Ve druhé části jubilejního 100. dílu podcastu Ministerský jednorožec, jenž se nahrával živě s publikem, přivítali moderátoři Veronika Pavlovská a Petr Havlíček kolegyni Ivu Kovandovou, která píše newsletter Politiky, které fungují.

Společně se podívali do ideální budoucnosti, trochu se zasnili a zaspekulovali, jak by vypadal svět sociálních inovací, kdyby nebyl svázaný obvyklými byrokratickými překážkami, pravidly ministerstev a evropských fondů.

Zaměřili se na témata posunu od industriálních sociálních služeb k budování komunit a vztahů, systémového přístupu a nutnosti propojování aktérů, zaměřování se na tzv. bílá místa systému, a skupin, o kterých se nemluví a nemají moc, ale také na využívání kreativity a hravosti při řešení komplexních společenských výzev.

V epizodě jsou zmíněny:

• Hillary Cottam a její kniha Radical Help
• Nordic Baltic Design in Government
• Navlékání korálků jako způsob vedení výzkumného rozhovoru s dětmi
• Projekt využívající experiential design Room2050

Děkujeme všem posluchačům za vaši přízeň, všem hostům, že díky vám může náš podcast vznikat, všem účastníkům živého nahrávání, že jste u toho byli s námi, a všem technikům, že nám pomáháte udržovat kvalitu zvuku na vysoké úrovni.

Tento díl (stejně jako celý podcast) vznikl za finanční podpory Evropské unie.

V první části jubilejního 100. dílu podcastu Ministerský jednorožec, jenž se nahrával živě s publikem, přivítali moderátoři Veronika Pavlovská a Petr Havlíček kolegyně a vedoucí sociálních inovací Markétu Pěchoučkovou a Moniku Švandovou. Obě ve státní správě působí kolem 20 let a posledních 10 let věnují právě sociálním inovacím.

Společně jsme se ohlédli za tím, jak se právě sociální inovace v posledních letech vyvíjely, odkud kam jsme došli, čím jsme si prošli a jak nás to celé ovlivnilo v přemýšlení o sociálních inovacích v současnosti.

Děkujeme všem posluchačům za vaši přízeň, všem hostům, že díky vám může náš podcast vznikat, všem účastníkům živého nahrávání, že jste u toho byli s námi a všem technikům, že nám pomáháte udržovat kvalitu zvuku na vysoké úrovni.

Tento díl (stejně jako celý podcast) vznikl za finanční podpory Evropské unie.

V tomto díle podcastu Ministerský jednorožec si Veronika Pavlovská povídá s Ditou Vojířovou z organizace TUDYTAM o tématu, které se dotýká samotných základů lidské důstojnosti – o právu lidí se zdravotním znevýhodněním rozhodovat o vlastním životě.

Rozhovor se zaměřuje na hledání rovnováhy mezi ochranou a samostatností a na to, proč je v Česku stále tak často využíváno omezení svéprávnosti, přestože legislativa už od roku 2014 nabízí i jiné, důstojnější cesty.

Dita Vojířová v rozhovoru představuje projekt Podpůrce není odpůrce, který se snaží v českém prostředí rozvíjet a ukazovat, že podpora nemusí znamenat kontrolu. Naopak – může být cestou k větší autonomii, odpovědnosti i sebedůvěře. Projekt není podpořen v rámci inovačních výzev, ale představujeme ho pro jeho soulad s inovačními principy.

V epizodě se dozvíte:

• proč je podpůrcovství důstojnější alternativou k omezení svéprávnosti

• jaký je rozdíl mezi opatrovníkem a podpůrcem,

• proč je právo na chybu důležitou součástí učení i samostatnosti,

• jak může nadměrná ochrana člověka ve skutečnosti držet na místě,

• a proč je potřeba měnit nejen sociální systém, ale i přístup soudů, bank nebo dalších institucí.

Lidé krátce po vynesení odsuzujícího rozsudku často padají před nástupem do vězení do informačního vakua. Ukazuje se, že ačkoliv v Česku ročně nastoupí k výkonu trestu přes 9 000 osob, mnohé z nich vůbec nevědí, jak se na něj připravit, co si vzít s sebou nebo jak zabezpečit rodinu a vyřešit své závazky. Třetinu z nich přitom tvoří lidé, kteří před spácháním trestného činu (například z nedbalosti) vedli zcela běžný život.

