Regulatorní sandbox představuje bezpečné a časově omezené prostředí, ve kterém lze testovat nové služby či produkty, které by za normálních okolností narážely na platnou legislativu. Hostem Petra Havlíčka je Jan Havránek, ředitel organizace AQE Advisors, která se zaměřuje na jejich prosazení a využití jako nástroje pro inovace. A to i za pomoci projektu, který se snaží o pilotní ověření na Ašsku.

V praxi to vypadá tak, že se pro účely testu některé legislativní požadavky dočasně „vypnou“, aby se ověřilo, zda inovace přináší pozitivní efekty, a to bez nutnosti okamžitě a plošně měnit zákon. Na Ašsku budou tyto podmínky simulovat společně se všemi klíčovými aktéry.

Co je potřeba pro rozjetí regulatorních sandboxů udělat? Jaké jsou zahraniční příklady opatření, která se testovala v regulatorním sandboxu? A jak pohlídat etická hlediska se dozvíte v rozhovoru.Zarezervujte si včas své místo na Social Innovation Foru 2026!

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Dopravní nehoda je nejčastějším typem traumatické události. Aby je lidé byli schopni lépe překonat a necítili se ztraceni, je tu projekt Ponehodová péče. Jeho zástupce, psycholog a krizový intervent David Červinka z Centra dopravního výzkumu, je hostem Petra Havlíčka v Ministerském jednorožci.

David Červinka upozorňuje na dvě hlavní slabiny současného systému ponehodové péče, a to informační vakuum, do kterého zasažení padají, a občasné necitlivé jednání ze strany profesionálů, což často pramení z profesní slepoty a rutiny záchranných složek.

S pomocí přístupu Human-centered design (HCD) vytvořili tři prototypy, které samy o sobě nesou prvky HCD: Dialog, Komunita a Průvodce, o kterých se více dozvíte, když si poslechnete celou epizodu.

Cílem Davida a potažmo celého projektu je, aby se empatický přístup stal pevnou součástí profesní výbavy záchranných složek, a nikoliv jen dílem náhody.

Více informací naleznete na webu https://www.ponehodovapece.cz/

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Podle statistik zažívá šikanu většina dětí už na základní škole, a přesto se často o problému dozvídáme až ve chvíli, kdy je pozdě. Hostem tohoto dílu je Dušan Brabec, zakladatel projektu Younglink, který se právě tohle rozhodl změnit.

Younglink přináší do českých škol digitální sociometrii, nástroj umožňující mapovat klima ve třídě přímo očima žáků. Děti se zapojují do hravého interaktivního scénáře, na jehož digitálním „plátně“ vyjadřují sympatie, napětí i to, jak samy sebe vnímají v kolektivu. Aplikace pak z jejich perspektiv skládá ucelený obraz toho, co se ve třídě skutečně děje – kdo je lídr, kdo stojí stranou, kde vznikají skrytá ohniska konfliktů a jaké skupinky drží při sobě.

V rozhovoru se dozvíte:

• proč děti odpovídají otevřeněji, když data nehodnotí člověk, ale algoritmus,

• jak může pravidelné měření dvakrát až třikrát ročně pomoci předcházet incidentům, místo aby řešilo jejich následky,

• proč mají školní psychologové, učitelé, rodiče i děti různé úrovně přístupu k datům,

• a jak náročné je prosazovat inovaci v prostředí, kde učitelé často fungují na hranici kapacit.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

V aktuálním díle jsme se po čase opět vydali do jižních Čech a oblasti Pomalší, abychom s designérem Romanem Hřebeckým prozkoumali budoucnost péče a komunitního života nejen v tomto regionu. Protože to, co platí pro Pomalší, může platit i pro další okrajové regiony.

Společně s Petrem Havlíčkem si povídají o scénářování budoucnosti roku 2050. Roman popisuje, jak skrze vytváření artefaktů a vyvolávání emocí (často i těch negativních) pomáhá místním lidem pojmenovat jejich skutečné potřeby. Dozvíte se, proč je někdy snazší mluvit o tom, jak by město vypadalo, kdyby šlo „úplně do kytek“, než definovat ideální stav, a jak tyto vize následně přetavit do reálných kroků.

