
Sign up to save your podcasts
Or


„Česká liga může teď v létě přijít o dva výjimečné hráče,“ konstatují Nosiči vody. O sparťana Angela Preciada má zájem Everton, o slávistu Oscara Dorleyho zase Sevilla. Hledají se průsečíky v zájmech českých klubů a jejich hvězd.
Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?
2:00 Sparta v Teplicích vyhrála, ale nezářila
11:00 Slavia mohla líp využít převahu proti Budějovicím
21:00 Zranění Kabonga je problém pro Plzeň
26:00 Budějovická kontroverze a Straka
30:00 Kalibrovaná čára na ofsajd v akci
45:00 Pohárové zápasy Baníku a Boleslavi
51:00 Sázkařské okénko s Fortunou
#####
Když jsou na place, patří mezi ty nejvýraznější. Ve svých 26 letech vkročili do etapy, která se běžně nazývá ideálním fotbalovým věkem. A právě proto patří mezi to nejžádanější zboží z celé Chance ligy. Ať už je řeč o sparťanském Angelu Preciadovi či o slávistovi Oscaru Dorleym, u obou platí, že momentálně představují naprosto nenahraditelné součástky v herních systémech svých týmů.
„Oba dozráli do svých nejlepších let. A v takovém věku tedy zákonitě pomýšlejí na vrcholné angažmá svých snů, nebo na smlouvu, kterou se definitivně zajistí. Pokud by se Spartě nebo Slavii podařilo prokousat se z kvalifikací do Ligy mistrů, bylo by pak pro ně samozřejmě mnohem snazší udržet své opory v kádru,“ zamýšlí se Karel Tvaroh, bývalý fotbalový obránce.
„Oscar Dorley se stal na jaře pro Slavii naprosto nepostradatelným hráčem. Troufnu si říct, že i nejužitečnějším. Jenže pokud ti konkuruje zájem ze španělské Sevilly, těžko s tím lze rovnocenně soupeřit, i když je liberijský fotbalista vázán v Edenu platným kontraktem. A co si budeme namlouvat, druhý Oscar ve Slavii není,“ přemítá Luděk Mádl, zkušený fotbalový novinář.
„V jeho případě bych nepodceňoval ani efekt levonohého fotbalisty. Slavia z toho dlouhodobě těží, poslední zápas proti Budějovicím je tomu dobrým příkladem. Kreativní leváci bývají pro obrany soupeře v lecčem méně čitelní,“ dodává Tvaroh.
Slávistickou pozici v debatách o možné budoucnosti liberijského fotbalisty popsal na síti X šéf klubu Jaroslav Tvrdík. „Oski je můj nejoblíbenější hráč. Budu usilovat o to, aby neodešel v sezoně 2024/2025. Ale chápu, že přijde den, kdy bude chtít odejít,“ napsal mj. Tvrdík. A přidal zmínku, že o údajném zájmu z Turecka ví jen z médií. K nabídce ze Sevilly se ovšem nevyjádřil, tudíž ji nepopřel. A to nabízí interpretaci, že ji tímto vyjádřením tiše připustil.
Co se týká Angela Preciada, do zápasu v Teplicích vtrhnul po poločasové nudě jako ofenzivní uragán. Ačkoliv podle Nosičů vody zavinil vyrovnávací branku domácích, když se pozapomenul při hlídkování na zadní tyči, jeho přínos do útoku je na poměry české ligy mimořádný. „Ať už se bavíme o jeho dynamice, schopnosti vedení balonu ve sprintu, řešení ve finální třetině, těžko bychom u nás hledali nebezpečnějšího beka,“ rozplývá se Tvaroh.
„Velkou otázkou zůstává, co se Spartou a také se samotným Preciadem udělá opakovaně reportovaný zájem z Evertonu. Samozřejmě těžko odhadovat, jestli je na jejich pořadníku posil pro tuto pozici číslem jedna, ale pokud ho mají mezi svými transferovými prioritami, čeká nejspíš Letenské tuhý vyjednávací boj,“ kontruje Luděk Mádl.
