Perinatální ztráta je téma, které se dotýká nejen přímo zasažených rodin, ale i zdravotníků a celé společnosti. Veronika Pavlovská v rozhovoru s Kateřinou Hájkovou Klíčovou,  psychoterapeutkou a supervizorkou týmu Perinatální ztráta, mluví o tom, jaké má tato zkušenost dopady a jak se s ní dá pracovat. Probírají také, jak se dají měnit postoje zdravotníků a celé systémy, a jak k tomu všemu využít spekulativní design.

UPOZORNĚNÍ: V rozhovoru se řeší velmi citlivá témata. Mluví se v něm o úmrtí dětí před porodem a v období kolem porodu, o tom na koho všeho může mít taková ztráta dopad a jaké jsou možnosti podpory všech zúčastněných. Popisují se také konkrétní artefakty, které mohou být pro podporu využity. Zvažte proto prosím, nakolik je pro vás dobré v poslechu pokračovat. Pokud ve vás poslech vyvolá nepříjemné pocity, neváhejte si říct o pomoc a podporu. Obrátit se můžete třeba na následující krizové linky:

• Informační linka k perinatální ztrátě pro zdravotnické a pečující profese - Perinatální ztráta

• Pražská linka důvěry | csspraha.cz

• Linka první psychické pomoci

Zkušenosti, které v podcastu probíráme vychází z projektu Síla a křehkost: profesní opory v péči o rodiny zasažené perinatální ztrátou.

Zde pak najdete konkrétní výstupy projektu:

• Pro porodní asistentky - UNIPA - Unie porodních asistentek.
• V rozhovoru zmiňujeme konferenci Perinatální paliativní péče: spolupráce a kontinuita, její záznam je ke zhlédnutí tady: Záznam - Perinatální ztráta. 

Pokud vás téma spekulativního designu zaujalo, můžete si poslechnout i 39. díl Ministerského jednorožce.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Soudní dohled je nástroj na ochranu dětí, kdy Opatrovnický soud dohlíží na jejich výchovu u rodin, kde selhávají rodičovské kompetence nebo nad dětmi v náhradní rodinné péči. Dlouhou dobu měl tento nástroj pouze formální charakter, který toho rodinám příliš nepřinášel. Ty mnohdy ani nevěděly, jaké informace se o nich vedou. To se snaží měnit díky projektu Soudní dohled jako efektivní nástroj ochrany dětí od Justiční akademie.

Hostem Petra Havlíčka byla Tereze Pemová, dlouholetá sociální pracovnice a lektorka, která se věnuje podpoře multidisciplinárních týmů a soudních sociálních pracovníků v rámci soudního dohledu. Hovořila o tom, jak je důležité využít tento instrument mnohem aktivněji, tak aby se soudci stali koordinátory služeb a motivátory, kteří se zaměřují na příčiny problémů. Nastavují, jak problémy odstranit a za jakých podmínek lze soudní dohled zrušit a poskytují rodinám i pozitivní zpětnou vazbu.

Projekt je pilotně testován na čtyřech soudech , kde testují různá témata od záškoláctví po podporu matek rodících pod vlivem návykových látek a snaží se ukázat, že paragrafy nejsou vše a děti potřebují víc než jen formální rozhodnutí.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

V České republice je 10 tisíc neslyšících znakujících lidí. Jedná se o lidi, kteří se narodili se ztrátou sluchu. Jejich mateřským jazykem je Český znakový jazyk a Český jazyk se učí jako cizí jazyk. Často se kvůli špatné podpoře a špatné jazykové vybavenosti slyšících sociálních pracovníků dostávají do nelehkých situací souvisejících se špatným rozhodnutím, které vzniklo z důsledku neporozumění.

