Kdo jsou vaši přátelé? Pár kamarádů ze střední nebo z vysoké? Jsou to lidé z práce, nebo parta, se kterou jezdíte každý rok na vodu? Ať je to kdokoli, přátelé jsou jedním ze základních pilířů duševního zdraví a životní pohody. Na základě čeho se vlastně s druhými „skamarádíme“? A jak poznat, kdy je čas tento vztah ukončit?

Porod patří k nejsilnějším zážitkům, pro některé ženy se stane ale něčím nepřekonatelným. Obavy z bolesti nebo strach o rodící se dítě je zcela běžný a normální, někdy ale přeroste v takzvanou tokofobii. Lze s ní bojovat?

Rozešel se s vámi kluk nebo holka, a vy trávíte veškerý čas poslechem srdcervoucích písniček, protože vám to přináší určité potěšení? Prožíváte rozchodové balady nebo songy o nešťastné lásce i ve chvílích, kdy vám nic nechybí? Na první pohled to nedává smysl, ale máme tady výzkumy. Proč nás tedy podle vědců melancholické melodie přitahují jako magnet?

„Partnerská komunikace není jen o tom nalézt co nejrychleji shodu. Jde také o to, že si nějaké věci popíšeme a dokážeme se vzájemně vyslechnout,“ říká terapeutka Eliška Remešová. Jak spolu ve vztahu mluvit, abychom si rozuměli?

Sex najdeme na každém rohu. Ve filmech, reklamách a hlavně na internetu. Skoro to vypadá, jako by všechna tabu byla smazána. Obecně o něm nemáme zábrany mluvit, jakmile ale má jít o intimní partnerský dialog, už to taková sláva není.

Zrada, neskutečná bolest, ztráta jistot, vlastní identity a hlavně důvěry v protějšek. Takové bývají pocity člověka, který ve vztahu zažil nevěru. Není v tom ale sám. Na druhé straně stojí „nevěrník“, který si také prochází celou škálou emocí, mnohdy i podobných. Pokud ale máme chuť, vůli a odhodlání na vztahu pracovat, rozhodně nemusí znamenat jeho konec.

Okřídlené úsloví, že o peníze jde až v první řadě, platí u každého z nás, a logicky se to promítá i ve vztahu. Zejména v jeho prvních fázích je nám nepříjemné o nich mluvit, ale když to šikovně uděláme, můžeme si později ušetřit hodně nedorozumění a trápení.

Je prakticky nemožné, aby se v dlouhodobém vztahu nevyskytla nuda. Kdy začne převládat rutina a pocit předvídatelnosti nad prvotním vzrušením, se říct nedá. Co dělat, když to přijde? 

Čím jsme vyzrálejší, tím lépe zvládáme rozchody. Co když ale rozpad vztahu není jenom o nás dvou?

Má smysl impulzivní nápad či intuici preferovat při rozhodování, nebo nás dostanou do kolotoče sebeklamu, kdy si budeme ospravedlňovat špatná rozhodnutí? A jak si ve víru emocí udržet sebekontrolu?