Dále rozebírají, jak posilovat místní vazby v regionu, zda se jim dařilo zapojovat otce do péče nebo co si odnášejí z návštěvy malé dánské vesnice Torup s 350 obyvateli, která se pyšní oceněním "Vesnice roku 2019".

Projekt Pečovat Pomalší naleznete i v naší databázi projektů. O návštěvě dánské vesnice Torup, ale i o mnoha dalších tématech spojených s Pomalším se můžete dozvědět z Romanova newsletteru.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Region jako učící se zdravý ekosystém. To je vize projektu Průvodci v síti organizace Akáda, kterou v rozhovoru s Veronikou Pavlovskou představily Saša Nosková a Pavla Burgos. Probírají proč je důležité posilovat vztahy a důvěru mezi lidmi napříč veřejnou správou, neziskovým sektorem i byznysem, a jak může spolupráce nahradit izolované snažení jednotlivců, které často vede k vyčerpání.

Klíčovou roli v projektu hrají průvodci – lidé z různých profesí, kteří procházejí intenzivním rozvojovým programem zaměřeným nejen na facilitaci, mentoring či koučování, ale také na vnitřní vyztužování, resilienci a schopnost nechat věci plynout a dozrát.

Dozvíte se také, jak se podobné typy aktivit dají vyhodnocovat a měřit a jak se podařilo udělat evaluaci integrální součástí projektu a vzájemného učení se.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Zachraňují tuny nábytku a pomáhají tisícům lidí v nouzi. Řeč je o nábytkových bankách. Ty zatím nemají na růžích ustláno, ale jejich pozice se zlepšuje. A to i díky hostům tohoto dílu Daně Kalistové, předsedkyni České federace nábytkových bank a reuse center a Jitce Večerníkové, ředitelce Nábytkové banky Libereckého kraje, která je v tomto ohledu brána za vzor.

V současnosti existuje několik nábytkových bank působících celokrajsky. Cílem je, aby do roku 2027 existovala taková organizace v každém kraji. Vytvoření celorepublikové sítě je klíčové pro koordinaci a efektivitu, protože jako propojený systém by banky mohly přijímat i velké dary od firem (tisíce kusů nábytku), které jednotlivé banky s omezenou kapacitou skladu a dopravy musí nyní odmítat.

Dále Dana s Jitkou hovořily o tom, jakou cestu nábytkové banky ušly. S čím se musí potýkat, jak pomáhají, kromě toho, že zprostředkovávají nábytek potřebným a jak se i my můžeme zapojit do pomoci.

Více o projektu se můžete dozvědět na: https://nabytkovebanky.cz/.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Plýtvání jídlem, jeho environmentální dopady a možnosti, jak propojit existující zdroje s lidmi v nouzi. To jsou hlavní témata dílu, jehož hostkami jsou Michaela Číhalíková a Denisa Rybářová z organizace Zachraň jídlo. V rozhovoru představují projekt Stůl pro všechny, který propojuje jídelny s charitativními organizacemi a umožňuje darování přebytků hotových pokrmů. Od roku 2022 se díky němu podařilo zachránit téměř 100 000 porcí.

V rozhovoru zaznívá, jaké legislativní, hygienické a administrativní překážky bylo nutné překonat, aby se darování hotových jídel stalo bezpečnou a právně ukotvenou praxí. Hostky popisují vznik metodik, právních stanovisek i změnu vyhlášky umožňující zchlazování pokrmů. Vysvětlují také, jak funguje aplikace propojující jídelny a charity a proč jsou důležitá data o přebytcích i používání vratných obalů.

Darované jídlo má pro klienty azylových domů, stacionářů či seniory zásadní význam – nejde jen o výživu, ale i o pocit důstojnosti a zájmu. Projekt zároveň přispívá k odbourávání stigmat a připomíná, že změna nezačíná u institucí, ale u každodenních rozhodnutí jednotlivců.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Moderní antiretrovirová léčba umožňuje lidem žijícím s HIV vést plnohodnotný život – 99 % léčených má dnes nulovou virovou nálož, a virus se tak nepřenáší dál. Přesto se tito lidé v českém zdravotnictví a sociálních službách stále setkávají s odmítáním péče a předsudky, které vycházejí z neaktuálních informací z 90. let.

