Chronická lymfocytární leukémie (CLL) patří k nejčastějším hematologickým malignitám a péče o tyto pacienty v Česku dosahuje velmi vysoké úrovně. Přesto zůstává řada otevřených otázek –⁠ například pokud jde o úhradové podmínky pro moderní cílenou terapii nebo volbu mezi fixní a kontinuální modalitou léčby. Nejen o současném stavu či budoucích trendech v léčbě CLL a o výstupech z registru CLLEAR hovoříme s přednostou Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno prof. MUDr. Michaelem Doubkem, Ph.D.

Velmi rychlý společenský a technologický vývoj v posledních letech přináší nové otázky a výzvy rovněž v oblasti medicíny, respektive zdravotní péče. V aktuálním dílu podcastu meditalks+ se proto zaměříme na atraktivní téma etických dilemat, jimž čelí nejen pacienti či jejich blízcí a jejich lékaři, ale již i studenti v rámci pregraduální výuky. Problematikou nás provede doc. PhDr. Mgr. Kateřina Ivanová, Ph.D., z Ústavu veřejného zdravotnictví LF UP v Olomouci a mimo jiné nám představí koncept morální kompetence pro budoucí lékaře.

Výsledky z animálních studií naznačují, že vhodnými intervencemi a ovlivněním mikrobiomu bude možné zlepšit kvalitu života a předcházet rozvoji některých duševních poruch. Jakým způsobem komunikuje střevo s mozkem a do jaké míry se to může odrážet v našem duševním rozpoložení? Jak snížení diverzity mikrobiomu souvisí s psychickými poruchami a čím může výzkum mikrobiomu přispět k léčbě onemocnění CNS? I o tom hovoříme v dalším dílu našeho seriálu věnovaného významu mikrobiomu v medicíně a aktuálním poznatkům v této oblasti s přednostkou Kliniky psychiatrie LF UP a FN Olomouc prof. MUDr. Klárou Látalovou, Ph.D.

Podcast včetně videa si můžete pustit na webu: https://www.prolekare.cz/podcasty/videopodcast-mozna-vic-nez-vlastni-vule-nas-ridi-mikrobiom-134730

Biosimilars podobně jako generika zvyšují dostupnost moderní terapie. Díky úsporám získaným použitím biosimilárních léčiv se daří uvolnit prostředky pro dražší onkologickou léčbu, jakou je imunoterapie a jiné nákladné modality. „Je třeba si uvědomit, že biosimilars jsou velmi podobné, ale ne identické jako originální přípravky. Zatímco účinnost a bezpečnost by měla být zcela srovnatelná, mohou se lišit v imunogenicitě. V praxi na to však nenarážíme,“ vysvětluje MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D., z Masarykova onkologického ústavu v Brně, s nímž na téma zkušeností s biosimilars v onkologii hovoříme v dalším podcastu meditalks+.

Imunitní trombocytopenie (ITP) je autoimunitní onemocnění charakterizované snížením počtu krevních destiček. „Úskalím této choroby je, že je často diagnostikována špatně nebo jen jako část autoimunitního systémového onemocnění. Autoimunita je totiž jen jedna, s různými cíli,“ říká MUDr. Milan Košťál, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Navzdory obtížím plynoucím z podstaty tohoto onemocnění však vidí budoucnost pacientů s ITP optimisticky. Jak se mění perspektivy nemocných s dostupností nových léků? Bude možné dosahovat dlouhodobé setrvalé remise bez toxických účinků kortikosteroidů? A umožní plátci zahajovat inovativní léčbu dříve, než dojde k orgánovému postižení? Nejen o tom s ním hovoříme v aktuálním podcastu.

Celý podcast si můžete poslechnout zde:  https://www.prolekare.cz/podcasty/diagnostikovat-itp-a-spravne-nasmerovat-lecbu-neni-jednoduche-budoucnost-je-vsak-nadejna-134460

S cílem zlepšit prognózu kardiologicky nemocných pacientů vznikla při Kardiologické klinice 3. LF UK a FNKV v Praze edukační poradna pro pacienty se srdečním selháním. Ukazuje se totiž, že komunikace s pacientem a opakovaná edukace o nezbytnosti užívání medikace a dodržování režimových opatření prodlužuje život nemocných a zlepšuje jeho kvalitu. O zkušenostech s provozem poradny se v tomto podcastu podělili zástupci týmu edukační poradny − vrchní sestra kliniky Bc. Blanka Radjenovičová, vedoucí týmu pro srdeční selhání Mgr. Eliška Šeredová a kardiolog doc. MUDr. František Bednář, Ph.D.

Co nevíme o mikrobiomu? Ne, skutečně čtete správně, o mikrobiomu a jeho spojení se slizniční imunitou toho stále více nevíme, než víme. Hranice jeho současného poznání by ovšem málokdo vymezil lépe než nestorka české imunologie prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN v Praze, která se zmíněnému tématu věnuje již téměř šest dekád. Během této doby se mimo jiné zásadně zdokonalily způsoby jak mikrobiom zkoumat − a tuto cestu si společně můžeme projít v následujícím videopodcastu.

Podcast včetně videa si můžete pustit na webu: https://www.prolekare.cz/podcasty/videopodcast-mikrobiom-a-imunita-133048

Souvisí střevní dysbióza a propustnost střeva s rozvojem civilizačních chorob? Je možné změnou stravy upravit stav mikrobiomu a oddálit tak vznik obezity, metabolického syndromu či diabetu mellitu 2. typu? „Mezi námi a prostředím existuje třetí hráč, který rozhoduje, zda se diabetes projeví, a tím je právě mikrobiom. Tohoto hráče jsme schopni ovlivnit a snížit tak riziko vzniku diabetu mellitu i dalších onemocnění,“ uvádí vedoucí oddělení klinického výzkumu Diabetologického centra FNKV v Praze doc. MUDr. Jan Gojda, Ph.D. Jaké další poznatky mohou změnit přístup k léčbě metabolických onemocnění, se dozvíte v dalším dílu našeho seriálu věnovaného významu mikrobiomu v medicíně.

Podcast včetně videa si můžete pustit na webu: https://www.prolekare.cz/podcasty/muzeme-ovlivnenim-mikrobiomu-zmenit-osud-nemocnych-s-diabetem-134443

Pacienti s vzácnou Fabryho chorobou často bloudí zdravotnickým systémem s jinými diagnózami. Těch přitom může být dlouhá řada – od revmatologických přes neurologické až po kardiologické. Na toto onemocnění je proto třeba myslet a včas je začít léčit. „Předpokládáme, že u nás žije 2−3× více pacientů s tímto onemocněním, než jich máme v péči,“ upozorňuje přednosta 2. interní kliniky − kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., v aktuálním podcastu.

O screeningovém programu, který by se zaměřil na identifikaci jedinců se zvýšeným rizikem karcinomu pankreatu, se mluvilo již řadu let. Program se pomalu rozjíždí, jeho cílem je zachytit tyto osoby v časném stadiu nemoci, tedy s resekabilním nádorem, a tím pádem lepší prognózou onemocnění. Přinese screening skutečný průlom v léčbě karcinomu pankreatu? Jak probíhá a bude probíhat prakticky? Ze kterých studií vychází a které další relevantní výzkumy zkoumající tuto diagnózu stojí za pozornost? V rámci podcastu meditalks+ hledáme odpovědi na tyto otázky tentokrát s členem výboru České gastroenterologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Ondřejem Urbanem, Ph.D., ze II. interní kliniky − gastroenterologické a geriatrické LF UP a FN Olomouc.