Magazín Experiment

Sobotní akce virtuálního řízení letového provozu Česká 30 se kromě desítek pilotů sedících doma u svých simulátorů zúčastnili také amatérští řídící letového provozu. Akce české divize virtuální letecké organizace IVAO se letos poprvé konala na Fakultě dopravní ČVUT v Praze. Tam působí také Stanley Schmidt z Ústavu letecké dopravy, kterého se reportéři Ondřej Vaňura a Martin Pařízek zeptali, jak náročné je řídit letový provoz a co je k tomu vlastně potřeba.

Simulátory armádní techniky jsou dnes už neodmyslitelnou součástí výcviku pilotů nebo třeba posádky bojových vozidel. Armáda České republiky využívá takzvané full-mission simulátory, na jejichž vývoji spolupracuje s výrobci techniky. Věrně napodobují nejen samotné stroje, ale i prostředí konkrétního místa. Reportér Magazínu Experiment Michal Šafařík si vyzkoušel, jak se takové simulátory ovládají.

00:00 témata speciálu00:59 rozhovor s organizátorem akce Jindřichem Šiklem05:18 řízení letového provozu virtuálně09:54 výcvik dispečerů a rozhovor se Stanley Schmidtem13:30 simulátory české armády17:49 řízení letišť na dálku a rozhovor s Jakubem Krausem

Kvalitní vzdělávání v 21. století často vyžaduje přístup k elektřině a internetu. Dostat je do nejodlehlejších míst teď už nemusí být nákladné, říká britsko-finská podnikatelka Yesika Aguilerová. Spolu s týmem dalších mladých lidí vyvinula například přenosnou multimediální učebnu s vlastní elektrárnou. Obojí se dá doslova sbalit na cesty letadlem nebo pěšky divočinou. Svoje vize představila tento týden na konferenci mladých inovátorů v Praze.

00:00 témata magazínu00:40 terénní biosenzor detekující bakterie v jídle04:55 události Týdne Akademie věd09:10 VR simulátor jízdy v autě12:48 recyklace vícedruhového textilu16:42 přenosná multimediální učebna s elektrárnou

Pevná paliva patří sice stále k nejdostupnějším zdrojům vytápění, ani jim se však nevyhnul nedávný rekordní nárůst cen energií. Navíc jsou zdrojem lokálního znečištění ovzduší a také přispívají ke klimatické krizi. Přitom jejich dopad na kvalitu ovzduší i změnu klimatu je možné omezit, a ještě přitom ušetřit. Jak na to, s tím poradí desatero, které vzniklo na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě.

Mohly by zjistit první známky rzi pod lakem aut anebo pod hladinou ponoru u lodí. Takzvané Mössbauerovy spektrometry dnes dokážou zjistit přesné chemické složení hornin nebo léků s obsahem železa, ale třeba taky odhalit falzifikáty starých obrazů. V industriální výrobě ovšem své uplatnění zatím nemají. Vědci z Univerzity Palackého proto dostali tříletý grant, aby tuto vědeckou laboratorní techniku připravili také pro průmysl.

Jakékoli zemědělství je velký zásah do přírody, výjimkou není ani biozemědělství, které páchá obrovské škody na rozmanitosti druhů. Ukazuje to například výzkum vědců z cambridgeské univerzity publikovaný v roce 2018. Jak najít řešení udržitelné pro lidstvo i pro přírodu? Na to hledali odpověď nizozemští filmaři Karsten de Vreughd a Hidde Boersma. Na pražském festivalu populárněvědeckých filmů se s nimi setkal reportér Martin Srb.

V noci ze soboty na neděli skončil letní čas a všichni jsme si museli přeřídit hodinky o jednu hodinu nazpátek. Původně střídání času šetřilo elektrickou energii, šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Jak ale taková změna působí na lidské tělo? Právě světlo a jeho pravidelné střídání je totiž pro náš biorytmus klíčovým faktorem.

00:00 témata magazínu00:45 autonomní drony s detekcí radiace04:48 rozhovor s Karlem Prchalem z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži09:08 střídání letního a zimního času12:29 částečné zatmění Měsíce16:40 vliv biozemědělství na přírodu