(Ne)bezpečí

(Ne)bezpečí #41 se Stanislavem Kázeckým o moldavské hlavě státu situaci po volbách. Moderuje Ondřej Kundra.

„Vstup Moldavska do Evropské unie není žádná utopie. Pokud vnímáme Ukrajinu jako evropskou zemi, tak z čistě geopolitického pohledu je nesmysl říkat, že země mezi Rumunskem a Ukrajinou není evropská,“ říká bývalý český velvyslanec v Moldavsku Stanislav Kázecký, který na postu skončil letos v srpnu. Jak hodnotí letošní volby, postavení a politický styl staronové prezidentky Maii Sandu a její snažení přivést Moldavsko do Evropy? Nejen o tom mluví v podcastu týdeníku (Ne)bezpečí s Ondřejem Kundrou.

(Ne)bezpečí #40 s Petrem Klementem náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně o odhalování mezinárodních podvodů za miliardy eur.

„Myslím si, že se tady zneužívají evropské dotace adekvátně tomu, kolik jich do České republiky proudí. Každý balík peněz bude přirozeně lákat podvodníky a různé zločince. Druhá otázka je, jak veřejnost vnímá zneužívání evropských peněz. Přijde mi, že si lidé často neuvědomují, že jde o jejich peníze a že jejich život by mohl být lepší, pokud by se nezneužívaly,“ říká Petr Klement, který působí na Úřadě evropského veřejného žalobce v roli náměstka nejvyšší žalobkyně. Jak rozsáhlé podvody řeší? Sahají i do Česka? Co říká na aktuální stav Státního zastupitelství v ČR? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu (Ne)bezpečí Týdeníku Respekt. Ptá se Ondřej Kundra. Čtěte také: Toustový chléb s evropskou plombou

(Ne)bezpečí #39 s hlavním hrdinou dokumentu Válečný zpravodaj Martinem Dorazínem o jeho misi na Ukrajině a o tom, jak předat lidem v Česku to, co vidí na Ukrajině. Moderuje Ondřej Kundra.

Misi rozhlasového reportéra Martina Dorazína na Ukrajině aktuálně v českých kinech přibližuje divákům nový dokumentární film Válečný zpravodaj. Cítí se tento novinář ze zaznamenávání života lidí ve stínu ruské agrese a z války obecně někdy unavený? Proč Rusové s válkou pořád souhlasí, když na obou stranách umírá čím dál více lidí? A věří někdejší zpravodaj ČRo v Moskvě, by budoucnu mohlo existovat něco takového, jako je nenásilné Rusko? I na to odpovídá Martin Dorazín v podcastu týdeníku Respekt.

(Ne)bezpečí #38 s ředitelkou Českého centra v Kyjevě Terezou Souškovou o kultuře a experimentálním zkoumání ukrajinské identity

„Ukrajinci žijí v absurdní situaci, kdy lidé vypouštějí rakety a snaží se zabít jiné lidi. Většina Ukrajinců se snaží to nějak pochopit. Kladou si otázky typu: Proč se to děje nám a naším blízkým? Čím jsme se jako země provinili, že máme takto trpět? A umělci se snaží tyto pocity v souhře s diváky vyjádřit. Cílem by mělo být se s tou situací nějak vyrovnat,“ říká ředitelka Českého centra v Kyjevě Tereza Soušková. Jak se válka propisuje do knižní i další umělecké tvorby? Jak válečné podmínky ovlivňují chod instituce, která se snaží lidem na Ukrajině zprostředkovat českou kulturu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru. Ptal se Ondřej Kundra.

(Ne)bezpečí #37 z Kyjeva s analytikem Adamem Syberou o boji s ruskou agresí i omezování oligarchů na Ukrajině

„Na začátku invaze mělo Rusko nějaký plán, který selhal. Na internetu se lidé vysmívali, jak je jejich armáda neschopná. Ale za poslední dva roky vidíme, že ruská armáda se učí a reaguje na potřeby, které má na frontě. Dokáže je zaplnit, protože má ohromný lidský i materiální potenciál. A my v Evropě stále koukáme a čekáme, co Rusko udělá. Zůstáváme v reakční pozici a taháme za kratší konec. Půl roku nám trvá než odhlasujeme pomoc, kterou Ukrajina potřeobala před těmi šesti měsíci,“ říká analytik Adam Sybera, který se přestěhoval z Česka na Ukrajinu, kde pracuje pro server The Kyiv Independent. V podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou dále mimo jiné uslyšíte o tom, jak Adam Sybera hodnotí limity západní pomoci Ukrajině, změny v oligarchickém prostředí nebo další vývoj situace na frontě.

