Za Tuklaty, Rostoklaty a ještě o kousek dál stojí malé stavení. U jeho plotu nás už Jaromír očekával. Otevřel bránu, na vodítku krotil rozdováděného psa – „Edo, nesmíš!“ – a hned po pozdravu v tom parném letním dni nadhodil: „Pojďte se podívat nejdřív na zahradu.“