Přinášej dobrou zprávu. Kaž evangelium svým životem a kaž ho svými slovy. Jedna z klíčových myšlenek, kterou do letní Mozaiky zasadila Lída Hojková z brněnské církve CityHouse.

Někdy jsme nahoře, někdy dole. V životě jsou momenty, kdy musíme spolknout hořkou pilulku. Co to udělá se sebevědomím? A co to udělá s vírou? Další osvěžení pro ducha i duši přivezl do Mozaiky Martin Čunek z Křesťanského společenství Krnov.

Šifra mistra Leonarda? Ženatý Ježíš? Když dekódujeme události kolem poslední večeře, jasně se vynořuje obraz ženicha, nevěsty a jedinečné svatební hostiny.

Ve světě je mnohem větší hlad po lásce a uznání než po chlebu. Tolik pro nás znamená, když nás někdo opravdu vidí, všímá si nás, vnímá nás.

V našem prvním letním hostovi se snoubí srdce pastora i včelaře. Ne náhodou sáhl po příběhu, v němž vystupuje žena se včelím jménem.

Vybuchující auta, hořící domy, padající hvězdy nebo číslo 666 - to si lidé vybaví, když se řekne apokalypsa. Co se ale za tímhle slovem skrývá ve skutečnosti?

Další z příběhů o tom, co stojí za to v životě opakovat a čemu se naopak vyhnout. Tentokrát se s námi v Mozaice sdílel Petr Šimmer z Církve bratrské v Litvínově.

Co bych udělal jinak? Mnohem víc bych žil hlavou a srdcem v nebi a rukama a nohama tady na zemi. Co bych udělal stejně? Pořád bych věřil, že srdce, kterého se dotknul Ježíš, je dobré. Pastor Mozaiky Jakub Limr píše dopis svému mladšímu já.

Cestujeme zpátky časem do roku 1996. Co opakovat? Do čeho už nejít? Co vzkazuje svému mladšímu já Saša Štěpánovský, pastor Křesťanského společenství v Kutné Hoře?

Ducha neuhašujte! Podle Bible máme vliv na to, jestli je oheň Ducha mezi námi (a taky v nás) větší, nebo menší. Plameny Ducha můžeš rozdmýchat, nebo je můžeš dusit.