Veronika Pavlovská do podcastu pozvala Jiřího Pavláta z České společnosti AIDS pomoc a Lukáše Jana Němce, designéra z organizace Pábení. Jiří s Lukášem společně pracují na projektu Rovný přístup osob žijících s HIV k zdravotním a sociálním službám ve výzvě Sociální inovace pro budoucnost. Jeho cílem je změnit zastaralou legislativu, vzdělávat zdravotníky a sociální pracovníky a zajistit, aby lidé s HIV mohli čerpat péči bez omezení.

Společně v rozhovoru probírají, jak projekt hledá pákové body v systému,  proč je klíčové decentralizovat péči a promítnout poznatky do Národního plánu boje proti HIV a jak může designový přístup pomoci hledat funkční řešení.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Zapojování mužů do péče, prevence násilí a normy maskulinity. To jsou hlavní témata dílu jehož hostem byla psycholožka a terapeutka Barbora Jakobsen, která se specializuje na násilí v blízkých vztazích. V současné době působí v norském Tromsø, kde vede centrum Alternativa násilí.

Je také autorkou knihy Násilí je možné zastavit - Psychologie násilí a terapie pro osoby, které se dopouštějí násilí v blízkých vztazích.

Společně s Petrem Havlíčkem hovořila o potřebě používat termín nezdravé maskulinní normy namísto toxická maskulinita, aby se otevřel prostor pro reflexi a uzdravení těchto společenských vzorců.

Klíčovým prvkem pro narušení těchto norem je aktivní zapojení otců do sdílené péče, která mužům poskytuje hlubokou zkušenost a zlepšuje jejich vztahy i psychický stav.  Díky tomu mají děti zkušenost s péčí otce už od malička a vnímají, že je přirozené, když muž také pečuje, čímž si osvojuje pozitivní vzorce.

Tematicky zaměřenou výzvu na podporu sdílené péče o děti a další závislé osoby vyhlásili kolegové a najdete ji zde: Výzva 082 OPZ+ - www.esfcr.cz
Ministerského jednorožce.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Perinatální ztráta je téma, které se dotýká nejen přímo zasažených rodin, ale i zdravotníků a celé společnosti. Veronika Pavlovská v rozhovoru s Kateřinou Hájkovou Klíčovou,  psychoterapeutkou a supervizorkou týmu Perinatální ztráta, mluví o tom, jaké má tato zkušenost dopady a jak se s ní dá pracovat. Probírají také, jak se dají měnit postoje zdravotníků a celé systémy, a jak k tomu všemu využít spekulativní design.

UPOZORNĚNÍ: V rozhovoru se řeší velmi citlivá témata. Mluví se v něm o úmrtí dětí před porodem a v období kolem porodu, o tom na koho všeho může mít taková ztráta dopad a jaké jsou možnosti podpory všech zúčastněných. Popisují se také konkrétní artefakty, které mohou být pro podporu využity. Zvažte proto prosím, nakolik je pro vás dobré v poslechu pokračovat. Pokud ve vás poslech vyvolá nepříjemné pocity, neváhejte si říct o pomoc a podporu. Obrátit se můžete třeba na následující krizové linky:

• Informační linka k perinatální ztrátě pro zdravotnické a pečující profese - Perinatální ztráta

• Pražská linka důvěry | csspraha.cz

• Linka první psychické pomoci

Zkušenosti, které v podcastu probíráme vychází z projektu Síla a křehkost: profesní opory v péči o rodiny zasažené perinatální ztrátou.

Zde pak najdete konkrétní výstupy projektu:

• Pro porodní asistentky - UNIPA - Unie porodních asistentek.
• V rozhovoru zmiňujeme konferenci Perinatální paliativní péče: spolupráce a kontinuita, její záznam je ke zhlédnutí tady: Záznam - Perinatální ztráta. 

Pokud vás téma spekulativního designu zaujalo, můžete si poslechnout i 39. díl Ministerského jednorožce.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.