„Mám rozsudek a co dál?⁠ “ je inovační projekt organizace Sovia, který se tento problém snaží řešit. Hostem Petra Havlíčka byla manažerka této organizace Lenka Kuti, která popsala, že projekt chce nastartovat prepenitenciární péči stojící na třech pilířích. Tím prvním jsou funkční základy a udržitelnost. To znamená, že se projekt nesnaží vytvářet novou službu, ale staví na těch stávajících. Druhý pilíř, odbornost a informace, vychází z potřeb odborníků zvyšovat své kompetence. Třetím pilířem je šance pro všechny – odsouzeným lidem budou k dispozici nejen informační materiály, ale právě i kompetentní odborníci.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Skleněné děti jsou sourozenci dětí, které vyžadují speciální péči a pozornost rodičů. Představit si můžete nejen děti se zdravotním znevýhodněním, ale také děti vážně či dlouhodobě nemocné a potýkající se s vážnými psychickými potížemi nebo závislostmi. Podle dostupných dat tvoří sourozenci dětí s postižením zhruba osm procent populace. Skleněných dětí ale bude ještě mnohem více. 

Veronika Pavlovská si do podcastu pozvala Lenku Bittmanovou, speciální pedagožku a terapeutku z organizace NAUTIS. Společně probírají, jak tyto děti vyrůstají s předčasným pocitem zodpovědnosti, potlačují vlastní potřeby a snaží se být „bezproblémové“.

Rozhovor ukazuje, že nejde o selhání rodičů, ale o nedostatek podpory pro celé rodiny. Projekt Sourozenectví: Horizonty porozumění proto vytváří bezpečný prostor pro sdílení i systémovou změnu – od většího povědomí až po zapojení odborníků. Klíčové je začít s podporou včas a vnímat potřeby všech dětí v rodině, aby mohla fungovat zdravěji a s větší odolností.

• V rozhovoru je zmíněn film Ta druhá.

• Existující a vznikající služby pro skleněné děti můžete najít na Místa podpory | AutismPort.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Social Innovation Forum mělo letos podtitul Připraveni na budoucnost. Součástí programu byla panelová diskuse na téma resilience a odolná společnost, jejíž záznam vám dnes přinášíme.

Hosty Veroniky Pavlovské byli:

• Barbora Pšenicová, terapeutka a ředitelka Nevypusť duši 

• Ivana Štefková, psycholožka, konzultantka a vypravěčka

• Maru Kortanová, multidisciplinární designérka a produktová manažerka. 

• Jan Paťawa, expert na krizovou komunikaci a autor projektu 72 hodin

Společně probírali, proč je resilience důležitá, co si pod ní můžeme představit a jak nám může pomoci s přípravou na budoucnost. Sdíleli i praktické tipy a triky - co můžeme každý z nás dělat. Ale hlavně se soustředili, že odolní nikdy nemůžeme být sami. Bez vztahů, důvěry a blízkosti se nikam nedostaneme. A potřebujeme také dovednost proměňovat se, přizpůsobovat se a přitom zůstat věrní sami sobě.

Podcast ani Social Innovation Forum by nevzniklo bez podpory Evropské unie.

Kreativní byrokracie může znít jako oxymorón, ale ve skutečnosti jde o schopnost úředníků hledat cesty, jak dosáhnout smysluplných výsledků ve veřejném zájmu a ne pouze přicházet s výmluvami, proč věci nejde posunout či měnit. O tom, jak tuto schopnost u úředníků podporovat a zároveň úředníky s touto schopností identifikovat a propojit, hovořil Matěj Chytil, úředník a zakladatel platformy Byro.

Matěj sám dříve působil na pražském magistrátu nebo Ministerstvu zdravotnictví a v rozhovoru s Petrem Havlíčkem popisuje úřednickou práci jako náročnou disciplínu, kde je cesta od politického rozhodnutí k reálnému dopadu na životy lidí často velmi trnitá a plná překážek.

