Je ráno. Zamykám dveře od bytu, nedoléhají, jsou pokroucené, táhne dovnitř. Ale co s tím? Jsou krásné, vysoké, dřevěné s profilací, staré jako dům sám. Přece je nevyhodím. V hlavě mi ale rezonuje větší problém. Historička umění Milena Bartlová mi totiž včera při debatě v rozhlase říkala, že to upozorňování na identitární tendence, jež stojí za některými „katolickými“ pomníky, nechá na mě. Protože jsem katolík. Ona se na to bude dívat z venku…