V podcastu uslyšíte i o zázračně rychlém návratu finského středopolaře Kaana Kairinena, který ze zlomeniny nohy navzdory nelichotivé predikci dokázal zotavit už za dva a půl měsíce. Nechybí detailní rozbor robbenovského zakončení slovenského křídelníka Lukáše Haraslína, kterým se gólově blýsk i v Teplicích, podobně jako už mnohokrát předtím. Jak je možné, že ač všichni vědí, jakou zbraň takto snadno čitelní fotbalisté v klíčové chvíli vytáhnou, přesto jim to stále vychází?
Poslechněte si celou epizodu!
Nosiči vody si pro vás připravili i dárek: dvě vstupenky na utkání kvalifikace Ligy mistrů Slavia-Union St. Gilloise. Obdrží je ten, kdo uspěje v soutěži, jejíž podmínky najdete na instagramovém účtu podcastu Nosiči vody.
-----
Nosiči vody
Na startu ligy neoslnilo ani jedno z pražských S. Sparta ale na rozdíl od Slavie bodovala naplno. Červenobílí na Slovácku tápali, ztratili zraněného stopera Vlčka a los předkola Ligy mistrů je také nešetřil, shodují se Nosiči vody.
Start sezony rok co rok kombinuje zahájení ligové soutěže s předkoly evropských pohárů. A letos navíc i s únavou, nebo spíš nedostatečným odpočinkem reprezentantů po turnaji Euro 2024.
Sparta proti Pardubicím začala jen se dvěma účastníky Eura v základní sestavě, Slavia na Slovácku ke všeobecnému překvapení hned se šesti, další čtyři přišli v průběhu utkání. „Ti hráči působili zahlceně. Asi chápu, že se Slavia snaží dostat reprezentanty co nejdřív do oběhu kvůli předkolu Ligy mistrů, ale směrem k utkání na Slovácku působilo tohle personální rozhodnutí dost kontraproduktivně,“ míní novinář Luděk Mádl.
„Může tam přijít i prvek demotivace pro ty, kteří se dobře ukazovali v přípravě, jako třeba Fila,“ přitakává Karel Tvaroh, bývalý obránce rezervy pražské Sparty. „Slavia každopádně byla na Slovácku hodně špatná, její nejnebezpečnější hráč byl Bořil.“
Moderátor Jaromír Bosák si přisazuje: „Scházela tam kreativita. Ale to už si říkáme asi dva roky. A když už si pořídíš za velké peníze Chorého, pošleš ho tam takhle pozdě a nenabídneš mu vlastně žádný centr?“
Nejčernější vzpomínku na bezbrankovou remízu na Slovácku si každopádně odveze obránce Tomáš Vlček, který si v utkání přivodil těžké zranění kolene. „Někdo by měl mít rozum a už při prvním náznaku problému hráče stáhnout. Vlček pokračoval a koleno si úplně odrovnal,“ zlobí se Bosák.
V nemistrovské části kvalifikace Ligy mistrů se Slavia postaví belgickému týmu Royale Union Saint Gilloise. „Prostřednictvím vlastníka nebo někdejšího vlastníka Tonyho Blooma je tento klub propojený s anglickým Brentfordem. Nabízelo by se, že je to farma anglického klubu, ale belgický klub je víc než to. Určitě půjde o velmi zdatného soupeře,“ myslí si Karel Tvaroh.
„Belgickou ligu hraje teď Union krátce, ale skvěle, vyhrává její základní část. Slávisty čeká velmi těžká práce,“ připojuje se Jaromír Bosák.
Poslechněte si celou epizodu a dozvíte se víc - třeba to, jak Sparta nahrazuje Ladislava Krejčího, co řekl Jaromíru Bosákovi o nové albánské posile David Lafata nebo zda by Nosiči vody po očekávaném postupu přes irského soupeře přáli Spartě v dalším předkole Ligy mistrů spíš Maccabi Tel Aviv, nebo rumunské FCSB, tedy někdejší Steauu.
-----
Nosiči vody
Je dobojováno. Trofej určenou fotbalovým mistrům Evropy potěžkali nad hlavou Španělé. A jejich finálový soupeř z Anglie jako tradičně ostrouhal. Nosiči vody detailně rozebírají berlínské finále i četné rozdíly mezi oběma finalisty.
Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?
1:00 Euro podtrženo, sečteno: vyhrál fotbal
25:00 Nad dotazy posluchačů
55:00 Sázkařské okénko s Fortunou o české lize
#####
„V neděli zvítězil fotbal. A spravedlivě ten lepší tým,“ shodují se Nosiči vody. Španělsko totiž doslova protančilo šampionátem v rytmu kastanět. Všech 7 svých zápasů na turnaji čerství šampioni vyhráli, Španělé jsou vůbec prvním evropským celkem, kterému se to kdy na velkých turnajích podařilo.
„Španělsko v Berlíně získalo historicky čtvrtý titul mistrů Evropy. A já se ptám, jestli nejsme svědky položení základu další silné generace, která by v následujících fotbalových cyklech mohla napodobit zlatou éru legendárních borců, jakými byli Xavi a Iniesta,“ uvádí téma moderátor podcastu Jaromír Bosák.
„Narozdíl od tehdejší španělské mašiny, která své soupeře drtila vysoce účelnou přihrávkovou smrští tiki-taka, nezáří současný výběr jako hvězdná galaxie, není plný velkých jmen z Realu či Barcelony, ale o to komplexnější a pestřejší fotbal nabízí,“ konstatuje novinář Luděk Mádl. „Obrovskou perspektivu pak týmu dávají zářící mladíci Lamin Yamal a Nico Williams.“
Zatímco Španělé se po většinu šampionátu prezentovali aktivním pojetím hry, jejich finálový protějšek volil jako výchozí strategii téměř pravý opak.
„Angličané mohou být rádi, že se vůbec do Berlína dopracovali. Troufnu si říct, že své skutečné schopnosti obvykle začali v plné míře prezentovat, teprve až když jim výsledkově teklo do bot. Svou účast na turnaji hned několikrát zachraňovali spíš díky mimořádným dispozicím některých hráčů, kteří jako superhrdinové opakovaně v poslední chvíli tahali kouče Garetha Southgatea z bryndy,“ kritizuje Karel Tvaroh.
„Já se ptám, kde je Phil Foden, Bukayo Saka nebo Jude Bellingham - pro mě vůbec největší zklamání anglické výpravy. Ofenzivní záložník Realu Madrid se kromě dvou parádních tref nedokázal výrazně prosadit, což umocnil i jeho rozpačitý herní projev zejména ve vyřazovací fázi šampionátu,“ míní Jaromír Bosák. „Naopak věčného smolaře Harryho Kanea je mi lidsky líto. Za celou kariéru si dosud nesáhnul na žádnou kolektivní trofej. A já netuším, co víc měl tentokrát pro tým udělat,“ dodává.
Poslechněte si celou epizodu Nosičů vody - včetně odpovědí na dotazy posluchačstva!
-----
Nosiči vody
Cristiano Ronaldo prvně v kariéře opouští fotbalové Euro, aniž by skóroval mimo rozstřel. Nosiči vody řeší, zda byl ve 39 letech pro Portugalce stále přínosem, nebo zda už je spíš v klíčových chvílích netáhnul jako kotva ke dnu.
Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?
1:00 Proč je letošní Euro nudné?
16:00 Vysoká škola penaltových kopů
25:00 Ronaldo svému týmu nepomohl
36:00 Kdy se píská ruka?
48:00 Dění před začátkem domácí ligy
56:00 Sázkařské okénko s Fortunou
#####
Portugalská cesta se na Euru 2024 zastavila v penaltovém rozstřelu s Francouzi, už ve čtvrtfinále. Statistika prozrazuje, že i po čtvrtfinálových duelech zůstal Ronaldo nejčastěji zakončujícím hráčem turnaje. Vytvořil si tolik palebných pozic, že se měl podle metriky xG (očekávaných gólů) radovat přinejmenším ze tří branek dosažených ze hry.
Realita byla jiná. Ronaldo rozvlnil síť soupeře jen při penaltových rozstřelech se Slovinci a Francouzi. A tyhle zásahy se do střeleckých tabulek turnaje nezapočítávají.
