Izák Behunin, už jako hlava početného klanu, střídavě bojoval a navazoval kontakty s indiány, až zakotvili v osadě Springdale ve stínu hory nazývané dnes West Temple – Západní chrám. I když už Izákovi bylo padesát, tedy byl v té době v podstatě kmet, neubývalo mu zjevně životní energie a elánu. Při výpravách do okolí našel až neuvěřitelně malebné údolí, velmi těžce přístupné zvenčí. Spolu se syny tam v létě 1863 vybudoval srub, obdělal kus půdy a začal pěstovat tabák, cukrovou třtinu a ovoce.

Už před Izákem to malebné údolí viděli jiní běloši. Indiáni mu říkali docela prozaicky a popisně Mukuntuweap, což znamená přímý kaňon. Na hluboce věřícího mormona Izáka Behunina ale krajina působila natolik silně, že jí začal říkat Zion, podle starozákonního Sijónu, návrší v Jeruzalémě, kam král David přenesl na čas archu úmluvy. Termín Sijón–anglicky Zion-se stal později metonymem, přeneseným názvem pro Zemi zaslíbenou. A právě tak působilo toto údolí evidentně nejenom na stárnoucího Izáka Behunina, ale ostatní věřící Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.