(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #52 s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny o tom, čeho chce Rusko docílit ve válce i jednáních o míru.

„Rusové stále postupují. Sice se jejich postup zpomalil, ale otevřeli novou frontu v Sumské oblasti. Navíc jak teď připomínají i dánská a německá rozvědka jednoznačně hovoří o tom, že z hlediska počtu a typu vybavení budují vojenské schopnosti, které si nepřipravují proti Ukrajině ale proti NATO,“ říká s vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který v březnu navštívil Ukrajinu v rámci delegace prezidenta Petra Pavla a byl také v ostřelovaném Chersonu.

„Je to nejhorší místo ze všech velkých ostřelovaných měst. Léta tam dva tisíce dronů každý týden. Velmi se tam projevuje nový typ dronů s optickými vlákny, které jsou hůře rušitelné. Na každé autobusové zastávce tam jsou vybudované betonové bunkry. Rusové se snaží mířit především na civilisty. Jednoho zasáhnou. Tím přilákají další tři. Pak jich zraní víc a když tam přijede vojenská jednotka, tak napálí třeba i dražší rakety. A ještě tomu posměšně říkají safari, že se na tom učí a loví civilisty.“ Víc uslyšíte v dalším díle podcastu (Ne)bezpečí Ondřeje Kundry.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #51 s náčelníkeKarlem Řehkou o dlouhodobě brutálním podfinancování armády, loajalitě k vlajce na uniformě, tajemných dronech i o tom, kolik udělá shybů. Moderuje Ondřej Kundra.

Celý přepis rozhovoru si můžete přečíst zde.

https://www.respekt.cz/rozhovor/neverim-tomu-ze-tady-nekdo-chce-nebyt-svobodny-nebo-zit-v-podruci-urcite-takovi-lide-jsou-ale-rozhodne-ne-vetsina

Nově také natáčíme vybrané díly na našem YouTube kanále, kde můžete naše videopodcasty odebírat https://www.youtube.com/c/respekt

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #50 s Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou o dění v Izraeli nejen v souvislosti s předáním mrtvých těl na jihu Pásma Gazy

Izrael byl po brutálním útoku Hamásu ze 7. října v prvních měsících totálně sjednocený v tom, že je třeba domů dostat všechny rukojmí a zničit Hamás, aby už nemohl nikdy vládnout v Pásmu Gazy. Potom se během války začala společnost rozdělovat podle politických preferencí… Domnívám se, že pro tuto chvíli jsou tyto příkopy smazány. Celý Izrael pláče spolu s rodinou těchto malých dětí, “ říká česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová s odkazem na čtvrteční předání rakví s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmích na jihu Pásma Gazy. Nejen na to se jí ptal Ondřej Kundra, který je aktuálně v Izraeli.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #49 se slovenským novinářem o paralelní realitě vytvořené kolem Gruzínské legie na Slovensku

"Vznikla paralelní realita pod kontrolou slovenské vlády. Na základě dlouholetých zkušeností s Gruzínskou legií, Mamukou Mamulašvilim, válkou na Ukrajině i Slovenskem můžu říct, že se skutečností nemá nic společného. Je to dezinformační kampaň, přesněji řečeno psychologická operace,“ popisuje slovenský novinář Tomáš Forró a autor několika reportážních knih z války na Ukrajině. Jak podle něj vláda premiéra Roberta Fica překrucuje realitu a vyvolává chaos podle receptu ruských tajných služeb? A do jakého bodu dospěla Ukrajina v boji proti ruské agresi? Nejen o tom mluví v podcastu Týdeníku Respekt s Ondřejem Kundrou.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #48 s divadelním režisérem Jiřím Adámkem Austerlitzem o jeho nové rozhlasové hře Matko boží, vyžeň Putina i empatii vůči lidem v Rusku

„Já jsem vzal vážně to, že se Pussy Riot modlí v kostele za to, aby Panna Marie vyhnala Putina. Jeden z asi pěti druhů jazyka, které v té hře používám, je litanie - se vší vážností, hudebností a krystalickou čistotou,“ říká divadelní režisér a pedagog Jiří Adámek Austerlitz o své nové rozhlasové hře, která bude mít premiéru 18. února na Českém rozhlasu Vltava. Proč se rozhodl natočit hru právě o ruské punkrockové skupině Pussy Riot? A proč bychom podle něj měli věnovat kromě Ukrajinců větší pozornost i lidem v Rusku? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu (Ne)bezpečí Ondřeje Kundry.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #47 s analytikem Hlibem Fiščenkem o sporu ukrajinského prezidenta a slovenského premiéra o dodávky zemního plynu z Ruska

„Tvrzení, že ukrajinský prezident je vrahem Slovenska, mě jako Ukrajince uráží... Robert Fico by mohl odebírat například americký nebo turecký zemní plyn. Slovenský premiér by měl vysvětlit, proč chce donutit Ukrajince financovat zabíjení svých vlastních lidí,“ říká z Kyjeva ukrajinský analytik Hlib Fiščenko. Jak hodnotí vývoj na frontě a aktuální pozici Ukrajiny i spor Bratislavy s Kyjevem popisuje v podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #46 s analytikem Jakubem Jandou o možných dopadech nové americké administrativy na vztahy s Čínou a zeměmi východní Asie.