„Ronaldův úpadek nejlíp dokreslila jeho poslední tutovka ve čtvrtfinále s Francií. Než se ve vápně uvolnil k zakončení, udělal všechno správně. Klamavým náběhem se odpoutal od stopera, jenže před střelou se nedostal do potřebného úhlu. Ještě před pár lety by se z takové šance mýlil jen stěží. Ani on ale věk nezastaví, dynamika je fuč a zpětně je opravdu snadné říct, že bez něj by jeho krajané měli patrně větší šanci na úspěch,“ míní Karel Tvaroh, bývalý fotbalový obránce.
Podcasteři srovnávají Ronaldovu pozici s rolí, kterou před turnajem v německém táboře přijala jiná legenda, jmenovitě Thomas Müller. „Z něj se stal tak trochu hrající asistent, na hřiště chodil coby střídající hráč,“ upozorňuje znalec německého fotbalu Jaromír Bosák.
„Obávám se, že na něco takového by Ronaldo nejspíš neslyšel. Má potřebu stát pořád v první linii. A trenér, který ho tam nepostaví, je vzhledem k Ronaldově pozici u portugalské veřejnosti a médií tak trochu sebevrah,“ připomíná Luděk Mádl.
Poslechněte si celou epizodu Nosičů vody a dozvíte se víc třeba o situaci, kdy proti Španělsku nebyl nařízen pokutový kop za hraní rukou, nebo o psychologických hrách při penaltových rozstřelech.
Chcete se Nosičů na něco zeptat, především v souvislosti s turnajem Euro 2024? Stačí rozkliknout tento odkaz a dotaz položit. Vybrané otázky zodpovíme v příštím díle!
-----
Nosiči vody
Konec Česka v základní skupině ME není náhodný ani smolný, ale zasloužený. Tuzemské fotbalové scéně dlouhodobě chybí koncepce výchovy mládeže a národní tým je toho důkazem. Kde brát inspiraci a naději, řeší nejnovější Nosiči vody.
Podle subjektivní ankety prestižního serveru The Athletic se Češi prezentovali vůbec „nejhorším fotbalem“ z kompletní čtyřiadvacítky účastníků. „Národní tým nám toho moc fotbalového v základní skupině skutečně neukázal,“ shoduje se trio Nosičů vody Luděk Mádl, Jaromír Bosák a Karel Tvaroh.
Nejnovější epizoda Nosičů vody se věnuje i dalším zásadním fotbalovým tématům. Dozvíte se, co má společného italský, anglický a český fotbal. Řeč přijde i na další mizerný výkon šťastné Anglie, která má na svědomí vyřazení sympatického Slovenska. Za co si zaslouží Jude Bellingham pár facek?
Regulérní epizody Nosičů budou vycházet dál každé úterý v poledne.
-----
Nosiči vody
Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, říkával kdysi baron Pierre de Coubertin. Čeští fotbalisté se na Euru 2024 drželi jeho návodu do puntíku. V žádném ze tří utkání ve skupině nikoho neporazili, Evropu neoslnili a jedou domů.
Soupeřům z Portugalska nesahali fotbalově ani po kotníky. Gruzii pak přehrávali, přestříleli, ale co do gólového vyjádření museli vzít zavděk remízou.
Duelu s Turky předcházela řada horlivých úvah a výpočtů navazujících na další výsledky turnaje. Řešilo se, co ještě Češi potřebují uhrát, aby naplnili svůj cíl a zařadili se mezi šestnáctku účastníků vyřazovací části Eura. Nestalo se, porážka 1:2 je stlačila mezi osmičku týmů, jejichž stopa na Euru už záhy vychladne.
Příčiny toho, proč Češi na Euru převedli to, co převedli, i to, nakolik jejich poslední utkání ovlivnil výkon rumunského sudího Istvána Kovácse, rozebírají ve třetí a závěrečné epizodě minisérie Nosiči na Euru Karel Tvaroh a Luděk Mádl.
Regulérní epizody Nosičů budou vycházet dál každé úterý v poledne.
-----
Nosiči vody
Po prohře s Portugalci si Češi v souboji s Gruzií zapsali do tabulky jen bod. Odpověď na otázku, zda splní svůj cíl a postoupí ze základní skupiny Eura 2024, tak Haškovi svěřenci odsunuli až na středeční večer, na duel s Tureckem. V dnešní epizodě Nosičů vody se od Jaromíra Bosáka, Luďka Mádla a Karla Tvaroha dozvíte vše o spletitostech postupové matematiky i o situaci v českém národním týmu.
