„Mít doma mimino, to je v pohodě. Počkej si na období vzdoru, to je teprve peklo," strašili mě. Ze všech stran. Tak jsem si na to dávala pozor a vyhlížela, kdy to udeří. Synovi byly minulý měsíc dva roky. Tohle je zatím výsledek mého pozorování…

Náročné dítě. V naštvání se mu říká spratek, sígr, hajzlík. Jestli takové máte doma nebo ve třídě a někdy už nevíte kudy kam, příběh Ondry, nadaného kluka s ADHD, vás navede. Jeho paní učitelce pomohly 4 věci, aby to s Ondrou zvládla. Tady je najdete. Ale na začátku bylo srdce. To, které bije i ve vás a touží rozumět.

Toužíte být trpělivá, milující maminka, snažíte se, jak nejvíc umíte. Ale někdy to nejde. Někdy to nedokážete, celý den mazlit, vysvětlovat, chápat. Vstát 5x za noc a hladit, tulit, utěšovat. Místo toho jste nervní, dítě vás vytáčí, jste na něj protivná. Co? Děje se vám to? Tak tady je první pomoc. Pro všechny nervní mámy (nebo i táty), co ztrácí trpělivost a jsou ze sebe zoufalé.

Tenhle příběh možná taky znáte: „Mami, já nemůžu," pípne Majda (3) u schodů. A nahoru to mají tři patra. Už zase, zase si vymejšlí. „Ale jo, Májinko, pojď, to dáme," zkusí ji mamka po dobrém vyhecovat. A pak vyzkouší ještě sedm dalších způsobů, jak ji nahoru dostat. Nakonec ji vleče jak tašku s nákupem a pění. Jak teda na ni, když jí nechcete dát rovnou jednu přes p*del?

Pár běžných situací ze života s námi dětmi. Asi je znáte, mamko, taťko. Ale znáte je i z druhé strany? Víte, šmírujeme vás. Na ulici, na pískovišti, cestou… My děti vás prostě máme pořád na očích. A snažíme se chovat správně. Úplně jako vy. Dívejte. A jestli chcete naše chování změnit, začněte tady.