(Ne)bezpečí #36 s analytikem Petrem Čermákem o mistrném populismu srbského prezidenta a jeho vztazích s EU, Ruskem i Kosovem.

„Vučić je pro Západ celkem spolehlivý partner pro jednání... Dnes má v rukou větší trumfy, než měl pár let zpátky. Povedl se mu navíc geniální tah vůči domácí opozici. Uzavřel velký obchod s EU a tím delegitimizoval opozici, která se musí vůči němu vymezovat. Do této chvíle se totiž profilovala jako proevropská,“  popisuje dilema na srbské politické scéně analytik AMO Petr Čermák s odkazem na novou dohodu, která má výrobcům z EU zpřístupnit lithium a další suroviny ze Srbska. Bělehrad v červenci obnovil firmě Rio Tinto licenci na rozvoj těžby. Ta by teoreticky mohla pokrýt většinu toho, co Evropa potřebuje k výrobě baterií pro elektroauta i další zařízení. Jaké jsou cíle i taktika srbského prezidenta a jak se mu daří udržovat dobré vztahy s Bruselem i Moskvou? Nejen na to se v podcastu (Ne)bezpečí týdeníku Respekt ptal Ondřej Kundra.

(Ne)bezpečí #35 s kameramanem a dokumentaristou Vojtěchem Hönigem o tzv. Generaci Nika, tedy Ukrajincích dospívajících v době války, ale také o aktuální situaci na frontě

„Vždy, když jsme točili poblíž fronty v Chersonské oblasti, v Charkovské nebo Doněcké, potkával jsem tam spoustu mladých lidí, dětí. Teď jsem mluvil se sedmnáctiletou holkou, která mi ukazovala, že má v kabelce šminky, hřeben, a taky dvě škrtidla, první pomůcku, kterou použiješ při nějakém útoku. Je spousta takových momentů, které jsou na Ukrajině naprosto běžné, ale nejsou normální. Přijde mi důležité, abychom nepřistoupili na to, že to je normální. Není normální žít ve válce," říká v podcastu (Ne)bezpečí kameraman a dokumentarista České televize Vojtěch Hönig, který chystá projekt, ve kterém by mladí lidé na Ukrajině natáčeli své životy poblíž fronty. „V Charkově jsem k tomu točil takový ukázkový projekt se dvěma dívkami ve věku sedmnácti a osmnácti let. Jeden den jsme točili s tou starší, Veronikou neboli Nikou, a druhý den ji zabili během raketového útoku. Proto jsme se pak rozhodli, že celá ta akce se bude jmenovat Generace Nika." Co je cílem projektu? Proč už se Češi po dvou a půl letech tolik nezajímají o válku na Ukrajině? A jaká je tam momentálně situace? Novináře Vojtěcha Höniga se ptá Ondřej Kundra.

(Ne)bezpečí  #34 s datovým novinářem Janem Cibulkou o tom, co může vyšetřování ve Francii znamenat pro populární aplikaci