Tuto situaci se snaží vyřešit České centrum znakového jazyka Pevnost vytvořením pozice neslyšícího multikulturního pracovníka. Ředitel Petr Vysuček a koordinátorka projektu Lucie Štádlerová jsou hosty tohoto dílu.Společně jsme hovořili o tom, co prožívají neslyšící v běžném životě, jak jim může ulehčit život každý z nás, ale narazili jsme i na systémové bariéry, které se Pevnost snaží ve spolupráci s dalšími partnery postupně odstraňovat. Právě pozice neslyšícího multikulturního pracovníka by měla být mostem mezi neslyšícím a sociálním pracovníkem.

Tuto epizodu tlumočí do českého znakového jazyka Lucie Tužová a Helena Andrejsková a můžete ji zhlénout jako videopodcast.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Mezinárodní mobilita znevýhodněné mládeže je vedle inovací další oblastí, kterou se naše oddělení zabývá. V polovině srpna byla vyhlášena nová výzva na mezinárodní mobilitu mládeže v tomto programovém období.

Veronika Pavlovská si proto do studia pozvala členku inovačního týmu Tomke Trávníčkovou a v této epizodě nechávají posluchače nahlédnout pod pokličku vzniku výzev a důvodů jejich nastavení.

Probraly první výzvu na mezinárodní mobilitu mládeže, trendy a zkušenosti ze zahraničí, limity zjednodušeného financování pomocí jednotek a hlavě novou výzvou ALMA 2 a její nastavení. Rozhovorem tak doplňují předchozí díl.

Podrobnější informace se dozvíte na webu výzvy: Výzva 097 OPZ+ - www.esfcr.cz.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

ALMA je program Evropské unie jehož cílem je podpora mezinárodní mobility znevýhodněné mládeže. Pod čtyřmi písmeny se skrývají slova, která jsou podstatou programu: Aim, Learn, Master, Achieve.

Veronika Pavlovská a Petr Havlíček vám v tomto díle představí výzvu, která není přímo sociálně-inovační, ale nese některé principy inovačních výzev. Dozvíte se mimo jiné:

• pro koho je výzva určená
• jak probíhá příprava a samotná zahraniční stáž
• jaké aktivity podporují účastníky po návratu domů
• jak může komplexní podpora pomoci mladým lidem získat pracovní zkušenosti

Pokud uvažujete o podání projektu, tento díl vám poskytne jasný přehled o tom, co výzva nabízí a jak ji připravit.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Studie Národního ústavu duševního zdraví z roku 2023 popisuje, že 30 % žáků devátých tříd projevuje znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. K pomoci s úzkostmi má pomoc i program Bez obav - jak vyzrát nad strachy dětí. Stojí za ním hosté tohoto dílu psycholožky Marie Polášková a Marta Fišerová, které tento ověřený program převzaly z Anglie a adaptovaly do českého prostředí.

Společně s Petrem Havlíčkem probrali, jak rozpoznat úzkostné chování dětí, co mohou rodiče od programu Bez obav očekávat, jak program může pomoct se strachy a úzkostmi i samotným rodičům. Ale i to, jak probíhala kulturní adaptace programu do českého prostředí nebo jak funguje v jiných zemích.

Možnost se do programu přihlásit a více se o něm dozvědět, naleznete zde: https://dzda.cz/rodice/.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Broumovsko je region s nádhernou krajinou, ale i místem, kde se stále projevují důsledky poválečné výměny obyvatel. O tom, co to znamená pro dnešní komunitní život, mluví v rozhovoru s Veronikou Pavlovskou Pavla Jénková z Nadačního fondu Broumov, sociální umělkyně Šárka Zahálková a evaluátor Petr Osoba.

Projekt Rozvoj aktivního občanství ve venkovských oblastech skrze inovativní přístupy lokálních zaměstnavatelů se snaží oživit komunitní život tam, kde lidé často nemají čas ani energii na cokoli dalšího kromě svých starostí. Oživení nepřichází shora, ale právě odspodu – skrze firmy a zaměstnavatele, kteří dávají svým zaměstnancům prostor zapojit se do komunitních aktivit i během pracovní doby.

