Liberec

Nikdy není pozdě. To by mohlo být mottem a inspirací pro seniory, kteří se v důchodovém věku vracejí k odkládaným plánům. Jako paní Zdenka Schovánková, která začala malovat v důchodu a teď úspěšně vystavuje.

Je pokračovatelem slavného hudebního rodu Nedvědů. Na koncertech zní nejen písně jeho otce Františka Nedvěda a strýce Jana Nedvěda, ale i jeho vlastní tvorba. Otci je velmi podobný vzhledem i mimikou.

Na začátku března je nejlepší čas k zastřihávání mladých pětiletých ovocných stromků. Je možné, že na jižní Moravě nebo na Litoměřicku už mají sadaři hotovo. Vše totiž záleží na počasí. Například na Vysočině se střih může o nějaký ten týden posunout.

Historický vlak přezdívaný Slovenská strela patřil v době svého vzniku k zázrakům železniční dopravy. Když se rychlostí kolem 130 kilometrů v hodině řítil mezi Prahou a Bratislavou, neměl na československých kolejích konkurenci. Dnes stojí vůz vyrobený v roce 1936 v prosklené expozici hned vedle Muzea nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici na severní Moravě.

Falešný zajíc je vlastně sekaná. Recept na to, jak se pekla v pohraničí a masopustní povídání mají Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření.

Národní obrození bylo bohulibou snahou několika českých vzdělanců navrátit obyvatelům českých zemí jejich jazyk a pozvednout jejich kulturu. Používali při tom ale i ne úplně čestné taktiky. Jednou z nich byly podvrhy historických dokumentů.

V Náměšti nad Oslavou na Vysočině se pod železničním mostem, v ohybu řeky Oslavy, objevilo loni na podzim zajímavé seskupení kamenů. Kolem jednoho centrálního balvanu stojí v pravidelných rozestupech dalších dvanáct. Dohromady tvoří kamenný druidský kruh, který podle zasvěcených umí pracovat s energií.

Podíváme se na hrad Frýdštejn, tedy jeho zříceninu, známou nejen z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Zachovala se z něj 15metrová věž.

Frýdštejnsko-Maloskalské putování začíná pod hradem Frýdštejn, u kamenné kapličky Krista Trpitele z roku 1823.