Za kolik jsi to uběhl? Jakou jsi měl tepovku? A co tvoje VO2 max? Debaty mezi amatérskými sportovci se v poslední době hodně podobají. S boomem chytrých hodinek se k oblíbené tepovce nebo laktátovému prahu přidaly i další hodnoty. Zejména variabilita srdečního tepu (HRV) nebo VO2 max, tedy maximální objem kyslíku, který je člověk schopen využít za určitý úsek času. K čemu takové hodnoty sledovat? Komu se to vyplatí? Na to v Longevity podcastu Hospodářských novin odpovídá sportovní lékař Jiří Dostal, který zároveň dává jednoduchý návod, jak se ve sportu zlepšit bez sledování složitých čísel. Algoritmus zní velmi jednoduše: 4–1–1. Co se za ním skrývá?

Pokud má maratonec špatně sestavený jídelníček, může být jeho výkon až o půl hodiny horší. Strava i doplňování tekutin totiž výrazně ovlivní to, jak je tělo efektivní. Své o tom vědí i vrcholoví sportovci, kteří neustále hledají dokonalou kombinaci stravy, tekutin i doplňků, aby dosáhli nejlepších výkonů. Ale i oni se někdy dopouští chyb. „Žijeme v době, které se říká protein mánie, všichni jsou umanutí z bílkovin, co není bílkovinové povahy, jako by nebylo,“ říká lékař a profesor Libor Vítek, který je lékařem českých reprezentantů v biatlonu a rychlostní kanoistice.

Přerušované hladovění nebo-li intermittent fasting patří k celosvětovým fenoménům posledních let. Zastánce má zejména mezi longevity fandy a biohackery. Jeho podstatou je delší část dne bez jídla a „okno“ pro příjem potravy otevřené jen několik hodin denně. Nejoblíbenější variantou je šestnáct hodin hladovění ku osmi pojídání, oblíbená je také varianta čtrnáct hodin ku deseti.
Výzkumy i praxe ukazují, že už po dvanácti hodinách se v těle spouští ozdravné procesy: snižuje se hladina cukru v krvi, zvyšuje se citlivost na inzulin a dochází také k takzvané autofagii, kdy buňka začne uklízet sama v sobě. Dosud se také předpokládalo, že přerušované hladovění má pozitivní dopad i na dlouhověkost. Tuto tezi ale nedávno naboural rozsáhlý výzkum provedený na myších. Co ukázal? Pro koho je přerušovaný půst vhodný a jak s ním pomáhají oblíbená antiobezitika?
Na to jsme se ptali přednosty Centra diabetologie IKEM Martina Haluzíka.

Činky jsou pro kulturisty, kdo chce být zdravý, musí vsadit hlavně na kardio sporty. Dlouho rozšířenou představu o silovém tréninku boří již několik let výzkum za výzkumem. Ty dokazují, že dlouhý a zdravý život je bez svalové hmoty v podstatě nemožný. A to z mnoha důvodů: svaly pomohou ve stáří udržet se co nejdéle na nohou, zpevňují kosti, zlepšují koordinaci pohybů a slouží i jako ochrana před možnými nemocemi. Svalová hmota ale také souvisí s množstvím tuku. Jak? A co jíst, aby svaly lépe rostly? Na to v novém díle Longevity podcastu odpovídá buněčný biolog Adam Obr.

Kortizol patří mezi hormony, které je dobré držet pod kontrolou. Vyplavuje se při stresových situacích, aby člověka na náročné okamžiky připravil. Jenže když je stresu moc, hormon začne v těle působit potíže. Potlačuje imunitní systém, narušuje schopnost soustředit se a ovlivňuje paměť. Tělo přitom na zvýšenou hladinu stresového hormonu zřetelně upozorňuje dopředu. Jak? A co dělat, aby se člověk v dnešním zrychleném světě stresu dokázal zbavit? Na to v Longevity podcastu odpovídá psycholog Daniel Tůma. Ten zároveň vysvětluje, jaký vliv má na délku života kvalita vztahu a proč je nejdůležitější být spokojený s partnerem kolem padesátky. 

Mitochondrie hrají ve stárnutí člověka zásadní roli. Tyto mikroskopické organely dávají tělu energii – když nefungují správně, nedokážou zničit ty, které jsou zvlášť poškozené. A v tu chvíli se objevují vážné zdravotní problémy. Chránit lze mitochondrie různými způsoby: kromě pohybu pomáhá i střídmost v jídle. Co dalšího na ně platí a kam směřuje současný výzkum? Na to v prvním díle Longevity Podcastu odpovídá imunolog a biolog Jan Černý.