Dobrému pastýři nikdy není jedno, kde se jeho ovce pasou. Prostřednictvím úvahy baptistického kazatele Aloise Boháčka se vydáváme na travnaté nivy do Žalmu 23.

Náladu ve stádu neovlivňují pouze vnější zdroje, ale také ty vnitřní. O tom, jaké to je, když stádo nebo jeho jednotlivci žijí v napětí, hovoří baptistický kazatel Alois Boháček. Jeho celoroční cyklus úvah vychází z Žalmu 23.

Kdy naposledy jsme prožívali chvíle odpočinutí a klidu? Co nám brání prožívat je dnes? Kazatel Alois Boháček ukazuje na dobrého pastýře, který svým ovcím dopřává nejenom pastvu, ale i odpočinek.

„Dobrý pastýř nikdy nelituje námahy, kterou vydá ve prospěch svého stáda.“ I o pastýřově námaze hovoří ve své další úvaze v relaci Nejen chlebem kazatel Alois Boháček.

Kazatel Bratrské jednoty baptistů v Aši Alois Boháček pokračuje v relaci Nejen chlebem ve svém seriálu úvah věnovaném Žalmu 23. V aktuálním zastavení se zaměří na význam slov "nebudu mít nedostatek".

Pohled kazatele Aloise Boháčka na 23. žalm se v aktuální úvaze vyznačuje důrazem na přivlastňovací zájmena. Co znamenalo pro autora žalmu zvolání: „Hospodin je můj pastýř“? A co může znamenat pro člověka 21. století?

Žalm 23 staví dobrého pastýře mj. do role investora, který dává za své ovce sebe sama. Rozvinutí této myšlenky nabízí relace Nejen chlebem a další úvaha kazatele Aloise Boháčka.

Kdo je člověče tvým pastýřem? Kdo vede tvůj život? I nad těmito otázkami se na podkladu Žalmu 23 zamýšlí kazatel Bratrské jednoty baptistů v Aši Alois Boháček.

Představení Hospodina nejen jako pastýře, ale také jako lékaře, psychologa nebo soudce nabízí další úvaha kazatele Aloise Boháčka, která vychází ze Žalmu 23.