Magazín Leonardo

Připomeneme popularizátora vědy Pavla Toufara. Jak může hledání takzvaných kešek pomoci přírodě? Při operaci srdce se budeme dívat pod ruce kardiochirurga Jana Pirka.

Kdo je první vesmírný turista? Jak funguje aplikace na diagnostiku rakoviny plic? Jaké jsou nové finty hackerů? A jak se testují dopravní nehody?

Jak pracují lovci hurikánů? Jak se budou samořiditelná auta dorozumívat s chodci? Navštívíme laboratoře Ústavu hematologie a oslavíme 10 let urychlovače v CERNu.

Zrakově postižených přibývá a spolu s tím i jejich technologických možností. Jaké aplikace mohou používat a jaké jim stále ještě dělají problémy? Jak informační technologie zkvalitňují život nevidomým, popsal v Magazínu Leonardo Vladimír Jareš, spoluautor software pro nevidomé.

Počet nakažených virem HIV v Jihoafrické republice klesá, přesto se jen vloni nakazilo přes 230 tisíc lidí. Organizace Lékaři bez hranic se nově snaží udržet infikované osoby v léčbě pomocí komunikace přes sociální sítě.

Neuroložka Romana Kulíková vystudovala medicínu v Praze, ale od 90. let minulého století trvale působí ve Spojených státech. Má vlastní praxi v New Jersey a jako specialista dětských neurosvalových onemocnění pracuje v tamní nemocnici.

Jak globální změna klimatu ovlivňuje druhovou skladbu živočichů i rostlin v Evropě? O invazních druzích v globálním kontextu hovořil v Magazínu Leonardo rakouský biolog Franz Essl.

Co všechno se skrývá pod slupkou legend o hrdinství československých legionářů? Po stopách svého pradědečka legionáře Jana Kouby se vydala literární historička a autorka knihy Transsibiřská odysea Ina Píšová.

Letos je to 100 let, co Československé legie v Rusku bojovaly s bolševiky a prošly dlouhou anabází cesty kolem světa, než se dostaly zpět do vlasti.

Vědci ve 21. století objevili nový lidský orgán složený z bilionů bakterií a nazvali jej mikrobiom. Více o něm hovořila v Magazínu Leonardo mikrobioložka Petra Vídeňská z Masarykovy univerzity v Brně.