Proto se rozhodl založit platformu Byro a po vzoru starší berlínské sestry organizovat Festival kreativní byrokracie. Letošní ročník se uskuteční 23. 6. 2026 v Kampusu Hybernská. Hlavním hostem bude profesor Marc Dunkelman, autor knihy Proč nic nefunguje, který otevře téma regulatorní zátěže. Těšit se můžete i na dva workshopy z naší dílny.

V rozhovoru se dále dozvíte o dalších aktivitách Byra jako mentoringové programy, ocenění Úřednický čin roku nebo neformálních setkání u piva Beero.

V epizodě bylo zmíněno ocenění programu Manažerská komunita v Úřednickém činu roku. Více si můžete poslechnout v epizodách se státní tajemnicí MPSV Ingrid Štegmannovou a Richardem Kokešem z organizace Govlab, kteří za programem stojí.

Další zdroje:

• Apolitical
• Institute for Government
• Partnership for Public Service

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Regulatorní sandbox představuje bezpečné a časově omezené prostředí, ve kterém lze testovat nové služby či produkty, které by za normálních okolností narážely na platnou legislativu. Hostem Petra Havlíčka je Jan Havránek, ředitel organizace AQE Advisors, která se zaměřuje na jejich prosazení a využití jako nástroje pro inovace. A to i za pomoci projektu, který se snaží o pilotní ověření na Ašsku.

V praxi to vypadá tak, že se pro účely testu některé legislativní požadavky dočasně „vypnou“, aby se ověřilo, zda inovace přináší pozitivní efekty, a to bez nutnosti okamžitě a plošně měnit zákon. Na Ašsku budou tyto podmínky simulovat společně se všemi klíčovými aktéry.

Co je potřeba pro rozjetí regulatorních sandboxů udělat? Jaké jsou zahraniční příklady opatření, která se testovala v regulatorním sandboxu? A jak pohlídat etická hlediska se dozvíte v rozhovoru.Zarezervujte si včas své místo na Social Innovation Foru 2026!

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Dopravní nehoda je nejčastějším typem traumatické události. Aby je lidé byli schopni lépe překonat a necítili se ztraceni, je tu projekt Ponehodová péče. Jeho zástupce, psycholog a krizový intervent David Červinka z Centra dopravního výzkumu, je hostem Petra Havlíčka v Ministerském jednorožci.

David Červinka upozorňuje na dvě hlavní slabiny současného systému ponehodové péče, a to informační vakuum, do kterého zasažení padají, a občasné necitlivé jednání ze strany profesionálů, což často pramení z profesní slepoty a rutiny záchranných složek.

S pomocí přístupu Human-centered design (HCD) vytvořili tři prototypy, které samy o sobě nesou prvky HCD: Dialog, Komunita a Průvodce, o kterých se více dozvíte, když si poslechnete celou epizodu.

Cílem Davida a potažmo celého projektu je, aby se empatický přístup stal pevnou součástí profesní výbavy záchranných složek, a nikoliv jen dílem náhody.

Více informací naleznete na webu https://www.ponehodovapece.cz/

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Podle statistik zažívá šikanu většina dětí už na základní škole, a přesto se často o problému dozvídáme až ve chvíli, kdy je pozdě. Hostem tohoto dílu je Dušan Brabec, zakladatel projektu Younglink, který se právě tohle rozhodl změnit.

Younglink přináší do českých škol digitální sociometrii, nástroj umožňující mapovat klima ve třídě přímo očima žáků. Děti se zapojují do hravého interaktivního scénáře, na jehož digitálním „plátně“ vyjadřují sympatie, napětí i to, jak samy sebe vnímají v kolektivu. Aplikace pak z jejich perspektiv skládá ucelený obraz toho, co se ve třídě skutečně děje – kdo je lídr, kdo stojí stranou, kde vznikají skrytá ohniska konfliktů a jaké skupinky drží při sobě.

V rozhovoru se dozvíte:

• proč děti odpovídají otevřeněji, když data nehodnotí člověk, ale algoritmus,

• jak může pravidelné měření dvakrát až třikrát ročně pomoci předcházet incidentům, místo aby řešilo jejich následky,

• proč mají školní psychologové, učitelé, rodiče i děti různé úrovně přístupu k datům,

• a jak náročné je prosazovat inovaci v prostředí, kde učitelé často fungují na hranici kapacit.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.