„Na Tchaj-wanu, v Japonsku nebo Jižní Koreji mají z řady nominací v Trumpově administrativě radost. Vědí, co od těch lidí mají očekávat. Demokrati ve východní Asii se prezidentství Donalda Trumpa bojí mnohem méně než lidé ve střední Evropě nebo na Ukrajině,“ říká analytik Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty, který má pobočku na Tchaj-wanu. O vlivu nové americké vlády na vztahy s Čínou, potažmo možném dopadu na dění na Ukrajině i jinde ve světě uslyšíte v podcastu (Ne)bezpečí Ondřeje Kundry.

(Ne)bezpečí #45 s vládním koordinátorem strategické komunikace o schopnosti Čechů podporovat svůj stát, slovenském premiéru Ficovi a trestním oznámení na vojenské zpravodajce .

Děláte vládního koordinátora strategické komunikace, součástí vaší role je lidem připomínat základní hodnoty státu a zvyšovat odolnost společnosti vůči dezinformacím. Co to je odolnost?

V odborné komunitě se používá cizí slovo rezilience, které se jednoduše dá přeložit opravdu jako odolnost, byť je to ještě o něco víc než samotná odolnost. Rezilience znamená, že v případě nějaké hrozby, která se těžko předpovídá a která má potenciál být fatální, tak odolná společnost je schopna absorbovat první úder, který třeba nečekala, ustálit se v nějakém stavu, kdy je schopna se bránit, a v tom novém rovnovážném stavu je pak schopna hrozbu zvládnout. Jde o pružnost společnosti, která dokáže vstřebat i něco, co se zdálo být nepředstavitelné nebo nečekané. Učebnicovým příkladem může být to, jak Ukrajina zvládla ruský pokus o strategický šok v roce 2022. Sice za cenu ztráty území, ale zůstala zachována státnost a schopnost Ukrajiny bránit se, což vidíme dodneška... Celý přepis rozhovoru Ondřeje Kundry s Otakarem Foltýnem je pro předplatitele k dispozici zde

(Ne)bezpečí #44 s analytikem Lukášem Horákem o aktivitách Ruska v Sýrii, Mali i dalších zemích a ukrajinské podpoře nepřátel Moskvy. Moderuje Ondřej Kundra.

krajinská vojenská rozvědka se rozhodla, že pokud nemůže svého protivníka 'vykrvit' ve válce u sebe doma. Tak mu způsobí spousty bodných a sečných ran po světě, ať už jde o rebely v Sýrii nebo povstalce v Mali," popisuje Lukáš Horák, analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) a akademický pracovník Univerzity obrany, ukrajinskou taktiku a pomoc v boji s Rusy na různých světových bojištích. Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu týdeníku Respekt (Ne)bezpečí Ondřeje Kundry.

(Ne)bezpečí #43 s poradcem prezidenta Petrem Kolářem o česko-amerických vztazích po nástupu Donalda Trumpa i o tom, proč u nás stále mnoho lidí obranu nebere za svou. Moderuje Ondřej Kundra

Když byl Trump poprvé v úřadu prezidenta, oceňoval především to, že české úřady vydaly varování před čínskou společností Huawei a jejím napojením na čínské tajné služby. Andreje Babiše to později pomohlo dostat do Bílého domu. Tohle u něj pořád rezonuje? A co na druhé straně naše malé výdaje na obranu?

Dalo se s tím dobře pracovat a rozvíjet. U našich přátel v USA, jak mezi demokraty, tak mezi republikány, je – myslím – Česká republika vnímána jako solidní partner. Že jsme neplnili své závazky výdajů dvou procent HDP na obranu, kdy tento závazek mimochodem podepsal ještě prezident Zeman, to samozřejmě byla komplikace ve vztazích. Ale když se podíváte na naši vzájemnou historii, vidíte opravdu hlavně intenzivní spolupráci. Můžu jmenovat další příklady, ať už to bylo v případě podpory demokratických sil Kuby nebo vůbec podpory lidskoprávní agendy ve světě. Také jsme se svého času velmi angažovali v protiraketové obraně, teda na americkém radaru v Brdech, ale to bohužel nevyšlo.

Petr Pavel v minulosti řekl, že Trump na něj působí jako „odpudivá lidská bytost“. Myslíte, že jeho administrativa to ví, že si rešeršuje, jak o ní dříve prezident mluvil?

Od toho jsou diplomaté, aby zaznamenávali výroky a různé postoje politiků v zemi, kde slouží. Takže to nepochybně zaznamenáno bylo... Přepis celého rozhovoru si můžete přečíst zde.