LINKA M

V roce 1959 přifrčel do Braníku Australan Sanders s karavanem. Plánoval krátkou zastávku, zůstal dva měsíce a jeho články v zahraničních motoristických časopisech pomohly dostat Prahu na mapu světového kempingu. Najednou sem mířili cestovatelé z Francie, Anglie, Holandska i Ameriky. A s nimi přijížděly americké Buicky, nablýskané koráby silnic a karavany, které by dnes vyvolaly poprask na každém srazu veteránů.

Tohle není výmysl z filmu. Je to jeden z příběhů TJ Kotva Braník, která slaví sto let. S jejím předsedou Tomášem Michalem jsme v Lince M otevřeli staré kroniky a nestačili se divit. Jak první vodáci tahali těžké pramice k Vltavě? Co se v Braníku dělo za války? Kam zmizela původní klubovna? A jak do toho všeho zapadají lyžařské vleky, po kterých člověk občas sjel dolů spíš polámaný než nadšený? Praha má totiž mnohem divočejší historii, než se vejde do turistických průvodců. Stačí sejít k řece a začít se ptát.

Honza Kaláb začínal v Praze v devadesátkách, kdy graffiti ještě bylo pro většinu lidí něco mezi záhadou a průšvihem. S crew DSK maloval vlaky, dostal se až k newyorskému metru a postupně se z ulice přesunul do galerií, aukčních síní i velkých instalací. V nové Lince M jsme probrali graffiti, street art, devadesátky, Prahu, legální zdi i to, proč se česká metropole pořád trochu bojí pustit výrazné umění do veřejného prostoru. A došlo i na obří černou planetu, kterou Kaláb rozpohybuje během Signal Festivalu 2026. Jaké to bylo sprejovat Prahu v době, kdy tu graffiti skoro nikdo neznal? Co znamenalo malovat metro v New Yorku? Writerská legenda Point v Lince M. Poslouchejte.

Praha má střechy, slunce i obrovskou spotřebu energie. Proč tedy solární panely nevidíme na každém domě? V novém díle podcastu Linka M mluví šéfredaktor deníku Metro Petr Holeček s odborníkem na fotovoltaiku Petrem Švrčkem o tom, co brání většímu využití solární energie v Praze. Památkáři, legislativa, připojení k síti i konec fotovoltaického boomu – ale také úspory pro bytové domy, ukládání energie a solární tašky, které vypadají jako klasická střešní krytina. A jak bude Praha vyrábět energii v roce 2045? Pomůže vodík, nebo dokonce malý jaderný reaktor přímo ve městě? Poslechněte si nový díl Linky M.

Než se ze Žižkova stala jedna z nejvyhledávanějších pražských čtvrtí plná kaváren a kreativních míst, byl to svět vlastních pravidel, silných komunit a příběhů, které se z ulic často nikdy nedostaly ven. Místo, kde někdy nebylo samozřejmé jen tak dojít domů. Hostem Linky M je novinář, spisovatel a muzikant Patrik Banga. Člověk, který vyrůstal na Žižkově 80. a 90. let – v době, kdy se po revoluci měnila nejen celá země, ale i atmosféra v ulicích. Patrik vzpomíná na dětství v romské komunitě, na sousedství, kde lidé drželi při sobě, na přátelství, chudobu, hrdost i každodenní realitu života na pražské periferii. Vypráví o světě, kde člověk znal svou čtvrť do posledního rohu a kde ulice často učila víc než škola. Mluví také o době, kdy na Žižkov začali přicházet skinheadi, kdy se strach stal součástí života mnoha rodin a některé konflikty v ulicích přerostly v otevřené násilí. O tom, proč Romové často chodí ve skupinách, jak vznikají vyloučené lokality a proč některé předsudky přežívají celé generace. Řeč přijde i na drsné detaily dospívání – na tahání uhlí ze sklepů, školu připomínající vězení i na to, jak mohl být Žižkov ve stejný den nejkrásnějším a nejkrutějším místem v Praze. Velkou část rozhovoru věnujeme také jeho autobiografické knize Skutečná cesta ven, která je syrovou kronikou dospívání na Žižkově a jednou z nejsilnějších výpovědí o životě romské komunity v Česku. Příběh, který možná brzy zamíří i na filmové plátno.

Praha je plná domů, kolem kterých denně chodíme – a přitom v nich roky nikdo nebydlí. O tom, proč vznikají prázdná místa v živém městě, co s nimi dělají jejich příběhy a jestli se s tím dá vůbec něco dělat, je nový díl podcastu Linka M. Hostem je Petr Zeman, zakladatel projektu Prázdné domy.cz – webového archivu a spolku, který od roku 2015 mapuje nevyužívané, chátrající a opuštěné budovy po celé republice. Nejde ale jen o evidence. Spíš o snahu pochopit, proč se domy dostávají do stavu „čekání“ – a jestli se z něj ještě dá vrátit zpátky k životu. „Když se řekne prázdný dům, většina lidí si představí ruinu někde za městem. Ale ta prázdnota je často přímo v centru Prahy – jen ji míjíme,“ říká Zeman.