Jak do toho zapadá kultura? A co vlastně znamená, když se do projektu zapojí sociální umělkyně? Šárka Zahálková popisuje, že její „materiál“ nejsou obrazy nebo sochy, ale vztahy mezi lidmi. Spolu se zaměstnanci hledá jejich „superschopnosti“ a způsoby, jak jimi přispět komunitě.

Další informace o projektu a jeho aktivitách najdete zde: https://www.broumov2028.cz/projekty/socialni-inovace

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Pomalší je na jihu Čech a žije se tam krásně, říká v úvodu rozhovoru Iva Černá, komunitní pracovnice v tamní Místní akční skupině. K tomu, aby se tam žilo krásně přispívá právě i ona.

S Petrem Havlíčkem probrali, jakými způsoby podporuje nejen Iva Černá, ale MAS Pomalší tento region. Proč jsou důležití komunitní lídři, s čím se potýkají a především proč je důležité komunitní lídry podporovat.

Celý rozhovor je rámován tématem budování sociálního kapitálu. Ač toto slovo v epizodě zazní minimálně, jeho obsah je naplňován mnoha příklady, jak k tomu v Pomalší přistupují. Často jde o malé iniciativy jako společné pečení chleba, háčkování nebo hraní deskovek. To však vede k tomu, že se lidé potkávají a učí se vzájemně se otevírat a svěřovat se.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Jana Pšejová, terapeutka a lektorka digitalizace, ukazuje, jak mohou sociální služby díky technologiím znovu získat to nejcennější – čas pro klienty. Do sektoru sociálních služeb se dostávají robustní informační systémy, diskutuje se o asistivních technologiích a propojování dat na státní úrovni, organizace samotné jsou však často na počátku cesty digitalizací. V rozhovoru s Petrem Havlíčkem sdílí své zkušenosti z průvodcování v organizacích, kde se zaměřuje na překlenutí propasti mezi technologiemi a humanitním zaměřením sociálních služeb.

Dále spolu hovořili o tom, jak s digitalizací v organizaci začít a co je pro ni zcela klíčové, které nástroje umělé generativní inteligence Jana využívá a jak se dají využít v sociálních službách při práci s klienty.

AI nástroje zmíněné v podcastu:

- chatgpt.com (text, obrázky)

- elevenlabs.io (zvuk, hlas)

- gemini.google.com (text, obrázky)

- perplexity.ai (rešerše)- notebooklm.google (souhrny nahraných zdrojů)

- Plaud.ai (AI záznamník)

- Domov pro seniory, který používá AI avatary: www.dsburesov.cz/

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Co se stane, když se rodiny, které nikdy nepotřebovali pomoc, začnou cítit ztraceně? Když atmosféra kolem houstne, ale nikdo o tom nemluví? Hostkou této epizody je Eva Arnošt, zakladatelka spolku Skrojek, který v Moravskoslezském kraji realizuje projekt (Ne)jistota. Zaměřuje se na situaci rodin s dětmi v obcích do 2 000 obyvatel. V rozhovoru s Veronikou Pavlovskou mluví o tom, jak se mění podoba rodiny, proč je těžké si říct o pomoc, a co se dá dělat, když už nemůžeme spoléhat na to, že „to přece zvládneme“.

Eva s Veronikou probírají, proč se Skrojek rozhodl jít odspodu a budovat komunitu místo spoléhání na služby, jak se proměnil jejich pohled na rodinu jako celek, a proč je někdy největší změnou to, že se vůbec začne mluvit o tom, co nás tíží.

Na první výstupy projektu se můžete podívat tady: Co vše už jsme zjistili? | SKROJEK

Růst pocitu nejistoty je jedno z témat, na které se umožňuje zaměřit výzva ⁠Sociální inovace pro budoucnost⁠. 

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.