-----
Nosiči vody
Obrovská převaha českého týmu na vítězství s Gruzií nestačila. Duel v Hamburku skončil remízou 1:1, přičemž cílem bylo vítězství. Nosiči na Euru konstatovali, že čeští fotbalisté šli za úspěchem jako lvi. Byť s polovičním úspěchem.
Dvanáctkrát za utkání trefili Češi prostor brány soupeře. Přesto nevyhráli. Něco takového se na turnaji Euro stalo v jeho dějinách vůbec poprvé.
„Papírově nejslabšího, nejméně zkušeného účastníka šampionátu Češi přehrávali, tlačili, vytvářeli si šance. Bohužel je ale v dostatečné míře neproměňovali,“ poukazuje Luděk Mádl na největší problém, kterým byla efektivita českých útočných akcí.
Patrik Schick sice vstřelil svou šestou branku na turnajích Euro. Ale podle Nosičů na Euru měl přidat ještě přinejmenším jednu. Navíc ho v průběhu utkání píchlo ve svalu a vůbec není jisté, zda bude moci v turnaji pokračovat Nosiči na Euru se shodli, že ho měl na hřišti vystřídat útočník Tomáš Chorý, který by se typologicky do hry na spoustu centrů ze strany hodil.
Postup ze skupiny by zajistilo Čechům středeční vítězství nad Tureckem. „Bude záležet na vývoji v ostatních skupinách, zda náhodou nebude stačit pouhá remíza. V tom mají Češi výhodu. Budou hrát jako úplně poslední, takže budou vědět, jaký výsledek je zapotřebí uhrát,“ poznamenává Luděk Mádl.
Postupují vždy dvy nejlepší ze šesti skupin. A spolu s nimi čtyři týmy ze třetích míst s nejlepší bilancí.
Poslechněte si celou speciální epizodu Nosiči na Euru a dozvíte se další postřehy k druhému vystoupení českého národního týmu na letošním evropském šampionátu.
Nosiči na Euru jsou speciální epizody Nosičů vody věnované Euru 2024.
-----
Nosiči vody
Nenašli byste nic, ani jediné srovnání, ve kterém by Ronaldo a spol. českého soupeře v Lipsku viditelně nepřevyšovali. Že na sebe výhru 2:1 strhli až v 92. minutě, je tedy vlastně paradoxní i logické zároveň, říkají Nosiči na Euru.
Snažili se, bránili, běhali, odráželi jeden portugalský atak za druhým. Co se týče snahy, nešlo týmu Ivana Haška při jeho vstupním vystoupení na Euru nic moc vytknout.
Portugalci ovšem na hřišti dominovali způsobem až monstrózním. Prakticky každý dotek s míčem přinášel další důkaz jejich jasné technické převahy, kterou nakonec Portugalci poskládali až do vítězného tvaru.
„A nejen to, vlastně i každý jejich pohyb prozrazoval, že jim Češi nedokáží konkurovat ani v tomto ohledu. Jako by ty dva týmy dorazily k úterní lipské konfrontaci každý z trochu jiného vesmíru. Viděl to bezpochyby každý soudnější laik pouhým okem,“ říká Luděk Mádl, dlouholetý sportovní novinář.
„A přesto to byli Češi, kdo v utkání otevřel skóre. A remízu pak drželi až do 2. nastavované minuty. Neudrželi. Na jednu stranu: obrovská škoda. Zároveň ale řekněme, že tentokrát by snad bylo proti přírodě, aby český celek v takhle jednoznačné konfrontaci sil nakonec bodoval,“ dodává.
Týmu Ivana Haška stačila vlastně jediná podařená herní pasáž v utkání k tomu, aby Lukáš Provod vyslal balón za záda portugalského gólmana.
„Zkušený soupeř se ale rozhodit nenechal. A svoji kvalitu v obrat skóre nakonec zúročil,“ shrnuje Karel Tvaroh, někdejší reprezentant v mládežnických kategoriích a donedávna obránce rezervy pražské Sparty.
