Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 29. 11. 2023 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Kvůli chybějící tradici vzdělanosti a písemnictví, ale i přetrvávajícím majoritním předsudkům, může spojení „literatura Romů“ mnohým znít jako oxymorón. Počátky romského písemnictví mají na našem území své kořeny na konci šedesátých let a souvisí s doznívajícím pražským jarem. Až do této doby měla slovesnost československých Romů především orální charakter. V období normalizace byli její protagonisté zatlačeni na okraj, či spíše za okraj socialistické kultury, nicméně již v roce 1973 vyšla učebnice Základy romštiny Mileny Hübschmannové, přinášející ukázky romských přísloví, písňové texty i celé pohádky. Nejpozději od roku 1989 nabírá hlas romských autorů a autorek na síle – díky emancipujícím se romským intelektuálům a nakladatelství Kher, které si propagaci romské literatury vytklo za cíl. Romská literatura se se svým kulturním bohatstvím, volbou neobvyklých témat, absencí kalkulu a pózy či netradičním humorem hlásí o své místo v českém literárním kánonu. Co se stane, až přestane plnit politické či emancipační cíle a nebude ani psaná romsky – bude to ještě vůbec romská literatura?

Vystupující: Karolína Ryvolová (nakladatelství Kher)
Komentují: Renata Berkyová (ÚSD AV ČR) a Petr Šámal (ÚČL AV ČR)