Longevity podcast

Když prodala biotechnologickou firmu a jejího syna trápil těžký ekzém, pustila se vědkyně Barbara Paldus do kosmetiky. Zjistila, že obor, který slibuje mladší pleť, skoro nic neměří. V Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, proč krémy zvládnou jen menší část práce, proč na akné fungovala lépe probiotika než mazání, proč je kvalitní vývar často lepší než kolagen v sáčku a proč nálepku „microbiome friendly“ považuje hlavně za marketing.

Po náročném dni v práci si dát pořádně do těla a vyčistit hlavu? Podle fyziologa a bývalého profesionálního cyklisty Vojtěcha Hačeckého je to častá a riskantní chyba. Psychický stres totiž tělo zatěžuje podobně jako tvrdý trénink. Výkon i zdraví podle něj stojí na podceňované zóně 2. Šedou zónu „něco mezi“ můžeme klidně opustit. A na přetrénování nás chytré hodinky neupozorní.

Počítat kalorie podle endokrinoložky Hany Kahleové nestačí. Rozhoduje i to, co a v kolik hodin jíme: stejnou porci tělo večer zpracuje hůř než ráno a rostlinná strava dokáže zvýšit spalování kalorií po jídle o 14 procent. Zároveň jídlo bohaté na vlákninu může zvýšit produkci hormonu sytosti GLP-1, na kterém jsou založené i moderní léky na obezitu. V Longevity podcastu HN Kahleová vysvětluje principy přerušovaného hladovění i to, jak podpořit tvorbu mitochondrií, tedy elektráren lidského těla.

Vyplatí se test biologického věku nebo mikrobiomu, má cenu chodit na NAD+ infuze, co umí červené světlo a kterou hodnotu na chytrých hodinkách sledovat? Ve speciálním díle Longevity podcastu HN jsme s šéfredaktorem Jaroslavem Maškem probrali aktuální trendy v dlouhověkosti a otevřeli témata, kterým se budou věnovat experti na Health & Longevity Summitu Hospodářských novin. Už 20. října ve Slovanském domě se dozvíte konkrétní návody, jak chránit srdce, mozek i svaly nebo jak omezit množství mikroplastů a dalších škodlivých látek, kterým jsme v běžném životě vystaveni. 
Mezi hlavními hosty vystoupí polský kardiolog a výzkumník Marek Postuła, který ukáže, co má dnes skutečně smysl měřit, neurolog Jakub Hort se zaměří na prevenci demence a biolog Jan Černý představí nejzajímavější poznatky z výzkumu dlouhověkosti. Chybět nebude ani ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nebo lékař Tomáš Šebek. A mnozí další a další.

Češi dnes spí o hodinu a půl až dvě méně než před sto lety a nějakou formou nespavosti trpí zhruba 40 procent populace. Neurolog David Pánek, který se dlouhodobě věnuje poruchám spánku, v Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, proč je důležitější pravidelné vstávání než hodina usnutí nebo kdy je v pořádku sáhnout po prášcích na spaní. „Melatonin je také vynikající věc, hodně pomáhá především u fázových posunů,“ říká Pánek a radí také, která látka funguje podle něj ještě lépe. V podcastu se dozví předplatitelé i o funkčních medicínských technikách nebo obyčejných fíglech, které mohou spánek vrátit.

O zdravém stravování dnes víme víc než kdykoli dřív, a přesto přibývá lidí s komplikovaným vztahem k jídlu. Podle nutriční terapeutky Blanky Procházkové, která léta pracovala s vrcholovými sportovci a dnes působí v Centru duševního zdraví přitom  lidem nechybějí informace. Problém může být naopak i v přílišné snaze jíst dokonale: počítat úzkostlivě bílkoviny, vyřazovat lepek nebo laktózu a bát se sacharidů. V Longevity podcastu Hospodářských novin Procházková mluvila o emočním jedení, škodlivých větách v rodinách, módních vylučovacích dietách i o tom, jaké komplikace způsobuje proteinová mánie.

Střevní mikrobiom ovlivňuje mnohem víc než jen trávení. Vědci zkoumají jeho vztah k imunitě, metabolismu, stárnutí i některým závažným nemocem. Výzkumnice Monika Cahová z IKEM v Longevity podcastu HN vysvětluje, čím své střevní bakterie „krmit“, proč je důležitá vláknina a pestrost jídelníčku a co víme o fermentovaných potravinách, sladidlech nebo půstech.Řeč přijde i na překvapivou souvislost s Parkinsonovou chorobou. „Je to pořád na úrovni hypotézy, ale velice silné hypotézy. Parkinsonova choroba začíná ve střevě,“ popisuje Cahová a vysvětluje, jaké příznaky se objevují už deset let předtím, než choroba skutečně propukne. 
Předplatitelé se dozvědí i to, proč nemá smysl mikrobiom čistit a jaký je rozdíl mezi zdravým a nezdravým mikrobiomem.

Natržený sval, podvrtnutý kotník, bolavá achilovka – klasická rada zní „dej tomu klid". Podle ortopeda Miloše Barny, který roky pečoval o české atlety, hokejisty Sparty i fotbalisty Slavie, je to ale často ta nejhorší volba. V rozhovoru pro Longevity podcast Hospodářských novin vysvětluje, proč přílišný klid brzdí hojení, jak vznikají chronická zranění, která se vrací roky po prvním úrazu, a proč si myslí, že 10 až 20 procent ortopedických operací je zbytečných. Řeč přijde i na fascie, strečink, správné sezení na kole a na to, proč by podle Barny měli i důchodci povinně chodit na tělesnou výchovu.
Pozvánka: 20. října organizují Hospodářské noviny celodenní konferenci Health & Longevity Summit, kam vás srdečně zveme. Více na www.healthsummit.cz. S kódem "LONGEVITYLIVE" získáte exkluzivní slevu 20% na vstupenky.

Evropský autoprůmysl podle Martina Jahna prochází „perfect storm“: najednou na něj tlačí čínská konkurence, drahé energie, regulace, elektromobilita i software. Člen představenstva Škoda Auto pro prodej a marketing, který má od října zamířit do vedení značky Volkswagen, v MoneyPenny vysvětluje, proč čínské automobilky rostou nejrychleji tam, kde lidé nemají silný vztah k domácím značkám, proč se spalovací auta budou na silnicích držet ještě desítky let a proč Škoda už dávno není nejlevnějším autem v Evropě. Mluví také o produktové strategii Škody, investicích v Mladé Boleslavi, vztahu ke koncernu Volkswagen, expanzi do Indie a Vietnamu i o tom, proč může transformace český autoprůmysl nakonec spíš posílit.

Kartička velikosti bankovky, která bez laboratoře, elektřiny i lékaře dokáže během čtvrt hodiny odhalit HIV nebo jiné infekce. Chytré hodinky, které dřív odhalí problém se štítnou žlázou než krevní test. A diagnostika ledvin, která umí varovat roky předtím, než selžou. Biochemik a odborník na diagnostiku Michal Pohludka v Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje jaké jsou trendy v diagnostice a proč  jsme nyní na počátku úplně nové éry prevence.