Lety mytickými světy

Dnes si zaletíme do starého Egypta a povíme si něco o bohyni Maat, bohyni pravdy, práva a spravedlnosti ztělesňující současně stejnojmenný princip a řád maat, který určoval, jak má vše fungovat do těch nejdrobnějších detailů.

Zmíníme také pštrosy, to, jak rychle běhají, a hlavně jejich pera, protože právě pštrosí pero bylo symbolem tohoto řádu a bohyně Maat. Velkou roli hrálo u tzv. obřadu vážení srdce – posmrtného soudu, kdy bylo srdce zemřelého váženo na vahách právě proti tomuto peru. Pokud dotyčný nejednal během života v souladu s právem a řádem maat, čekalo ho sežrání strašlivou a nenasytnou podsvětní démonkou a věčné zatracení.

Facebook: Lety mytickými světy – podcast

Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/

Dnes si zaletíme na mrazivý sever a povíme si něco o obrech a trollech v rámci severské mytologie. Budu mluvit o tom, že obři, konkrétně jeden, stáli na samotném počátku světa a že celé řadě ásgardských bohů koluje v žilách i trocha té obří krve.

Obři byli nicméně úhlavními nepřáteli bohů a jejich největším bijcem a obráncem Ásgardu před nimi nebyl nikdo jiný než Thór hromovládce. Povyprávíme si o druzích jednotlivých obrů, o tom, jak se obři lstí snažili získat bohyně a také o sňatcích a mileneckých poměrech bohů s obryněmi, kdy prostě nemůžeme nezmínit Lokiho. Navštívíme také svět obrů Jotunheim.

Řeč bude také o trollech a jejich sice velké síle, o to však nižší inteligenci. Trollové nesnášeli sluneční svit, takže se při doteku slunečních paprsků proměnili v kámen. Povíme si tak hned několik příběhů, které se váží k různým skalám a útesům, které původně byly trolly.

Facebook:

Instagram:

V dnešní bonusové epizodě si zaletíme do severní Ameriky k prérijním Indiánům a povíme si jeden kratičký příběh, v podstatě téměř pohádku, která pochází od kmene Siouxů. Tato indiánská báje se však v různých verzích a obměnách vypráví i u řady dalších kmenů. Je to povídání o jedné netradiční lásce, která překročila hranice mezi světy, a o tom, jak se zrodila hvězda Polárka.

Facebook:

Instagram:

Dnes si zaletíme do Japonska a povíme si něco o sedmi tamějších bozích štěstí zvaných v japonštině Šičifukudžin. Řekneme si třeba, v jakém období tato tradice jejich uctívání vznikla. Probereme také postupně každého ze sedmičky a při tom zjistíme, že je těchto božstev, která sem bývají počítána, ve skutečnosti osm, protože některá z nich bývají občas vynechána a nahrazena týmovým kolegou, který má často téměř totožný význam.

Tato božstva mají různý původ, pochází totiž i ze sousedních krajin a nauk a sice z hinduismu, buddhismu a taoismu, takže pouze jeden z nich je původně domácí - šintoistický bůžek. Toho ale zase můžete při návštěvě Japonska svým způsobem ochutnat, protože jeho jméno nese místní velmi známé pivo, které má více než stoletou tradici.

Povíme si také o lodi pokladů zvané Takarabune, na níž se bůžci štěstí plaví. Mluvit budeme také o tom, jak si mohou Japonci na nový rok zajistit pro celý nadcházející rok štěstí a jak s tím Šičifukudžin souvisí.

Facebook:

Instagram:

Dnes si zaletíme do staré Mezopotámie a povíme si něco o Nergalovi, tamějším bohu mrtvých a podsvětí. Kromě toho byl také bohem války a byl spojován přímo se smrtí jako takovou. Zpočátku však byl vnímán jako zpodobnění slunce, ovšem pouze v jeho ničivém aspektu. Dále byl spojovaný také s nemocemi, konkrétně pak zejména s morem. Navzdory tomuto výčtu negativních a destruktivních aspektů byl také vzýván jako mocné ochranné božstvo.

V dnešním povídání nakoukneme i do nehostinného mezopotámského podsvětí, kde se mrtvým nevedlo zrovna nejlépe. Povyprávíme si také příběh o tom, jak se Nergal stal bohem tohoto podsvětí a začal si se svou pozdější manželkou vládkyní podsvětí Ereškigal. Zpočátku to však na nějakou lásku vůbec nevypadlo – Nergal ji v její nepřítomnosti urazil a Ereškigal pak požadovala jeho vydání, aby ho za trest zabila.