V rozhovoru mluvíme o tom, proč domy v Praze zůstávají roky bez života, jak se pozná, že se o ně někdo ještě stará jen „na papíře“, a kde už se město nenápadně mění v soubor opuštěných míst. Řeč přijde i na urbex – proč lidi tolik láká a kde už je hranice mezi zvědavostí a problémem.

Tento díl Linky M voní pivem i podlahami starých hospod. Zavede vás do světa pražských lokálů, pivnic a zapadlých putyk, kde čas plyne pomaleji a příběhy se vyprávějí šeptem nad půllitrem. Hostem je Petr Sojka, známý autor pořadu České televize Z Metropole a knihy Na dvě, která přináší 50 fascinujících příběhů z pražských výčepů a historických lokálů. Povídali jsme si o tom, proč se znovu vrací do světa hospod a mini komunit, kde štamgasti často pamatují víc než kroniky. Došlo i na neuvěřitelné historky: jak se Jaroslav Hašek nezapojil do bitky v hospodě Pod Černým vrchem, nebo že na Žižkově se krčí kus skály, který vypadá, jako by spadl do Prahy z jiného světa. Petr Sojka se s námi podělil o svoje srdcovky, tip na skrytou perlu Prahy a historky se štamgasty, které vám ukážou, že stará Praha stále žije a má co vyprávět.

Nejroztomilejší díl Linky M. Nastupte. Do redakce Metra tentokrát nevpluli historici ani experti na dopravu, ale šestnáct odvážných prvňáků z 1.B ze ZŠ Nedvědovo náměstí. Čekala je exkurze, otázky, smích – a hlavně mikrofony zapnuté na maximum. Děti nám prozradily, kde je nejkrásnější stanice metra, které zvíře připomíná tramvaj, kde je Praha nejvíc pohádková a klidně i to, proč jsou v novinách nejlepší křížovky (ano, dělá je děda Jirka!). Linka M je tentokrát o Praze očima dětí – bez filtru, bez nudy, s hláškami, které by žádný dospělý nevymyslel.

V tomto díle Linky M si povídáme s docentkou Miladou Švecovou, která už 32 let učí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy studenty, jak poutavě předávat mladým lidem biologii a ekologii a jak připravit exkurze, které zanechají stopu.

V rozhovoru o lásce k Praze a její přírodě jsme probrali, které parky mohou být otevřenou biologickou učebnicí, kde vám ráno zatroubí na trumpetu, abyste mohli vstoupit do zahrady, a kde se na Malé Straně skrývá tajná zahrada. Dozvíte se i o časech, kdy nad Divokou Šárkou létala letadla s postřikem proti škůdcům, ale také o tom, proč v Praze chybí více zeleně, která by bavila i teenagery.

Milada Švecová zavzpomínala i na Zbraslav, kde dnes žije, a popsala, čím ji tohle místo uchvátilo.

Kam zmizela nejzaplivanější hospoda starého Josefova a proč se jmenovala po Jitřence? Kde mohl být vchod do tajemného podzemí? A víte, že hvězda z izraelské vlajky se možná zrodila právě u Vltavy?

Nová epizoda Linky M vás vezme do míst, kudy jste možná prošli tisíckrát – ale nikdy jste o nich neslyšeli takhle. Helena H. Zahrádecká a Dan Hrubý z projektu Pražské příběhy v ní otevírají svou novou knihu Krajinou židovského ghetta: živou mapu paměti, legend a ztracených duší Josefova.

Dozvíte se, že Golem není jen hromada hlíny, ale stav mysli. A že právě v tom městě, které dnes leží dva metry pod chodníkem, se psaly dějiny, které změnily svět.

Streetpaper Nový prostor: 25 let naděje, práce a návratů z ulice. Jak se z malého časopisu stal jeden z nejviditelnějších projektů svého druhu v Evropě? V novém dílu Linky M se šéfredaktor Petr Holeček potkává s ředitelkou Kateřinou Hrubou a prodejkyní Alenou, aby společně otevřeli silné příběhy lidí, kteří ztratili domov – a znovu našli sebevědomí, práci i víru v lidi. Dozvíte se, jak Nový prostor vznikl, jak pomáhá už 25 let a proč se letos zapojuje do Světového dne bezdomovectví. Silný, lidský a inspirativní díl o tom, že druhé šance opravdu existují.