Už o skřítku Rákosníčkovi jsme se hned v úvodu každé pohádky dozvídali, že je „zvědavý jako opička“. Je typické, že tato dobře míněná charakteristika je vyjádřena s jistou dávkou přezíravosti. Zvědavá je přece opice, kdežto rozumný člověk je... Co vlastně? Možná hloubavý, tedy že desetkrát ze všech stran promyslí třeba věky tradovanou pravdu o tom, že krokodýl pláče, než sežere svou kořist, ale nikdy se nezvedne, aby se na vlastní oči přesvědčil, že tomu tak není.

Martin Bedřich