Facebook: Lety mytickými světy – podcast

Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/

Dnes si zaletíme na Havajské ostrovy a povyprávíme si příběh vášnivé lásky mezi Pelé, tamní bohyní sopek a ohně, a smrtelníkem jménem Lo´hiau, do které se jim přimíchala i Peléina mladší sestra Hi´iaka. Jedná o skutečně výživný a dlouhý příběh se spoustou prudkých a někdy i nečekaných zvratů – dalo by se s určitou nadsázkou říci, že je to taková havajská mytická telenovela.

Nechybí v ní prudká vzplanutí, vášnivá láska, dlouhá putování, démoni, uvězněný duch, žárlivost, krutá msta, vypalování krajů lávou, proměna lidí v lávové sochy i sestup do havajského podsvětí.

Facebook:

Instagram:

Dnes si zaletíme do Skotska a Irska, ale i na Faerské, Shetlandské a Orknejské ostrovy a povíme si něco o selkiích, tuleních lidech, nebo také tuleních měňavcích. Selkie žijí v podobě tuleňů v moři, dokážou si ale svléknout svou tulení kůži, čímž se promění v lidi a mohou vystoupit na pevninu. Když si svou kůži opět navléknou, promění se zase v tuleně a skočí zpět do vln moře.

Jenže, jak už to v mýtech bývá, někdy se to pořádně zamotá, v tomto případě zejména tehdy, když selkie o svou kůži přijde.

Co se s ní v takovém případě stalo? Mohla se pak ještě nějak vrátit zpátky do moře? Nebo už musela zůstat na souši navždy?

Facebook:

Instagram:

Dnes si zaletíme do Indie a povíme si něco o Šivovi, jednom z nejdůležitějších místních božstev. I když je patrně asi neznámější jako ničitel, tak Šiva má velké množství různých aspektů a stránek jak děsivých, tak i shovívavých. Je jak jogínem, který medituje na posvátné hoře, kde žije asketickým způsobem života, tak i třeba

Zajímavé je, že Šiva je bohem plným protikladů a paradoxů, kdy ve své osobě často slučuje naprosto protichůdné a protikladné síly. Je také božstvem, které má svou vlastní a významnou odnož hinduismu, nazvanou po něm šivaismus.

Řekneme si také něco o tom, jak to měl asketa Šiva se ženami, proč ho jeho budoucí tchán nechtěl za svého zetě, či jak to dopadlo, když měl za úkol zaplnit zemi živými bytostmi. A dojde i na oblíbenou krátkou pasáž s hvězdičkou.

Vysvětlíme si také, jakým způsobem a proč Šiva pravidelně zničí celý vesmír a také proč kvůli tomu nemá být brán za záporáka a apokalyptické božstvo.

Facebook: Lety mytickými světy - podcast

Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/

Dnes si nezaletíme nijak daleko, ba právě naopak zůstaneme pěkně doma - v Praze, ale nakoukneme také na skok do Polska, Německa, či Španělska a povíme si něco o golemovi, umělé bytosti stvořené člověkem z hlíny. V průběhu staletí se ho povedlo stvořit a oživit hned několika různým učencům.

Nejznámějším z nich byl pražský rabín Jehuda Löw ben Becalel, který byl tvůrcem slavného pražského golema, o němž se povídá celá řada příběhů. Jeho golem Josef byl strážcem židovského ghetta a pomáhal rabbi Löwovi při jeho práci v synagoze.

Jednoho dne však rabbi Löw zapomněl před šábesem Yossila uspat a odešel do synagogy. V golemovi se nahromadila přemíra energie, až zdivočel a začal ničit vše, co mu stálo v cestě.

Povídat si budeme také o řadě děl, kde se golem objevil, z nichž nejznámější je asi dvoudílná česká komedie Císařův pekař – Pekařův císař.

Facebook: Lety mytickými světy – podcast

Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety

Dnes si zaletíme do severní Ameriky a povíme si něco o Bílé bizoní ženě, mocném duchu, který byl velmi důležitý pro kmen Siouxů, prérijních Indiánů. Bílá bizoní žena k nim přišla ve chvíli, kdy se odklonili od spojení s Velkým duchem Wakan Tankou a v důsledku toho kmen postihl velký hladomor.

Bílá bizoní žena jim přinesla duchovní znalosti a sedm posvátných obřadů, kterým je naučila. Jako dar jim dala také obřadní dýmku a naučila je, jak ji mají obřadně kouřit.

Bílá bizoní žena jim také darovala bizony a řekla, že se jednoho dne zase vrátí. Proto je každé zrození bílého bizoního telete, které je skutečně velmi, velmi vzácné, původními obyvateli Ameriky náležitě oslavováno, protože v něm ctí buď posla jejich bohyně, nebo přímo samotnou bohyni Pte San wi.

Facebook: Lety mytickými světy – podcast

Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/