám naději, na kterou nemáme zapomínat. Na co se tedy těšíme a proč? Jak to souvisí se šabatem a Ježíšovou službou?

Jak rozumět a prakticky naplnit biblickou výzvu k chození ve světle? Povzbuzování i napomínání jde ruku v ruce. Obojí potřebujeme přijímat i dávat.

„Co je tedy čas? Znám jej, dokud se mne nikdo nezeptá. Jakmile bych však chtěl tomu, kdo se ptá, vysvětlit, co to je, nevím.“ Tohle je citace sv. Augustýna.

Miloš Kačírek nahradil slovo „čas“ – Boží přítomností. Neustále se opakující pojem v Církvi, ale umíme ho skutečně vysvětlit? Co to vlastně znamená setkat se s Bohem v tváří v tvář?

Také se s Bohem bavíte ze šinkansenu? Jaká je cena ticha? Co se v tichu zrodilo pro Abrahama, Mojžíše, Samuela nebo Ježíše? Co Marta a Marie, vztah činnosti a ztišení? A co hledání prostoru pro modlitbu v reálném životě?

Bible nás povzbuzuje k očekávání Kristova návratu. Jsme připraveni?

Moc církve bude vždy úměrná její oddanosti a poslušnosti Králi.

„Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání“, Ježíšova slova o lásce a poslušnosti. Je normální po někom chtít, aby svoji lásku prokazoval tím, že bude dělat to, co chci já? Jaká je jeho láska? Co bychom viděli v jeho očích? Nebyla by to nadřazenost ani touha po kontrole. Viděli bychom lásku. Toho, který za nás položil život.

Kázání z regionu Přístav.

Jak vnímáme Ježíše? Nezkrotili jsme si ho? Ježíš vyvolával konflikty; ale z jakých důvodů? Nebyl totiž konfliktní kvůli čemukoli – které oblasti vlastně hrotil a proč?