(Ne)bezpečí

S emeritním ústavním soudcem Davidem Uhlířem o tom, proč Univerzita Karlova neinformovala studenty a pozůstalé, že mají nárok na satisfakci po tragédické střelbě a proč se tak klopotně zjednává náprava. “Jsem zvědav, jak se to dál vyvine, sleduji to s velkým napětím. Brzy to budou tři roky, co k tragédii došlo. Hrozí, že nároky studentů a pozůstalých se promlčí,” říka v podcastu (Ne)bezpečí Uhlíř. Moderuje Ondřej Kundra.

S ředitelem Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislavem Brejchou nejen o tom, proč v Česku roste agrese a násilí mezi nezletilými

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě řeší nejsledovanější kauzy v zemi. Jak jeho lidé dopadli čínského špiona, jak se vyvíjí vyšetřování zapálení zbrojního skladu v Pardubicích a proč Brejchu nepřekvapuje, že Německo teď oznámilo, že za útokem na letiště v Lipsku stálo Rusko. Hrozí něco podobného v dalších týdnech i v Česku a jak se lze přibývajícímu počtu ruských sabotáží bránit?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #67: Proč si Peking tolik přeje vyměnit svého špiona v české vazbě a co za to bude nabízet? Může premiér Andrej Babiš při své možné cestě do říše středu získat skutečně něco významného, nebo to budou jen sliby, které se nikdy nenaplní? Zatímco o cestě šéfa ANO do Číny se spekuluje, předseda Senátu Miloš Vystrčil nedávno navštívil Tchaj-wan. Jestli se Česku více vyplatí obchodovat s ním, nebo s Čínou analyzuje šéf think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #66: V Praze se tento týden uskuteční třetí ročník prestižní bezpečnostní konference Globsec. Ředitel komunikace Filip Nerad popisuje, že se ho letos zúčastní dva tisíce hostů z osmdesáti zemí, včetně prezidentů, ministrů a známých expertů. Jejich setkání dříve hostila Bratislava, a to z kapacitních důvodů, a také kvůli politickému přituhování na Slovensku. Nyní Globsec našel útočiště v Česku. Nerad v rozhovoru mluví také o tom, proč je problém, že v tuzemsku zahraniční politiku, jež je stále více spojená s domácí, popisují mnohdy lidé, kteří se tématu nemají dostal času věnovat a  jaká témata nám unikají.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #65: Skončí dřív ruská agrese na Ukrajině nebo válka proti Iránu? A co rozhodne o tom, kdo zvítězí? S bývalým ředitelem rozvědky Petrem Mlejnkem mimo jiné o tom, co ze současných válek vyplývá pro budoucí konflikty.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #64: Kvůli ruské válce na Ukrajině je pro ruské tajné služby obtížné přímo pronikat na území Evropské unie. Stále častěji proto rekrutují běžné občany, aby jim zadávali různé úkoly. Estonská kontrarozvědka KAPO je dlouhodobě v Unii nejúspěšnější v jejich lovení. „Estonci sebevědomě tvrdí, že se nedají bez boje. Ať už se týká ruské špionáže nebo vojenského konfliktu,” říká v nové epizodě velvyslanec v Tallinnu Zdeněk Beránek

Ne)bezpečí Ondřeje Kundry s Nadiiou Ivanovou z Člověka v tísni o ohrožení neziskových organizací chystanou změnou legislativy.

Podle Nadiii Ivanove, ředitelky Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni, je povinný registr neziskových organizací financovaných ze zahraničí, který prosazují vládní poslanci, drastickým zásahem do jejich fungování. Stejně jako v Rusku nebo Gruzii by úřadům mimo rozhodování soudů umožňoval vysokými pokutami zastavovat jejich činnost; může jít přitom jen o první krok k omezení občanské společnosti. Co proti tomu chtějí její zástupci dělat? A myslí si, že nakonec zákon skutečně projde? Odpovídá v podcastu (Ne)bezpečí Ondřej Kundry.

(Nebezpečí) Ondřeje Kundry #62: S náměstkem bývalé ministryně obrany a bezpečnosti, expertem Janem Jirešem. Ten systematicky upozorňuje na dramaticky snížený obranný rozpočet a varuje, že to může mít dopad na bezpečnost každého z nás. „Systém evropské kolektivní obrany unese jednoho nebo dva parazity, ne víc. V takovém případě hrozí, že se rozpadne," varuje v další epizodě podcastu (Ne)bezpečí. Co říká k rozpočtu Babišovy vlády? Jak moc se liší od té Fialovy?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry: Absolutní fiasko Moskvy - tak by se daly podle spisovatelky a novinářky Adély Knapové shrnout čtyři roky válčení Ruska na Ukrajině. Válku sleduje už dva roky z blízka, z druhého největšího ukrajinského města Charkova, které je Rusy pravidelně ostřelováno. Rusko ale Charkov, stejně jako řadu dalších ukrajinských měst, nikdy nedobylo, proto se jeho obyvatelům snaží alespoň co nejvíc znepříjemnit život. Letos především ostřelováním energetické sítě, kdy v tuhých mrazech uvrhlo miliony Ukrajinců do zimy a tmy. Charkovany to nepřimělo k odchodu, paradoxně jich více do města přišlo. Proč? A jak Ukrajinci vnímají novou českou vládu, která zmenšuje pomoc napadené zemi? Ve 60. epizodě Adéla Knapová mluví i o tom, jak píše ve válce své knihy, proč je pro ni důležité zůstat na místě a proč je Charkov nejzajímavějším kulturním městem na Ukrajině.

(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.

„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.