Celý rok jsem ti psal dopisy. Dlouhé, poctivé, s příběhem.

Teď začíná léto — ty jdeš k vodě, já taky.

Ale úplně mlčet neumím.

Takže sem tam pohled. Pár řádků na okraj. Co se nevešlo jinam, ale bylo by škoda to nechat ležet.

MfG na okraj. V hlavním feedu, bez ohlášení.

Ocenění dárců krve v Oceáneu ve Stralsundu. Mezi velrybami, sektem a diplomy se ale ukáže něco jiného než vděk – zvláštnísamota uprostřed organizované solidarity. A hrneček, který sičlověk vlastně nikdy neobjednal.

Dvě silnice. Jeden les. Jedna značka s netopýrem. A otázka, která se tváří jednoduše: proč právě tady?

Tentokrát se vydáváme na Rujánu, kde se z noční krajiny stává malá dopravní hádanka. Přizveme si tři odborníky – a čtvrtého, který přijde až ve chvíli, kdy už nikdo moc neví, co je realita a co jen dobře zdokumentovaný letový koridor.

Epizoda o tom, jak se civilizace snaží zpomalit chaos… padesátkou.

Co se stane, když si člověk splete dovolenou se skutečným životem?

Jedni se přestěhují na Rujánu za splněným snem. Jiní hledají letní lásku. A další čekají na hotelovém pokoji, až jim autenticita zazvoní u dveří.

O kulisách, rekvizitách a o tom, proč je zima u Baltu nejlepší detektor reality.

Jednoho zimního odpoledne si na nástupišti všimnu podivné poznámky v jízdním řádu. Vlak, který jezdí každý den, má od prvního května přestat existovat. Nebo ne? Začnu se ptát – průvodčích, dopravní společnosti, starosty, politiků. Odpovědi přicházejí. Jenže čím víc se dozvím, tím méně tomu rozumím.

Epizoda o tom, jak jsme bojovali s německými železnicemi. A prohráli. Tentokrát.

Někdy stačí obyčejná návštěva bazénu, aby člověk zjistil, jakrychle se může stát cizincem.

Nová epizoda MfG z Německa o jednom zvláštním setkání, tichých rozpacích a chvíli, kdy selský rozum přestane stačit.

Skříňka č. 14
Nenápadné číslo. Nečekaná situace.

Co se stane, když konečně uvidíš to, co ti celé týdny po nocíchběhalo po bytě?

Ve druhé části příběhu se záhada z nádraží mění v hon. Neviditelný duch dostává hladkou hnědou srst, kartonová krabice se mění v bojiště a z obyčejného večera vzniká malý psychologický thriller pro člověka, krysu, pepř, ocet a jednu velmi tvrdohlavou touhu jít konečně spát.

Kdo tu vlastně loví koho? A kdy přesně se z obyčejné krysy stane Schrödingerova krysa?

Co bys dělal, kdyby ti někdo v noci chodil po bytě… ale nikdy bys ho neviděl?

Na starém nádraží se začnou dít zvláštní věci. Padají květiny, mizí jídlo, objevují se podivné stopy a něco — nebo někdo — si buduje zásoby přímo pod nosem.

Je to jen myš? Potkan? Nebo něco, co se pohybuje mezi tím?

Poslechni si příběh o neviditelném návštěvníkovi, který má rád kaktusy, vitamín B a zřejmě i trochu chaosu.

Pfand, zlatokopové a jedna paní, která má svůj okrsek. Víš, že v Německu musíš nosit vzduch zpátky do obchodu?

Ponořím se do světa pfandu, žlutých pytlů a lidí, kteří ve vlakuneznají osobní bublinu. A mimochodem — milí Češi, jste na tomlíp, než si myslíte.

Co mají společného české a německé svátky?
A proč jich vlastně není víc?

Proč je v Německu „Velký pátek“ spíš smutný než velký?
A jak je možné, že se ve stejný den v Ostravě stojí fronta na levné masové kuličky, zatímco v Německu se nesmí ani tančit?

Co všechno se dá vyčíst z kalendáře jedné země?
A co to vypovídá o její historii, mentalitě a vztahu k tradicím?

Jsem Čech v Německu. Sleduji, pozoruji a někdy listuji kalendářem. Dnes o svátcích, které máme společné – a o jednom, který nás dělí.