Nezapomeň. Podcast o Alzheimerově nemoci

Alzheimerova nemoc už dnes zasahuje statisíce lidí v Česku a jejich počet bude s postupným stárnutím populace výrazně růst. Podle neurologa prof. Jakuba Horta přitom stále vidíme jen „špičku ledovce“, protože řada lidí se k diagnóze dostane pozdě.

Ve své druhé epizodě podcastu Nezapomeň prof. Hort mluví o tom, kolika lidí se Alzheimerova nemoc a další formy demence v Česku skutečně týkají, proč jsou některé skupiny, včetně žen, ohroženější a proč může být situace kolem roku 2050 výrazně náročnější než dnes.

„Dokud člověk sám není v pohodě, nemá co předávat dál. Jede na rezervu."

Neuroložka Kateřina Sheardová se u Alzheimerovy nemoci věnuje něčemu, co bylo dlouho na okraji zájmu: jakou roli hraje vztah k sobě samému, k druhým lidem a ke světu kolem. V České studii stárnutí mozku, její tým ukázal, že lidem s vyšším skóre takzvaného spirituálního wellbeingu stárnou některé oblasti mozku pomaleji. Nejde přitom o  módní pojem jde o to, jaký mám vztah sám k sobě, k ostatním a k přírodě.

Riziko demence není dáno pouze věkem nebo genetickou výbavou. O zdraví mozku rozhoduje také pohyb, spánek, krevní tlak, životospráva, duševní aktivita nebo kontakt s ostatními lidmi. 
Prof. Jakub Hort vysvětluje, které rizikové faktory můžeme ovlivnit a proč má smysl pečovat o mozek v průběhu celého života. Zároveň připomíná roli rodiny a potřebu propojit zdravotní a sociální služby tak, aby pacient ani jeho blízcí nezůstali na postupující onemocnění sami.

Alzheimerova nemoc se neobjeví ze dne na den. Změny v mozku mohou probíhat mnoho let předtím, než začnou výrazněji ovlivňovat každodenní život. Které potíže s pamětí patří k běžnému stárnutí a které už mohou být varovným signálem?

Nerolog prof. Jakub Hort vysvětluje, jak se nemoc postupně rozvíjí, proč její první projevy nemusí být nápadné a kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Mluví také o významu včasné diagnózy, která může pacientovi i jeho blízkým poskytnout více času na léčbu, plánování a potřebné změny.

Po letech, kdy lékaři dokázali ovlivňovat především příznaky Alzheimerovy nemoci, přichází biologická léčba, která u vybraných pacientů zasahuje do samotného procesu onemocnění a může jeho postup zpomalit.

Neurolog prof. Robert Rusina vysvětluje, komu je nová léčba určena, proč rozhoduje včasná diagnóza a jaká vyšetření musí pacient před jejím zahájením podstoupit. Přibližuje také průběh léčby, její rizika a důvody, proč není vhodná pro každého.

A co lidé, kteří přísná kritéria nesplní? Ani pro ně možnosti pomoci nekončí. Epizoda ukazuje, co dnes může nabídnout další léčba, promyšlený plán péče a spolupráce odborníků, pacienta i jeho blízkých.

Nová léčba Alzheimerovu nemoc nevyléčí ani nevrátí ztracené schopnosti. Může však některým pacientům přinést více času – a mění způsob, jakým dnes o této nemoci přemýšlíme.

Jak člověku říct, že má Alzheimerovu nemoc? Má rodina právo chtít, aby se diagnózu nedozvěděl? A jak doma mluvit s někým, kdo si nepamatuje, plete si fakta nebo se v situacích ztrácí?

Neurolog prof. Robert Rusina vysvětluje, proč je otevřená a citlivá komunikace důležitou součástí péče a proč by rodina neměla být jen doprovodem k lékaři. Mluvíme také o tom, co má smysl po stanovení diagnózy řešit včas, jak pacienta zbytečně nestresovat spory o fakta a jakou podporu mohou využít jeho blízcí.

Praktický rozhovor o tom, jak nemoc zvládat společně s respektem k pacientovi i k těm, kteří o něj pečují.