Výroba krajek má v Česku dlouhou tradici, dobře ji můžeme vystopovat například v Letovicích na Blanensku. V tamní manufaktuře se původně vyrábělo lněné, později bavlněné zboží.

Mainské mývalí kočky jsou jedny z nejstarších amerických kočičích plemen. Pro svou impozantní velikost a přátelskou povahu jsou vyhledávané jako společnice v nemocnicích, domovech pro seniory nebo pro děti s autismem. Chovatelka a terapeutka Petra Konečná se canis a felinoterapii věnuje už několik let.

Setkání u mikrofonu tentokrát bylo o rozhlasu. Pavel Kudrna si totiž pozval sběratele audio techniky, znalce rozhlasu a předsedu libereckého HIFI klubu Jana Mergla.

Na Vysočině, v srdci Žďárských vrchů, nedaleko malebné obce Koníkov, stojí v lese mechem obrostlý kamenný památníček. Právě na tomto místě před skoro dvěma sty lety zahynul po výstřelu poslední vlk na Českomoravské vrchovině. Dnes ho vycpaného můžete vidět na hradě Pernštejně.

Statisícům českých domácností doběhnou během listopadu 2024 tříleté smlouvy na dodávky elektřiny, které uzavřely po krachu Bohemia Energy. Nové smlouvy budou pravděpodobně méně výhodné, protože elektřina je celkově dražší, než byla koncem roku 2021. Kdo chce získat výhodnější cenu, tomu se podle oslovených odborníků obvykle vyplatí s dodavatelem vyjednávat. Rozdíl může být i 15 procent.

Blahodárný vliv zvířat na lidské zdraví připouští i klasická medicína do té míry, že zvířata se čas od času objevují třeba v nemocnicích. Kočku či psa dostat v podstatě kamkoliv není problém, za koňmi je většinou potřeba se vydat k jejich chovatelům.

V Podkrkonoší se za dob našich babiček vařilo hlavně z brambor a zelí. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření mají recept, jak z těchto surovin připravit polévku, které se říkalo meldouka.

Literát, nazývaný „Básníkem ticha“, se narodil 7. února 1922 ve Vnorovech. Idylické mládí na Slovácku přervala válka a totální nasazení na říšských stavbách v Rakousku. Tam vyrašily kořeny jeho levicového smýšlení, z něhož ale po únoru 1948 podstatně slevil.

Podlažice u Chrasti v Pardubickém kraji jsou opředeny mnoha legendami. S velkou pravděpodobností tam totiž ve středověkém klášteře vznikla největší rukopisná kniha světa. Codex gigas, známá také jako Ďáblova bible. Grafologové se shodují na tom, že drtivou většinu obrovské knihy, která má přes šest set stran, napsal jediný člověk. Při nadlidském úkolu při opisování biblických textů mu prý pomáhal sám ďábel.