Francouzské úřady zakladatele Telegramu Pavla Durova po zatčení v Paříži minulý týden předběžně obvinily z umožňování trestné činnosti. Mimo jiné má jít o šíření snímků zneužívání dětí, obchod s drogami nebo neuposlechnutí žádostí orgánů činných v trestním řízení. Durov v pátek v prvním veřejném vyjádření od svého zatčení neskrýval překvapení: „Bylo mi řečeno, že jsem možná osobně zodpovědný za nezákonné používání Telegramu jinými lidmi, protože francouzské orgány nedostaly od Telegramu odpověď. To je překvapivé z několika důvodů,“ napsal v příspěvku na své síti s tím, že se úřady mohly obrátit na zástupce Telegramu v EU, na něj osobně a nebo zahájit soudní řízení proti samotné službě. „Používání zákonů z doby před nástupem chytrých telefonů k obvinění generálního ředitele z trestných činů spáchaných třetími stranami na platformě, kterou spravuje, je chybný přístup,“ dodal Durov, který také slíbil, že významně zlepší moderaci obsahu. Čím je Telegram mezi podobnými službami specifický? K čemu všemu slouží? A co může vyšetřování ve Francii pro populární aplikaci znamenat? I na to se ptal Ondřej Kundra v podcastu (Ne)bezpečí týdeníku Respekt datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu. „Obávám se toho, že případ Telegramu, na němž se opravdu vyskytuje kriminální obsah a chybí tam moderace, může být využit k tomu, aby se tlak rozšířil i na další nástroje používané bezpečnostními složkami nebo novináři. Vidím v tom možnou snahu podrýt celou myšlenku šifrované komunikaci,“ říká novinář v podcastu (Ne)bezpečí týdeníku Respekt. Ptal se ho Ondřej Kundra.

(Ne)bezpečí #33 s Lucií Řehoříkovou a Adélou Knapovou o kultuře na Ukrajině v době války. Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti moderoval Ondřej Kundra.

„Ukrajinský národ je traumatizovaný válkou. Odráží se to i v tvorbě umělců a terapeutická rovina jejich práce je nesmírně důležitá,“ říká někdejší šéfka Českého centra v Kyjevě Lucie Řehoříková a zdůrazňuje tuto funkci umění i hodnotu kontaktů s lidmi ze Západu, kteří Ukrajinu navštěvují. „Lidé tam potřebují slyšet, že jsme s nimi a víme o jejich nesmírné bolesti, kterou si neumíme vůbec představit. Vemte si, že tam bojuje ve zbrani milion lidí, a to nemluvím o jejich rodinách,“ dodává. Kulturní život přitom v zemi sužované ruskou agresí pokračuje dál i v ostřelovaných městech. „Ve městech jako Charkov zažívá kultura obrovskou renesanci. Probíhá tam něco jako ukrajinské národní obrození... To, co jsem tam viděla, mi bere dech. Nic podobného jsem v Česku nezažila. Umělci pracují společně a tvoří obrovské věci, které ani neumím popsat,“ říká pak spisovatelka a novinářka Adéla Knapová, která pravidelně jezdí na východ Ukrajiny, s tím, že mnohá divadelní představení nebo koncerty se přesunuly do upravených krytů. O ukrajinském undergroundu, básnících, jejichž čtení si chodí poslechnout desítky tisíc lidí nebo zavržení ruských uměleckých děl na Ukrajině a mnohém dalším byla řeč na debatě týdeníku Respekt v rámci Filmové školy v Uherské Hradišti. Ptal se Ondřej Kundra. Čtěte také: Peníze za své sochy posílám kamarádům na frontu

(Ne)bezepčí #32 s horolezkyněmi Lenkou Erlebachovou a Karolínou Grohovou o jejich výstupu na vrchol osmitisícovky Gašerbrum I v Pákistánu

„Každý krok je velmi náročný. Kyslíku je tam opravdu málo. Připadala jsem si jako lenochod," popisuje Karolína Grohová výstup na jedenáctou nejvyšší horu světa. "Jsou tam extrémní teplotní výkyvy. V noci byla strašná zima, třeba mínus dvacet, a přes den jsme v šesti tisících metrech šly třeba v pětadvaceti stupních,“ doplňuje Lenka Erlebachová s tím, že kromě teplotních skoků se musely vypořádat také s přívaly sněhu a lavinami. „Takové vedro jsem v téhle výšce ještě nezažila. Člověk šel lehčeji oblečený, ale stejně musel tahat všechny péřové bundy a další věci na zádech. Na vrchol jsem vylezla v mikině a bez rukavic,“ popisuje Karolína Grohová výstup na vrchol Gašerbrum I (v překladu Krásná hora), který ční do výšky zhruba 8080 m. n. m. Proč si vybraly právě tuto horu? Jaké těžkosti i radosti expedici dvou Češek provázely a co jim pomohlo tam, kde jiní pohořeli? Nejen o tom mluví s Ondřejem Kundrou v podcastu (Ne)bezpečí týdeníku Respekt.