„Portugalci neztráceli klid a trpělivost. Produkovali technickou převahu, která nechala vzpomenout na leckdy nebránitelnou sovětskou hokejovou mašinu z 80. let,“ připomíná Luděk Mádl výkonnostní odskočení Larionova, Makarova či Krutova od veškeré tehdejší evropské konkurence.
Když Portugalcům sebrali Češi nakrátko míč, hned ho zase ztráceli, o založení kontraakce prakticky nemohlo být řeči.
„Vítěznému gólu Portugalců sice předcházel neodpískaný faul na Douděru. Byla by ale zásadní chyba utápět se v pocitech nějaké kapitální křivdy, podobně jako v roce 2004 po známé Collinově penaltě proti Nizozemsku,“ míní Luděk Mádl. „Nalijme si čistého vína, kdyby to bylo 0:3 o poločase, tak se nikdo nediví,“ souhlasí Karel Tvaroh.
Poslechněte si celou epizodu a dozvíte se víc!
Nosiči na Euru jsou speciální epizody Nosičů vody věnované Euru 2024.
-----
Nosiči vody
Do dějin fotbalového Eura zapisují teď Češi nové a nové kapitoly prakticky každé čtyři roky. Inspirace, kterou lze odtud čerpat, je tedy dostatek. A Nosiči vody (za které tentokrát k utkání nastoupil i Jindřich Šídlo) účinný recept na Portugalce nalezli v roce 1996.
Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?
1:00 Bilance začátku Eura
5:00 Veteráni vzpomínají na minulé šampionáty
17:00 Ikonické góly Čechů na Euru a jiné povídky
32:00 Co čeká Čechy s Portugalskem?
42:00 Euro a politika: Francie a Ukrajina
52:00 Sázkařské Eurookénko s Fortunou
#####
Dozajista si všechny ty momenty, jež psaly historii turnaje, jakož i jejich tvůrce dobře vybavíte.
Antonín Panenka rozhodl finále ME v Bělehradě v roce 1976 velmi chytrou, nezvykle „dloubnutou“ penaltou, načež si tento způsob jejího provedení spojil svět nejspíš už navždy s jeho jménem.
Pokračovat můžeme originálním lobem Karla Poborského, který Čechům o dvacet let později přičaroval čtvrtfinálový postup přes Portugalce.
A před třemi roky přidal další ikonický moment Made in Czechia útočník Patrik Schick, když proti Skotům vypálil střelu opravdu značného doletu.
Záblesky individuální geniality českých fotbalistů dodnes s úspěchem atakují nejrůznější žebříčky a přehledy skvostných momentů, na něž fotbalová historie v souvislosti s evropskými šampionáty jen tak nezapomene.
Jak vidno, Češi už v minulosti mnohokrát ukázali, že si na Euru dokáží v pravou chvíli poradit. Za federálních časů oslavili zlato (1976) a dva bronzy (1960 a 1980), po rozchodu se Slováky přidali na Eurech další stříbro (1996) a bronz (2004).
S čím ale Češi vyrukují na Portugalce dnes večer? „Na první pohled v kádru mnoho fotbalistů schopných navázat na Poborského geniální kousek nevidím, v zásadě nejvýše jednoho, nicméně třeba mě někdo překvapí. Patrik Schick už v minulosti prokázal, že disponuje technikou i odvahou nabízet nečekané a nevídané, na druhou stranu už jsme posledně zmínili, že to není zrovna pes obranář a na presink ho příliš neužije,“ uvažuje Luděk Mádl.
Vysunout vysoko linii napadajících hráčů? Anebo takzvaně zaparkovat autobus, tedy bránit staženě přímo před vlastní šestnáctkou? To jsou dva základní strategické rámce, které Češi mohou dnes večer zvolit.
Poslechněte si celou epizodu a dozvíte se víc - třeba o tom, proč se fotbalové kalendáře neustále nafukují, zda má Česko na to, aby se kvalifikovalo na rozrůstající se MS, které už v roce 2026 pojme celkem 48 účastníků, nebo jestli je výhoda mít dnes nejmladší kádr na Euru.
-----
Nosiči vody